Po Pražských hradbách, Strahovský kláštěr

PO PRAŽSKÝCH HRADBÁCH
Na první cestu se vydáme z Pohořelce ke Kramářově vile. Půjdeme ale po jedné z velice opomíjených pražských památek, ke kterým bezesporu patří zbytky barokního opevnění. Hlavní město Prahu chránila až do 19. století bastionová fortifikace, která se postupně budovala od 17. století. Pokud nevíte, co to vlastně bastion je, tak jde nejčastěji o pětiúhelníkový pevnostní útvar, co vyčnívá z hradební zdi. Její podstatné části se nám zachovaly až dodnes. Cestu po dochovaných zbytcích pražských hradeb zahájíme na Pohořelci, odkud pomalu sejdeme do ulice Hládkov. V té odbočíme vpravo dolů pod charakteristické cihlové armování zemního valu bastionu X-sv. Františka Borgii neboli sv. Borgiáše. Totiž každý bastion měl taky svoje jméno a číslo. Velice zdařile upraveným parkem projdeme pod hradbami až ke Kamennému bastionu č. XI, v jehož zdi najdeme několik náhrobních desek starého vojenského hřbitova, který byl založený v roku 1786. Pohřbívalo se tu až do roku 1906. Na severní straně bastionu se nám naskytne pěkně upravená vyhlídka na Pražský hrad a podobně taky na Loretu. Další částečně dochované bastiony nejsou však už téměř ani vidět. Jde jenom o část vlevo u ulice U Brusnice. Pokračujeme však dále, a to ulicemi Jelení a Mariánské hradby, až na úrovni Letohrádku královny Anny uvidíme po levé straně jedinou dochovanou bránu, když ovšem pomineme vyšehradskou pevnost. Písecká nebo Bruská brána byla postupně dokončena do roku 1721. Po obou jejích stranách později vznikly ulice, které dodnes zachovávají pětiúhelníkový tvar původních bastionů, ale výškové poměry někdejších hradeb a okolního terénu se značně proměnily. V objektu brány můžeme navštívit taky kavárnu, otevřená bývá každý den kromě pondělí. Když obejdeme bránu, budeme pokračovat parkovou cestou pod ulicí Na Baště sv. Ludmily, přitom budeme sledovat líc bastionu. Přejdeme Badeniho ulici a obdobnou parkovou cestou obejdeme taky ulici Na Baště sv. Tomáše. Na začátku Letenských sadů po pravé straně stojí známá Kramářova vila, ve které je od roku 1998 sídlo našich předsedů vlády. Vila byla postavená v roce 1914 na bastionu sv. Maří Magdaleny č. XIX, který se tyčí vysoko nad Vltavou. Původní hradby se zde velmi dobře zachovaly. Od Kramářovy vily potom úzkou uličkou Pod Bruskou sejdeme pomalu dolů na Klárov ke stanicím tramvaje a metra.
PO PRAŽSKÝCH HRADBÁCH II
Touto stezkou se vydáme z Pohořelce na náměstí Kinských. Jde o druhou procházku po pražských hradbách, která nám ukáže nejen barokně vytvořenou fortifikaci, ale taky část středověké gotické hradební zdi. Z Pohořelce se vydáme nejdříve ke Strahovskému klášteru. Brzy už uvidíme vysoký konec hradeb.V těchto místech stávala od roku 1727 až do konce 19. století Strahovská brána. Půjdeme směrem do kopce po dlážděné cestě, vpravo od nás potom budou v hradbách patrné pozůstatky kasemat. Velice záhy se po levé straně objeví takzvaná Hladová zeď, která se vybudovala ze základního podnětu Karla IV. v letech 1360-1362. Dochovala se nám až dodnes celá, od Strahovského kláštera směrem k Újezdu. Cesta nás povede kolem domku s pomníkem herečky Národního divadla Marie Laudové do parku, ze kterého uvidíme průchod k petřínské rozhledně. Před námi se v tuto chvíli rozkládá slavný Růžový sad, který byl založený v letech 1932-1943. Jeho část ve tvaru vějíře, kterou spatříme po pravé straně proti Štefánikově hvězdárně, vznikla na hradebním bastionu. Kdo bude mít zájem vidět vnějškovou stranu barokních hradeb, může použít průchod jižním směrem až do prostoru areálu studentských strahovských kolejí. Náš přednostní směr procházky však bude neustále sledovat Hladovou zeď. Ihned vedle hvězdárny mineme cestu k průchodu do Petřínských sadů, po pravé straně zase spatříme Květnici, krásnou trvalkovou zahradu založenou v třicátých letech minulého století. Za hradebním průchodem s letopočtem 1933 nám cesta prudce klesá podél hradeb až k vyhlídce na Národní divadlo. Odbočíme tady na chvíli lesem vlevo, abychom spatřili Pražský hrad, potom se však vrátíme zpátky a po dalším průchodu Hladovou zdí vkročíme do zbytků středověké obranné hradební věže. V letech 1849-1850 byla opatřena dvěma tzv. tamboury, tedy jinak kruhovými pevnostními útvary, hradbou spojenými se střílnami. Z horního se nám umožní východ do prostoru bývalého bastionu sv. Josefa. Pod terasou, ze které se nám naskytne krásný výhled na Nové Město a Smíchov, klesáme potom serpentinami parkové cesty Kinského zahradou až na náměstí Kinských.
STRAHOVSKÝ KLÁŠTER
Další prostor se nachází v téměř nejnavštěvovanějších prostorách Prahy. Často se tu začínají cesty směrem na Pražský hrad, nebo z Petřína dolů na Malou Stranu. Vysoko nad hlavním městem se v blízkosti sídla českých panovníků tyčí k nebeské obloze budovy a taky veže jednoho z nejvýznamnějších klášterů v českých zemích, které u nás založily velké řády. Strahovský klášter, který je jinak obývaný už více než 850 let bratřími z premonstrátského řádu se počítá k jedinečným historickým a kulturním památkám na našem území vůbec. Strahovský klášter je vůbec nejstarším premonstrátským klášterem v České republice a jedním z nejstarších dosud existujících klášterů tohoto řádu na celém světě. Založen byl v těchto místech v roce 1140, tedy jenom dvacet let po vzniku samotného řádu v severofrancouzském Prémontré. Zakladateli strahovského klášterního komplexu byli kníže Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík. Po první tři roky klášter příliš neprosperoval, obrat však nastal v roce 1143 po příchodu premonstrátů z porýnského Steinfeldu. Klášter se potom rozvíjel impozantní rychlostí, jeho areál byl brzy rozsáhlejší než tehdejší Pražský hrad a klášterní budovy se pravděpodobně staly jednou z největších románských staveb v celé Evropě. Po požáru v roku 1258 se klášterní budova celá obnovila už v raně gotickém slohu, v průběhu následujících staletí probíhaly další postupné úpravy v renesančním a barokním slohu. Po zrušení kláštera v roce 1950 vznikl v jeho budovách Památník národního písemnictví, v roku 1990 se zase na Strahov vrátili premonstrátští řeholníci a obnovili činnost poničeného kláštera. Mezi nejvýznamnější místa středověkého areálu patří základní budova konventu, kostel, obrazárna a knihovna. Raně barokní konvent, tedy obytná klášterní budova poutá naši základní pozornost především nádherně zdobeným letním refektářem a také součástmi, v nichž se nám zachovaly původní románské prvky. Mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který papež Jan Pavel II. vyznamenal v roku 1992 titulem Basilica minor, který se uděluje zvláště významným svatostánkům, vznikl na místě románské baziliky. Jeho dnešní základní podobu určily především pozdně barokní přestavby v polovině 18. století. Mimořádně cenné sbírky soustřeďuje strahovská obrazárna a knihovna. Sbírka výtvarných děl obsahuje řadu vzácných gotických, renesančních a barokních pláten a plastik, asi nejcennější z nich se stala středověká Strahovská madona z roku 1340. Proslulá strahovská knihovna, která je tvořena Teologickým a Filozofickým sálem, spravuje základní fond čítající okolo dvou set tisíc svazků, které se v těchto místech těší mimořádné péči. Odborníci si nejvíce cení bohatě zdobeného evangeliáře z druhé poloviny 9. století. Interiéry kláštera si můžeme prohlédnout denně od 9.00 do 12:00 a od 12:30 do 17:00. První a základní prohlídkový okruh nás zavede do Konventu s ambity, románskými sály, kapitulní síní a zimním refektářem, druhý potom zahrnuje navíc taky Strahovskou obrazárnu s okruhem Konventu plus sbírkou českého a evropského umění od gotiky k romantizmu. Historické sály strahovské knihovny se otevírají po každý den, studovna potom jenom v úterý, čtvrtek a pátek.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek