Po trase první autobusové linky, Na Petřín lanovkou, Kampa

PO TRASE PRVNÍ AUTOBUSOVÉ LINKY
Tato cesta vedla z Křižovnického náměstí na Pohořelec. Proto se vydáme tím samým směrem. První pražská autobusová linka se zřídila v roku 1908 Elektrickými podniky královského klavního města pokusně v kopcovité oblasti Malé Strany a Hradčan, kde nikdy nebylo možné postavit úspěšně tramvajovou trať. Její trasa částečně vedla po jinak proslulé Královské cestě, která patří k jedněm z nejatraktivnějších v rámci pražského areálu. Vycházku začneme na Křižovnickém náměstí, kde taky kdysi bývala konečná zastávka autobusu. Projdeme Staroměstskou mosteckou věží na Karlův most, založený v roce 1357. Odtud je jeden z nejznámějších a nejkrásnějších pohledů na Pražský hrad. Most je celkově dlouhý 515 metrů a široký 9,5 metru včetně jednotlivých zábradlí. Byl ve středověku založen skutečně velkorysým způsobem a ve své době proto patřil mezi vůbec nejširší evropské mosty, vždyť taky stál v sídle Svaté říše římské. Jeho základní architektonickou podobu dotváří kříž a tři desítky převážně barokních soch a sousoší. Z nich ten první, sv. Jan Nepomucký, pochází z roku 1683, a ten poslední, sv. Cyril a Metoděj, potom teprve z roku 1938. V některých případech jsou dodnes patrné na mostě jenom kopie původních soch. Od roku 1965 je most vyhrazen jenom pěším a těžko si proto v současnosti můžeme představit, že tu kdysi jezdívaly taky tramvaje. Koňka to byla v letech 1883-1905, elektrická tramvaj zase v letech 1905-1908. Na konci mostu stojí Malostranská mostecká věž, která vytváří bránu do jedné z nejmalebnějších pražských čtvrtí.
NA PETŘÍN LANOVKOU
Nejvýraznější kopec pražského centra je bezesporu Petřín. Dříve se mu však přezdívalo jinak, totiž vrch sv. Vavřince. Býval tradičním výletním místem pro široké vrstvy obyvatel, které odradila jenom jeho strmost. Jinak se však jednalo o výhodnou polohu s nádherným výhledem, čehož využil v roce 1891 Klub českých turistů k postavení rozhledny, která se výrazně inspirovala pařížskou Eiffelovou věží. Aby Pražané mohli novou atrakci snadněji navštívit, zároveň se postavila 383 metrů dlouhá lanová dráha z Újezdu směrem k vyhlídkové restauraci na Nebozízku. Její pohon se zajišťoval až do roku 1914 na principu vodní převahy. Po poválečných neúspěšných pokusech o obnovení provozu převzaly lanovku v letech 1931-1932 Elektrické podniky hlavního města Prahy, dnešní Dopravní podnik. Přestavěly jí na elektrický provoz a současně celou trať prodloužily na celkovou délku 511 metrů. Lanovka proto překonala výškový rozdíl 130 metrů a dosáhla sklonu takřka až 300 promile. Sloužila spolehlivě až do roku 1965, kdy ji zničil sesuv půdy. Její provoz se obnovil v roce 1985 po náročné rekonstrukci, která zachovala původní parametry tratě a strojní vybavení z roku 1932. K lanové dráze pohodlně dojdeme od tramvajové zastávky Újezd stejnojmennou ulicí, ze které odbočíme do nenápadné uličky U lanové dráhy. Jízda lanovkou nám poskytne netradiční výhled na město i na Pražský hrad. Navíc nás přesně přiblíží k hlavnímu petřínskému lákadlu, tedy k rozhledně. Šedesátimetrová ocelová stavba se tedy inspirovala zmiňovanou Eiffelovou věží. Díky umístění ve vrcholové partii Petřína se vršek rozhledny nachází v obdobné nadmořské výšce jako špička její předchůdkyně ve Francii. Rozhledna v sobě ukrývá dvě schodiště, každé má 299 schodů. Druhou zajímavostí Petřína je základní Bludiště. Budova, která se stala zmenšenou kopií středověké vyšehradské brány zvané Špička, sloužila v roce 1891 jako pavilon Klubu českých turistů na Zemské jubilejní výstavě. Na vrch Petřín se přestěhovala o dva roky později a byla vybavena základním zrcadlovým bludištěm. V interiéru nalezneme diorama, které znázorňuje boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Poblíž horní stanice lanové dráhy můžeme taky navštívit Růžový sad, Štefánikovu hvězdárnu nebo barokní kostel sv. Vavřince. Dolů směrem na Újezd se můžeme dopravit opět lanovkou, která nám jezdí po celý den každých patnáct minut a v létě zase každých deset minut. Rozhledna i bludiště jsou otevřeny každodenně po celý kalendářní rok, v letních měsících taky do pozdních večerních hodin. Na lanovce nám platí jízdenky pro jednotlivou jízdu a časové jízdenky platné v systému PID. Na rozhlednu se platí základní vstupné.
KAMPA
Významný pražský ostrov je od Malé Strany oddělený umělým vodním příkopem Čertovka. Patří k vůbec nejhezčím místům v centru metropole, kvůli množství zeleně a dostatku místa k pohybu a odpočinku se stala vyhledávaným místem pro schůzky a procházky. Nejstarší písemné zmínky pocházejí z roku 1169, dodnes však přesně nevíme, odkud ostrov získal svoje jméno. Možná má něco společného se staročeským „zákampím“, tedy stinným místem. Možná jde však o spojení s měšťanem Tychonem Gansegbym z Campu, který tu v 17. století vlastnil dům. Co však víme naprosto jistě, je původ pojmenování vodní strouhy Čertovka, které souvisí s malostranským domem U sedmi čertů, který se nachází na nedalekém Maltézském náměstí. Kampa se od 15. století neodmyslitelně spojuje s mlýny. Jejich pozůstatky najdeme i během naší poučné procházky, na kterou se vydáme od tramvajové zastávky Újezd. Nejprve však musíme projít kolem krásného kostelíku sv. Jana Křtitele na Prádle a po několika krocích už stojíme na samotném ostrově. Pokud se vydáme kolem Čertovky, po sto metrech narazíme na Huťský mlýn, který je podle všeho vůbec nejstarší v centru Prahy, zmiňuje se v písemných pramenech už ve 13. století. Můžeme pokračovat k dalšímu z místních mlýnů, i když v tomto případě z něj nám zůstal jenom název. Sovův mlýn z 15. století nahradila v 19. století novogotická rezidence, kterou si nechali postavit jeho majitelé, pražská zámožná rodina Odkolků. V současnosti tady sídlí muzeum Kampa, které vystavuje moderní umění ze sbírek sběratelů Jana a Medy Mládkových. Je otevřeno po celý rok a část expozice je na vodě řeky. Od muzea se dá pokračovat kolem pomníku Josefa Dobrovského a u proslavené Werichovy vily zahneme do uličky jménem Hroznová. Ta nás povede k Velkopřevorskému mlýnu, nejspíš nejznámějšímu ze všech mlýnských zařízení na Čertovce. Mlýnská budova tady stojí od 15. století, její současná podoba je výsledek renesanční přestavby. Velké dřevěné kolo má v průměru osm metrů a bylo zhotoveno nově v roce 1992. Naše závěrečné kroky zamíří na podlouhlé náměstí Na Kampě. Před námi naprosto dominuje Karlův most, který podejdeme, přejdeme přes Čertovku a ulicí U Lužického semináře dorazíme na Klárov k zastávkám metra a tramvaje. Při nenáročné procházce musíme počítat s davy turistů, kteří Prahu vyhledávají.
MALOSTRANSKÉ ZAHRADY
Několik překrásných zahrad přímo láká k naší návštěvě. Nejprve se vydáme do zahrady ukryté za branou Vrtbovského paláce. Od tramvajové zastávky projdeme Karmelitskou ulicí kolem kostela Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, který proslul Pražským Jezulátkem. Na nároží s ulicí Tržiště zabočíme do průchodu paláce. Originálně řešená zahrada patří mezi nejvýznamnější barokní zahrady. Jde o terasovitou zahradu italského typu, má zajímavě řešená schodiště, bohatě zdobenou Salu terrenu, což je arkádou otevřená přízemní síň přístupná přímo ze zahrady s četnými sochami. Vybudována byla mezi roky 1715-20. Po prohlídce pokračujeme Karmelitskou ulicí na Malostranské náměstí. Po jeho východním okraji projdeme do Tomášské ulice, na Valdštejnském náměstí vstoupíme vpravo na nádvoří stejnojmenného paláce, v němž sídlí Senát. Z nádvoří projdeme do Valdštejnské zahrady, která vznikla s palácovým komplexem. Sala terrena je zdobená freskami a štukaturou, vedle ní se nachází grotta, umělá krápníková jeskyně. V zahradě si můžeme prohlédnout různé sochy nebo umělý rybník s ostrůvkem. Můžete tu potkat pávy. Vojanovy sady se považují za nejstarší zachovanou zahradu v Praze, od roku 1248. Najdeme tu kapli sv. Terezie z Avily a vyhlídkovou terasu s nikou a růžovou pergolou, zaujmou i barokní sluneční hodiny.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek