Třebíč

Třebíč

Současné město vyrostlo na základech bývalého historicky významného střediska osídlení. Počátky města jsou spjaty se založením Benediktínského kláštera roku 1101 knížaty z moravské větve panovnického rodu Přemyslovců. Od řádu benediktínů je odvozen městský znak – tři mnišské kápě v stříbrném břevnu umístěné na červeném štítu. Výhodná poloha kláštera mezi královskými městy Brnem, Jihlavou a Znojmem byla podnětem pro založení města na obou březích řeky Jihlavy. První dochovaná listina je z roku 1277. V polovině 13. století byla postavena proslulá Bazilika sv. Prokopa. V roce 1335 byla osada Třebíč povýšena na město. Léta rozkvětu města i kláštera byla střídána léty úpadku.[/] Přelomem v bohaté historii města byl rok 1468, kdy bylo téměř zničeno za česko-uherské války. Poté přešlo klášterní panství do světské moci. Znovu obnovené město, dnes se svými 40 000 obyvateli patří k největším městům Vysočiny.[/]
Zámek je dnes sídlem Západomoravského muzea. Byl vybudován na zbytcích rozsáhlého kláštera Benediktínů. Dnes zde návštěvník může shlédnout expozici pohyblivých betlémů, dýmek, vltavínů a vlastivědně-historickou expozici.[/]

Židovské město

Reklama

Židovské město se hřbitovem je památkou zapsanou na seznamu kulturního dědictví UNESCO. První zmínky o židovském osídlení na území Třebíče máme z roku 1410. Jde o zmínku v Jihlavské městské knize o tom, že nějaký lapka držel v zajetí třebíčského žida. (Spoliavit et detinuit Judeus de Trebecz). Z této latinské věty máme první důkaz o tom, že na našem území již v té době židé skutečně byli. Neexistovalo ovšem žádné nařízené uzavření do ghetta. Jednalo se spíše o přirozenou tendenci sdružovat se.[/]
V Třebíči také nemáme žádný záznam o tom, že by zde probíhaly nějaké pogromy, nebo řízená nenávist vůči židovskému obyvatelstvu ze strany křesťanů. Máme písemné zmínky o tom, že židé se zcela běžně objevovali na ručitelských listinách za křesťanský majetek. Důkazem dobrého soužití může být i to, že ghetto nebylo nikdy stavebně odděleno od křesťanské zástavby. Existovala jen jakási pomyslná hranice. Povinnost bydlet v ghettu, na nařízení vrchnosti, přišla v roce 1723. V roce 1849 přišlo zrovnoprávnění židů s křesťany a z té doby máme zaznamenán i nejvyšší počet obyvatel v ghettu vůbec. Bylo jich 1170.
Po zrovnoprávnění židů došlo k jejich migraci za obchodem a zůstalo jich zde jen asi 300. Tito byli ovšem odvlečeni za 2. sv. války do koncentračních a později vyhlazovacích táborů. Zpět do Třebíče se vrátilo 11 lidí. Ti však již neměli sil založit zde židovskou komunitu znovu a v dnešní době v Třebíči nežije nikdo, kdo by se hlásil k Izraeli.[/]
Dochovaná čtvrť se 123 domy patří mezi světové unikáty. Krom obytných domů, které jsou originální svou architekturou. Návštěvník zde může obdivovat 2 synagogy (Starou a Novou), rabinát, školu, špitál nebo například chudobinec. Množství stavebních stylů a vynalézavost při využití prostoru okouzlí každého návštěvníka.[/]

Zadní (Nová) synagoga byla vystavěna v roce 1669, záhy ale musela být na příkaz šlechty poničena. Velmi brzy na to, ale židé dostali povolení synagogu opravit, nikoli však rozšířit. Takže v letech 1705-1707 dostala novou střechu a také výmalbu, která je unikátní tím, že je malovaná bez šablony. Ve stěně, která směřuje k Izraeli je výklenek, kde se uchovávaly svitky svatého textu, Tóry. Výklenek zakrývá rituální opona – parochet. V patře na tzv. ženské galerii je umístěna stálá expozice rituálních předmětů zapůjčených z Židovského muzea v Praze. Jelikož v Třebíči není jediný praktikující žid, synagoga není využívána k liturgickým účelům, ale slouží především jako koncertní sál, výstavní síň a muzeum. Také se zde každoročně koná festival židovské kultury „Šamajim“.[/]
Model židovského města je umístěn v zadní synagoze na ženské galerii. Je věrným obrazem židovského města z roku 1850. Jelikož se už tehdejší ghetto nesmělo dále rozšiřovat měli jsme dopodrobna zaznamenány rozměry domů téměř na decimetry. Toho se dopátral historik doktor Rudolf Fišer a ve spolupráci s modelářem Stanislavem Vrškou vytvořili toto unikátní dílo, které si můžeme prohlédnout.[/]
Nedílnou součástí židovského města je také hřbitov. Zde se na rozloze 11 772 m2 nachází na 11 000 pohřbených a 3000 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1632. Za vidění rovněž stojí obřadní síň z roku 1903, ve které se nachází velmi cenné rituální umývadlo. Židovský hřbitov je volně přístupný denně, kromě soboty.[/]
Pro návštěvníky je dnes volně přístupné celé ghetto, kterým prochází naučná stezka. Dále se návštěvník může podívat do Přední i Zadní synagogy a do některých z domů. V jednom z nich se kdysi pálila kořalka a jako pozůstatek na tyto časy je v jeho sklepení studna. Nyní je tento dům využíván jako keramická dílna a ojedinělý obchůdek s keramikou. Mezi další atraktivity židovské čtvrti patří bezesporu cela řada malých galerií a malých restaurací a kaváren, které mohou návštěvníci zvolit k příjemnému posezení.[/]

Ostatní památky

Bazilika (památka UNESCO) byla postavena při klášteře mezi lety 1240-1260 jako klášterní kostel. Do dnešních dní se zachovala jako architektonický skvost. Je postavena v gotickém stylu se silným ještě románským vlivem. Za zmínku stojí krásný gotický portál „Porta paradisi“, opatská kaple, ve které jsou k vidění originální fresky ze 14. století (2. nejstarší na Moravě) a originální gotická rozeta a románská krypta. Bazilika je návštěvníkům přístupná denně.[/]
Kostel sv. Martina vznikl patrně v druhé polovině 13. století. Původní dřevěný chrám byl několikrát přestavován naposledy v roce 1716. Mohutná věž, která je s ním dnes spojená byla původně součástí městského opevnění. K zajímavostem patří jedny z největších věžních hodin na Evropském kontinentě o průměru 5,5 m a výšce číslic 60 cm. Věž Martinského kostela (75 m) slouží jako vyhlídková věž. Návštěvník tak může shlédnout panorama města z výšky přibližně 60 metrů. V srpnu též organizujeme noční prohlídky. [/]
Pravoslavný kostel Sv. Václava a sv. Ludmily byl postaven v letech 1939-1940. Jeho báň je pokryta listy z pravého zlata. Ke shlédnutí pouze z venku.
Karlovo náměstí dokumentuje svou mimořádnou rozlohou (22 000 m2) význam měst v době jeho založení. Nejcennější jsou renesanční domy – Františkovský (Malovaný) a Ráblův (Černý) dům.[/]
V Třebíči se koná mnoho kulturních akcí, jmenujme např. Festival divadla 2 – 3 – 4 herců, Třebíčské loutkářské jaro, Třebíčský operní festival, Divadelní Třebíč, festival etnické hudby Třebíčský zvonek, festival źidovské kultury Šamajin a další.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama