Tišnovsko

Opustíme-li Brno a jeho nejbližší okolí a vydáme-li se trochu dál, budeme překvapeni, na kolik nádherných míst narazíme. Při procházkách a výletech po Tišnovsku navštívíme nejen kulturní památky, ale i krásná místa, jejichž jedinečnost namísto rukou lidí vytvořila sama Příroda. Výlety zahájíme v Tišnově, městu obehnaném malebnými návršími, a ukončíme v Brně. Jakou trasu si vybereme, záleží jen na nás.[/] Místo, na kterém se dnes Tišnov rozkládá, je obydleno již od starší doby kamenné. V kotlině lemované horami Květnicí, Klucaninou, Kozí bradou a Čepičkou se v době slovanských kultur rozkládala malá ves lidí Tušených. Z tohoto jména byl odvozen dnešní název města, i když jeho podoba měla tenkrát k té současné skutečně daleko. Historie města Tišnova je spjata s klášterem Porta coeli, tedy Bránou nebes. Původní cisterciácký gotický klášter ze 13. století, který měl po dlouhou dobu Tišnov v držení, se nachází jihozápadně od centra. Městu bylo v 16. století sice uděleno mnoho práv a svobod, přesto zůstalo majetkem cisterciáků až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen. Pokud se sem na výlet vydáme dnes, zastihneme jeho budovu jako sídlo Podhoráckého muzea. Klášter je zpřístupněn turistické veřejnosti spolu s kostelem, křížovou chodbou s rajskou zahradou a kapitulní síní.[/] Osud Tišnovu připravil mimo úspěchu a rozvoje i krušné chvilky. Těžké dny město prožilo za husitů, kdy bylo spolu s klášterem vypáleno, a ani třicetiletá válka či Napoleonovo tažení do Slavkova se neobešlo bez bídy a trápení. Dnes je situace jiná. Město Tišnov stojí za to vidět; obzvlášť máme-li ho jako na dlani, což není těžké, vydáme-li se na nedaleký vrch Klucanina. Roku 2003 zde byla pro turisty otevřena nová rozhledna, která nahradila původní dřevěnou z meziválečného období. [/] Ještě než Tišnov opustíme, vydejme se na krátký výlet na vrch Květnice, který je pro svou jedinečnost vyhlášen přírodní památkou. Vede sem několik turistických stezek, takže se neztratíme a budeme moci Tišnov ještě jednou pozorovat z vrchu. Již podle názvu oblasti bude bystrému čtenáři jasné, co má v lokalitě obdivovat. Botanici jistě najdou a rozpoznají až 350 druhů rostlin, které zde rostou. Ale moc si toho do herbáře nenatrhají; nejen, že jsme v chráněné oblasti, 55 vyskytujících se druhů je zařazeno mezi flóru ohroženou. Květnice je známá zlatavým zabarvením díky žlutým květům dřínu, nepsaným symbolem zdejší krajiny. Na návrší se dá odpočívat ve stínu borovic či buků, nebo se vystavit slunci na vyhlídkových místech. Z jižní vyhlídky spatříte Tišnov; turisty nejnavštěvovanější je křemencová Velká skála. Sem láká výhled do krásného okolí i výskyt ametystů, kamenů, které prý zmírňují stesk po domově. Snad ho u sebe na cestách nosíval i velký básník Tišnovska Josef Uher, který se o městě vyjadřoval jako o „svém malém, než přece velkém domovu„.[/] Prohlídku Tišnova máme za sebou, teď je čas se vracet. Pokud se vydáme přes Kuřim, rozhodněme se předem, zda si chceme dát do těla, nebo raději oželíte spálené kalorie a necháte si víc času na prohlídku turistických cílů. V případě prvním vás do Kuřimi zavedou značené turistické stezky, v případě druhém nasedněme na vlak. Zámek v Kuřimi stojí za to navštívit v létě navečer, kdy zde funguje letní kino. Tvrz z 15. století, přestavěná na renesanční zámek o století později, je jinak turistické veřejnosti nepřístupná. Prohlédnout si a vyfotit můžeme jen nádvoří.[/] Chceme-li projít zajímavý minivýlet, budeme se muset smířit s malou zacházkou. Do nedalekých Lelekovic budeme putovat přes Babí Lom, chráněné území, které se může chlubit krásnými lesy, rozmanitými skalními útvary a výhledem do okolí, v jehož pozadí se rýsuje silueta Brna. V jižní části Lomu stojí rozhledna z roku 1961. Než jí navštívíme, pořádně se nadechněme, podle nápisu nade dveřmi tu totiž straší.[/] Krátkou zastávku si uděláme u Lelkovadla na trase Lelekovice“Vranov. Ačkoli se nejedná o místo historické ani jinak důležité, byla by škoda projít ho bez zastavení. Lelkovadlo, neboli Past na lelky, je dřevěná socha s destičkou, na níž se píše: „Odnepaměti lidé věnují velkou část života „chytání lelků“. Lelek se šíří ze světa právě ze zdejší oblasti, a proto svazek obcí „Ponávka“ zřídil tuto past. Přelelkování je pro člověka nebezpečné, a tak se doporučuje minimálně jednou za rok pastí projít. Potom se člověk může dále věnovat práci, zábavě, turistice, sportu apod.“ Na destičce je rovněž zachycen návod na použití pasti a pokud se rozhodneme to vyzkoušet, jistě budeme překvapeni, až na vlastní oči chycené lelky uvidíme.[/] Zbaveni lelků a připraveni aktivně se věnovat turistice, vydejme se na poslední úsek výletu z Tišnova do Brna. Naposled se zastavíme ve Vranově, krásné vesničce kousek od brněnských hranic. Za zhlédnutí stojí poutní kostel Narození panny Marie, který je zahalen tajemstvím. O jeho původu se toho moc neví, snad ho postavili ve 13. století, každopádně je odsud nádherný výhled do okolí. Jako většina kostelů sloužil jako útulek mrtvých příznivců kostela. Od poloviny 17. století existovala pod stavbou hrobka, jež se zachovala doposud.[/] Na začátku jsme slibovali, že se z Tišnova vydáme dvojím směrem. Rozhodneme-li se pro západní cestu, budeme ji muset rozložit do několika dní nebo se velkou část vést autobusem či autem. Na trase výletu se turistům k navštívení nabízí technická památka Šmelcovna. Jedná se o někdejší tavírnu, nyní samotu v údolí Bílého potoka, která se proslavila tradičním Vítáním jara. Tuto tradici miloval i Petr Bezruč, který má dnes nedaleko odsud pamětní desku.[/] Na západ od Brna se nachází ves Ostrovačice, která sice nezaujme velikostí, ale stojí za navštívení. Nahlédnout můžeme do expozice Památníku pohádky máje, výstavy věnované vzniku a ohlasu románu Viléma Mrštíka. Co by kamenem dohodil řvou motory závodních motorek a aut, pár kilometrů od Ostrovačic je Masarykův okruh. A dálnice, která nás zaveze přímo do Brna.[/]

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Střed oblasti – Šance a Morávka

Icon 03.03.2021

Přehradní nádrž Šance Byla vybudována v letech 1964-1969 na jižním okraji obce Ostravice, ...

Celý článek