Staroměstské náměstí a uličky, kostely a paláce

Nejde jenom o střed historické Prahy, ale hlavně o místo s neopakovatelnou atmosférou. Jako silný magnet přitahuje Pražany, ale především četné návštěvníky z celého světa. Náměstí je velice rozlehlé a má netradiční prostorovou dispozici, pozoruhodným způsobem kombinuje budovy a architektonické styly. Místo v sobě nese sílu dějinných událostí a příběhů, co se tady odehrávaly po staletí. To všechno dělá z tohoto místa nejenom pouhé centrum, ale skutečné jádro Prahy. Vlastní význam v životě hlavního města získávalo náměstí už od 13. století. Pravidelně se tady odehrávaly trhy, zároveň vše sloužilo jako místo pro rytířské turnaje a stejně tak pro konání poprav. Tu nejznámější z 21. června roku 1621 připomíná dodnes 27 křížů v dlažbě pod Staroměststkou radnicí, uctívajících památku sedmadvaceti účastníků českého stavovského povstání proti habsburskému vládnoucímu rodu. Jejich život však ukončila oprátka nebo popravčí meč.
Staroměstské náměstí bylo díky své dispozici později centrem mohutných oslav, v současnosti obzvlášť sportovních zápasů a koncertů, ale taky demonstrací. Na Staroměstské náměstí se můžeme vydat z mnoha míst jádra staré Prahy. Nejlepší bude zvolit cestu od stanice metra Náměstí Republiky. Projdeme Revoluční třídou kolem obchodního domu Kotva a zahneme směrem doleva do Dlouhé ulice nás přivede přímo na náměstí. Hned při vstupu nás může zaujmout dominanta celé plochy náměstí, pomník mistra Jana Husa, které se v roce 1915 odhalil během příležitosti 500. výročí jeho smrti. Secesní pomník z bronzu se umístil hned vedle raně barokního Mariánského sloupu, který tu stával od roku 1650. V roku 1918 se však sloup zničil rozvášněným davem jakožto údajný symbol útlaku Čechů skrze Habsburky. Jedinou památkou, která po Mariánském sloupu zůstala na náměstí, je takzvaný pražský poledník, který se vyznačil v dlažbě plochy náměstí. Právě sem dopadal stín, který vrhal sloup v pravé poledne. Nejspíš však tou nejznámější stavbou na náměstí je Staroměstská radnice, která byla umístěna na jihozápadní straně. Jedná se o budovu v gotickém stylu s kruhovými okny a lomenými oblouky. Po dostavbě v 19. století radniční komplex zabíral téměř celou západní stranu náměstí, koncem druhé světové války ale utrpěl výrazné škody a v původním rozsahu už nebyl nikdy obnovený.
Na místě budov, které byly rozbombardovány je dnes malý parčík. Nejvíc atraktivní část radnice pro cizince je určitě pražský orloj, který byl vytvořen na začátku 15. století hodinářem Mikulášem z Kadaně podle návrhu Jana Šindela. Pověst, která přisuzuje jeho autorství mistru Hanušovi se stala historickým omylem. Radniční věž, v jejíž spodní části je umístěný orloj, má na výšku padesát devět metrů, vyhlídkový ochoz přístupný pro veřejnost se nachází o osmnáct metrů níže. Obvod náměstí tvoří hlavně měšťanské domy, ze kterých mnohé se mohou těšit z prastarých základů, unikátní výzdoby a zajímavými náejmci a návštěvníky. Za naši pozornost stojí především dům U Zlatého jednorožce na rohu se Železnou ulicí. Barokně a goticky přestavovaný dům má své románské základy, na konci 18. století v něm fungovala jinak vůbec první veřejná čítárna časopisů v Praze, v 19. století tu pobýval Karel Havlíček Borovský. Na druhém konci náměstí si zasluhuje naši pozornost Kinský palác, taky palác Goltz-Kinských. Jde o skvělou ukázku architektonického stylu rokoka. V jeho přízemí provozoval obchod otec spisovatele Franze Kafky, za jehož památkou se taky sjížději lidé z celého světa. V současnosti palác slouží jako jedno z hlavních sídel Národní galerie, která sem od roku 2011 umístila stálou expozici asijského umění a taky umění starověkého Středomoří. Galerijního využití se dočkala i stavba sousední, což je mohutný palácový dům s věžovým nárožím podle jinak nepřehlédnutelného domovního znamení zvaný U Kamenného zvonu. Na různá historická dramata i každodenní život na náměstí už po staletí shlížejí věže dvou velkolepých kostelů, chrámu sv. Mikuláše a chrámu Panny Marie před Týnem. Mikulášský chrám se vyskytuje na místě původního gotického kostela, při kterém působil benediktýnský konvent. Jeho vrcholne barokní vzezření je dílem architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Významné je, že po josefínských reformách přestal chrám takřka po dobu jednoho století fungovat jako svatyně a sloužil pro jinak dost rozdílné světské účely. V jeho kupoli ohromovali provazochodci nebo se zde vystavovala vzduchoplavecká technika. Od roku 1920 až do současnosti slouží chrám pro Církev československou husitskou. Chrám Panny Marie před Týnem, který se jinak nazývá Týnský chrám, patří k vůbec největším pražským kostelům. Od Staroměstského náměstí ho odděluje řada domů, protože původně nepatřil k pražskému městu, ale k přilehlému Týnskému dvoru. Výstavba gotického chrámu, jehož interiér potom poznamenala řada barokních úprav, začala v polovině čtrnáctého století. K zastřešení došlo přesto až o století později, kdy se postavil mohutný západní štít a severní z dvojice odmdesát metrů vysokých věží. Jižní věž se dostavěla na počátku 16. století. V chrámu můžeme nalézt řadu cenných uměleckých děl. Nejvíce zaujmou krásná řezbářská díla z gotického období. Nachází se zde taky hrob slavného dánského astronoma Tychona Brahe. V blízkosti chrámu se nachází už zmiňovaný Týnský dvůr, který se přezdívá taky Ungelt. Ve 12. století se tento objekt stal opevněným kupeckým dvorem, který se oddělil od ostatního města příkopem a zdá, kde museli cizí kupci platit za svou ochranu. Současný areál celého dvora tvoří 18 domů. Po průchodu Ungeltem se vydáme ulicí zvanou Malá Štupartská a krátkou pasáží se dostaneme až do Celetné ulice. Tady se vydáme směrem doleva a po dvou stovkách metrů projdeme Prašnou bránou a zpět na Náměstí Republiky. Procházka nás povede velice rušnou oblastí. Staroměstská radnice a oba chrámy jsou otevřeny celoročně. V případě obou církevních objektů je však potřeba mít na mysli, že jejich otevírací doba není příliš rozsáhlá jako u podobných památek. Řídí se hodně specifickými pravidly. Procházku můžeme spojit s výletem Židovským městem. Osada vznikla už v polovině 12. století. Během doby se z ní stala samosprávná správní jednotka. K Praze se připojilo teprve v roce 1850, současně se přejmenovalo na Josefov na počest císaře Josefa II., jehož vláda Židům přinesla formální zrovnoprávnění. Rozsáhlá asanace Židovského Města nastala v roce 1886. Zanikla při ní drtivá většina původní unikátní zástavby a místo ní se postavily běžné činžovní domy. Zachováno ale přitom zůstalo několik významných památek, které se staly cílem našeho výletu. Památky představují kulturní dědictví celosvětového významu, většinu spravuje Židovské muzeum v Praze, Staronovou synagogu potom Židovská obec. Procházku bývalým Židovským městem začneme nedaleko stanice metra Staroměstská v Široké ulici. Pinkasova synagoga vznikla v roce 1535 na místě středověkého domu U Erbu. Stavba nesoucí gotické i renesanční prvky se v současnosti stala památníkem českých a moravských Židů, kteří zahynuli v období holocaustu. Skoro osmdesát tisíc jmen je ručně napsáno na stěnách synagogy. V sousedství se nachází Starý židovský hřbitov, na kterém se pohřbívalo od první poloviny 15. století do roku 1787. Na velice malé ploše se tak tísní na dvanáct tisíc náhrobních kamenů. Hrob tu má umístěný i slavný rabbi Jehuda Löw, který vytvořil slavného Golema. Fotografování v objektech Židovského muzea povoleno není, výjimkou je právě hřbitov, ale i zde se platí poplatek. Uvidíte tu opravdu lidi z celého světa, kteří si návštěvu užívají, barevné je především procesí různých Židů.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek