Židlochovicko

Po Židlochovicku krážem krážem, ale tak trochu naopak. Nějak takhle by mohl znít podtitulek ke kapitole, do které se čtenář právě začetl. A abychom zmatený dovětek trochu vysvětlili, prozradíme, že tentokrát Židlochovice, tedy dominantní město regionu, nebudou bodem výchozím, ale naopak cílem dvou výletů. Do Židlochovic, města dlouhé historie a tradice, se vydáme z Klobouků u Brna a z Modřic.[/]
Četné archeologické nálezy dokazují, že okolí nynějších Židlochovic bylo osídleno již v pravěku. Není divu, že si toto místo oblíbili nejen lidé rozličných kultur, žijící před několika tisíci lety, ale v průběhu času také významné šlechtické rody, jimž místo připadlo do vlastnictví. Jmenujme třeba Lucemburky, Pernštejny nebo Habsburky. Kdo do místního kraje s kulturním i přírodním dědictvím zavítá, bude se rád vracet. První zmínka o vsi je z roku 1237, na město byly Židlochovice povýšeny koncem 19. století. Pokud se sem na výlet vydáme dnes, jistě si prohlédneme radnici, kostel Povýšení sv. kříže a starý hřbitov.[/]
Ale abychom nepředbíhali, vraťme se na začátek trasy výletu, tedy do Klobouků u Brna. Ty proslavil zámek, v jehož interiéru sídlí mimo městského úřadu, knihovny, školního klubu a advokátní kanceláře také Muzeum národopisné. To bylo založeno v roce 1906 a návštěvníkům představí archeologické nálezy z okolí Klobouk (zemědělské nářadí a náčiní, kraslice místní provenience, lidový malovaný nábytek, keramiku, výšivky atd.) a expozici Život a kultura lidu na brněnském Kloboucku. Při pohledu na vystavený hrob válečníka z 6. století n. l., jenž je chloubou místní sbírky, běhá člověku mráz po zádech.[/]
Renesanční budovu nechal postavit v 16. století opat Ambrož z Telče. Původně sloužila jako letní rezidence pro představené premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, později byla mnohokrát přestavována a vystřídala bezpočet majitelů. V roce 1870 přišli na kloboucké panství pracovat rodiče T. G. Masaryka. Mladý Tomáš si Klobouky velmi oblíbil a vracel se sem se ženou Charlottou i v době, kdy se jeho rodiče již odstěhovali. Naposled do města zavítal dne 18. června 1924 už jako prezident. K desátému výročí vyhlášení samostatné Československé republiky byla na fasádu zámku nainstalována pamětní deska s textem: „V tomto domě žil jako student a universitní docent do roku 1880 T. G. Masaryk, tvůrce a první president Československé republiky.“ Deska byla v době normalizace odstraněna, dnes je zasloužilým kouskem ve sbírce místního muzea. Na jejím místě byla vysazena nová deska s téměř původním textem.[/]
V Kloboucích u Brna stojí za navštívení ještě jedna expozice, a to Dřevěný mlýn. Mlýn byl v roce 1982 postaven na místě původního větrného mlýna stejného typu, je stále funkční a přístupný veřejnosti. Pokud se vydáme na prohlídku s průvodcem, dozvíme se něco o historii mlynářství na Kloboucku.[/]
Svezeme-li se autem nebo autobusem do Bošovic, zaujme nás na první pohled dominantní stavba tvrze z 15. století. V písemných pramenech je původní dřevo-hlinitá stavba zmiňovaná již v roce 1398, její zánik měl patrně na svědomí požár. Dnes tvrz chátrá a prohlédnout si ji můžete jen zvenčí. Přesto je procházka kolem příjemná.[/]
Příjemná, ale krátká. Pokračujme tedy v našem výletu dále do městečka Těšany. Kromě zámku, do něhož se nedostaneme, stojí za povšimnutí muzeum kovářství, tedy Kovárna. Můžeme zde shlédnout expozice Kovářství a Kolářství a pokud bude zrovna ten správný den v září, fandit v soutěži Mladý těšanský kovář a užívat národopisné slavnosti. Z Těšan se do Židlochovic dostaneme autobusem nebo vlastním dopravním prostředkem.[/]
Ani na trase Modřice “ Rajhrad “ Židlochovice nás nečekají procházky přírodou. Auto se vyplatí, uvážíme-li, že takřka polovina cesty vede dálnicí. Abychom se mohli podívat do interiérů Muzea Modřice, budeme muset dobře volit den návštěvy. Otvírají zde totiž jenom jednou do roka při příležitosti hodů. Nebo pokud nás expozice Historie a současnost města Modřic skutečně zajímá, stačí si zavolat a třeba nám někdo ve smluvený den přijde otevřít.[/]
Zato Památník písemnictví v Rajhradě má stálou otevírací dobu, takže velké plánování není třeba. Památník byl otevřen v červenci roku 2005 v prostorách benediktinského kláštera. Expozice zahrnuje představení nejvýznačnějších osobností literatury na Moravě v 19. a 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knih. Pokud nám po prohlídce vyhládne, můžeme se osvěžit v Klášterní taverně. A až budeme mít plná břicha a spokojený výraz na rtech, nezapomeňme na své přátele a známé a dovezme jim nějaký ten suvenýr. Na pokladně je poměrně široký výběr.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Střed oblasti – Šance a Morávka

Icon 03.03.2021

Přehradní nádrž Šance Byla vybudována v letech 1964-1969 na jižním okraji obce Ostravice, ...

Celý článek