Protivínsko

Skromná krajina netušených krás, s mnoha rybníčky u nichž roste chráněná květena, s kopci zajímavých rozhledů a s platanovou alejí, vedoucí do dříve knížecího pivovaru – to je Protivínsko.[/]

Protivín

Protivín byl založen jako tvrz a vesnice u brodu přes říčku Blanici kolem roku 1260. Svoje jméno dostal Protivín po svém držiteli Protivovi, což bylo tehdy obvyklé jméno, které se často užívalo v rodu pánů z Rožmitálu.[/]
Raně barokní kostel sv. Alžběty Portugalské na protivínském náměstí byl spolu s přilehlou branou, kaplankou a traktem špitálu vystavěn v letech 1661 až 1662. Do nově zpřístupněného areálu vejdeme branou s barokním štítem zdobeným aliančním znakem manželů Vratislavových. Na dvoře s původní kamennou dlažbou se nalézají dřívější hlavní vchodové dveře umístěné na jižní straně kostela. Po levé straně jsou sluneční hodiny, které můžeme vidět i z náměstí. Samotný kostel je vystavěn v jednoduchém stylu a presbytář má umístěn k východu. Sklenutá loď s lunetami při oknech se otevírá ke sloupovému oltáři se čtyřmi sochami. Oltář dal zhotovit roku 1776 protivínský sládek Řehoř Eisengruber. V zadní části nalezneme hudební kůr umístěný na dvou toskánských sloupech.[/]
V jižním konci náměstí stojí zámek v renesančním stylu, který byl kdysi zařízen pro letní hosty. Nyní je v majetku Obvodního úřadu Praha 4 a veřejnosti není přístupný. Přilehlý park má rozlohu 7,6 ha a roste v něm 20 druhů vzácných dřevin, avšak ani sem není snadné se dostat.[/]
Protivín je známý hlavně díky svému pivovaru, který vaří pivo jménem Platan. Za rok vzniku pivovaru je udáván rok 1598, z něhož existuje první písemná zmínka o provozu. Tento původní pivovar byl součástí zámku, kde se pivo vařilo až do roku 1876. Vzhledem k tomu, že původní provoz přestal postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech 1873-1876 nový pivovar s názvem Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín. Ve své době byl jedním z nejmodernějších pivovarů na našem území. K pivovaru nás dovede krásná alej vzrostlých stromů – jak jinak, než platanů.[/]
Nedaleko pivovaru, při hlavní silnici stojí velká barokní sýpka z roku 1832. Je v zanedbaném stavu a v současné době neslouží žádným účelům.[/]

Myšenec

Severně od Protivína, můžeme nalézt ves Myšenec v kteréžto byl stejnojmenný hrad. Dochovalo se pouze několik fragmentů, jako je zbytek zdi a oblouk brány, které jsou součástí současné zástavby. Původně románský kostel svatého Havla z konce 11. století je dílo stejné kamenické huti jako palác a kaple na Zvíkově či královský hrad Písek. Se svojí jednoduchou strukturou patří kostel mezi nejstarší církevní památky jihočeského kraje. Obcí a jejím blízkým okolím prochází trasa naučné stezky Myšenecké slunce.[/]

Myšenecké slunce

Myšenecké slunce je odkryv shluků turmalinu paprskovitě včleněných do podkladní horniny. Stezka je zaměřena hlavně historicky a připomene nám dějiny zdejšího osídlení od pravěku do současnosti. Asi 2 km dlouhá trasa začíná u starého brodu přes Blanici v těsném sousedství Myšence. Stezka je určena pěším návštěvníkům, využívat ji mohou i cyklisté.[/]

Zelendárky

V podhůří mezi Protivínem a Píseckými horami najdeme soustavu 13 rybníků, z nichž 10 je chráněno jako přírodní památka „Zelendárky“, která začíná rybníkem Skopcem u osady Medenice a končí Zukáčkem v Podkrčí. Stejný název, jako celá lokalita má i naučná stezka Zelendárky, která má 17 zastavení. Stezka je určena pěším návštěvníkům i cykloturistům. V terénu je značena místním značením (zelená „psaníčka“). Názvy jednotlivých zastavení vystihují zajímavá místa, památky nebo děje, které se zde staly nebo mohly stát. Celková délka okruhu měří 11,5 km.[/]

Talínský rybník

První zmínka o Tálínském rybníku je z roku 1515 ve smlouvě mezi Ondřejem Sedleckým z Tálína a protivínskými poddanými ze vsi Žďáru. Dnes rybník obhospodařuje Školní rybářství Protivín. Rybník o rozloze 52 ha má dvě hráze – na jižní a západní straně. Jsou zpevněné staletými duby. Uprostřed rybníka je malý ostrůvek. Sice se jedná o chovný rybník, který není určen k rekreaci, ale turisty bývá hojně navštěvován. V létě je to za účelem koupání, a na podzim při výlovu rybníku. Výlov probíhá zpravidla jedenkrát za dva roky a je spojen s prodejem živých ryb a ochutnávkou rybích specialit. Tálínský rybník je znám především ze zlidovělé písně „Už se ten Tálínský rybník nahání“. Složili ji dva zamilovaní mládenci z nedalekých Maletic, kteří chodili za dcerou tálínského baštýře. Je tomu již necelých dvě stě let.[/]

Putim

Obec proslula zejména díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi, jež zde byl, co by domnělý špión, vyšetřován místním strážmistrem Flanderkou svéráznou kriminalistickou metodou, spočívající v „chytrosti a vlídnosti“. Putim byla založena zřejmě již v jedenáctém století. Najdeme zde pozdně gotickou faru, jež bývala pravděpodobně tvrzí a raně gotický kostel svatého Vavřince, který pochází z druhé poloviny třináctého století. Je zajímavostí, že v období po husitských válkách až do roku 1620 sloužil kostel katolíkům, kteří využívali jižní loď, i protestantům zároveň (těm byla vyhrazena loď severní). Na návsi se dochovaly usedlosti s mohutnými patrovými zděnými sýpkami. Na zdejším hřbitově je možné vidět pozoruhodnou kostnici, v níž jsou uloženy ostatky vojáků z bitvy z r. 1742. V roce 1995 zde byla vyhlášena vesnická památková zóna.[/]

Čimelicko

Archeologické nálezy dokládají, že oblast Čimelicka byla osídlena již v pravěku. Na levém břehu Skalice byly zjištěny pozůstatky keltské osady. Jako jedno z prvních slovanských sídel jsou známy Rakovice a Výšice a to z půle jedenáctého století. První doklady přímo o Čimelicích jsou z doby po roce 1400, ale vzhledem k pozdějšímu rozvoji oblasti se staly centrem této oblasti.[/]

Čimelice

Ves Čimelice byla dlouho královským manstvím – a to až do poloviny 15. století. V 16. století přešla do majetku Dejmů ze Stříteže. Ti začali s budováním rozsáhlé rybniční soustavy v okolí. Od roku 1840 přešly do majetku Schwarzenbergů. Nejzajímavější památkou v obci je stejnojmenný barokní zámek francouzského typu, stojící přímo ve vsi. Byl založen v první polovině 18. století a je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Není sice veřejnosti přístupný, ale do parku se dostaneme a můžeme tak zámek obdivovat alespoň zvenčí. V těsném sousedství zámku stojí původní tvrz, připomínaná již ve 13. století, která byla barokně přestavěna na sýpku.[/]
Od roku 1737 pracovala v Čimelicích sochařská huť Jana Hammera, která nejen pro Čimelice, ale pro celé široké okolí vytvořila řadu řezbářských a kamenosochařských prací. Hammerovy sochy jsou dnes umístěny na hřbitově, na náměstí a na mostě v Čimelicích, na mostě v Písku i jinde.[/]
Na náměstí v Čimelicích můžeme obdivovat empírový, původně gotický kostel Nejsvětější Trojice, který pochází zřejmě ze 13. století. Byl nejprve barokně upravován a svoji dnešní podobu dostal při přestavbě v roce 1822.[/]

Mirotice

Při vyslovení jména města Mirotice se mnohým vybaví jméno Mikoláše Alše. Narodil se tu a prožil zde téměř sedmnáct let svého života. Přestože se sem již nikdy natrvalo nevrátil, kreslil, maloval a rozvíjel celé panoráma svého rodného kraje, který mu nikdy nevymizel z paměti. Také jméno Matěje Kopeckého je všeobecně známé a bouřlivý život zakladatele tradice lidového loutkářství je rovněž spojen s Miroticemi. Mnoho zajímavostí o osudech těchto významných osobností se dozvíme v místním muzeu Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého.[/]
Kostel sv. Jiljí v Miroticích je připomínán již v roce 1254. Ve 13. století býval centrem duchovní správy pro široké okolí. Svůj počátek tu v Miroticích má naučná Alšova stezka, která nás zavede až do Čimelic.[/]

Alšova stezka

Naučná turistická trasa se jménem Alšova stezka zachycuje nejzajímavější místa mezi Miroticemi a Čimelicemi. Je vhodná nejen pro pěší turistiku, ale i pro horská kola. V obou koncových místech je zastávka veřejné dopravy. Na stezce dlouhé přibližně 12 km se podíváme například k muzeu Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého, na pomník M. Alše od A. Lhotáka (obojí v Miroticích), na viklan v lese Malý Kosatín, zámek a zámecký park v Čimelicích a svou pouť ukončíme poblíž čimelického kostela.[/]

Mirovice

Největší pamětihodností Mirovic je kostel sv. Klimenta, jehož vznik je kladen do doby cyrilo-metodějské. Původní kostel byl gotický. V roce 1726 byl nákladně přestavěn a rozšířen podle návrhů slavného stavitele Kiliana Dientzenhofera ml. v barokním stylu.[/]
Na náměstí nás jistě upoutá morový sloup z roku 1717 s jediným zachovalým sousoším od mistra Schlansowského. Severozápadně od obce je nově upravený židovský hřbitov, který byl založen v roce 1680 a svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce.[/]

Lety

První historické písemné zprávy o Letech se objevují sice až po roce 1300, avšak osada zde byla mnohem dříve. Poloha u frekventované stezky byla výhodou v dobách míru, ve válečných dobách znamenala pohromu. V období husitských válek tudy procházely houfy husitského vojska.[/]
Naproti kapli ve střední části obce, najdeme část tvrze z 15. století. Objekt je součástí kulturní památky Schwarzenberský zemědělský dvůr. Do dnešních dnů se z tvrze dochoval věžovitý palác stojící uprostřed západního křídla dvora, který má lichoběžníkovitý tvar a dvě podlaží. V patře jsou směrem do dvora velké renesanční otvory.[/]
Významnou zdejší památkou je ale především Památník Lety. Byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do něhož byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Zprvu tu byl pracovní, později sběrný tábor, jenž byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Památník najdeme asi 2 km za obcí, vlevo od silnice směrem k Orlíku. Přístup k památníku je možný ze silnice Milevsko – Mirovice (Plzeň). Nedaleko památníku vede také trasa červené značky od Orlíka nad Vltavou (asi 4 km) do Březnice.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Belvedér

Icon 03.03.2021

Ačkoli se ze sklaního ochozu Belvedér nerozhlédnete do široka jako z Děčínského Sněžníku, ...

Celý článek

Chabařovická pánev

Icon 03.03.2021

Naše putování po Ústecku začneme v těžbou postižené oblasti. Odpověď na to, proč se jí rov...

Celý článek

Máchův kraj

Icon 03.03.2021

Nyní si udělejme výlet krajem romantického básníka Karla Hynka Máchy a podívat se, kde ten...

Celý článek

Kokořínsko

Icon 03.03.2021

První část „turistické“ Máchovy cesty již máme za sebou, vydáme se nyní v jeho...

Celý článek

Roztocko

Icon 03.03.2021

Roztocko je v rámci našeho území archeologicky nejbohatší částí. Kontinuální osídlení zde ...

Celý článek

Jih – Karlovicko

Icon 03.03.2021

Velké Karlovice Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se...

Celý článek