Purim v Třebíči

Hebraista Achab Haidler v akci(Třebíč 21. 2. 2007) Nejveselejší židovský svátek PURIM se uskuteční v sobotu 24. února 2007 v 17.00 hodin v prostorách Zadní synagogy v Třebíči. Na programu je ukázka tradičních purimových zvyků, čtení a vyprávění purimových legend. Program obohatí klezmerová hudba. Jelikož tradiční součástí svátku PURIM je také karneval, bude se hrát, zpívat a možná i tančit…

Účinkují:
Mgr. Michal Foršt – kantor Židovské obce v Plzni
Achab Haidler – hebraista a herec, Ústí nad Labem
Klezmer Adash Ostrava – klezmerová kapela
Taneční skupina Yocheved – Třebíč
br />

Židovský svátek PURIM se tradičně slaví 14. dne hebrejského měsíce ADARU. V našem kalendáři tento den připadá letos na 4. 3. 2007.

PURIM je nejveselejší židovský svátek jehož obsah souvisí s textem biblické knihy Ester, ve které se mluví o úkladech proradného vezíra Hamana proti Židům v Perské říši za vlády krále Achašveroše (4. st. Př. n. l.).

Podle legendy nechal král Achašveroš uspořádat mnohadenní oslavy. Značně posilněn vínem pak nechal přivést svou ženu Vašti v Evině rouše, aby se všichni přítomní mohli přesvědčit, jak krásná ve skutečnosti je. Vašti pochopitelně odmítla a byla vyhnána z paláce. Achašveroš si po nějaké době uvědomil, že bez královny se mu těžko žije a rozeslal posly po celé své říši, aby mu přivezli tu nejkrásnější dívku, kterou v zemi naleznou. V té době žil v perské říši židovský exulant Mordechaj s krásnou neteří Ester, ta se stala perskou královnou, ale na strýčkovu radu neprozradila svůj původ. Její strýc Mordechaj se stal královým rádcem a věrným přítelem. Po čase se Achašverošovým prvním ministrem stal Hamán, který nenáviděl Židy a rozhodl se je vyhladit. Po nějaké době získal i králův souhlas a společně se svými stoupenci házeli „losy“, aby určili nejpříhodnější den pro tento strašný čin. O jeho plánech se dozvěděl Mordechaj. Ten to pověděl své neteři, královně Ester a ta v pravou chvíli uspořádala hostinu, na které krále dostatečně opila a prozradila mu tajemství svého původu a prosila jménem svého národa o pomoc. Král jejímu přání, jakožto přání milované osoby vyhověl a proradného Hamána dal pověsit na šibenici.

Nejznámějším a zároveň nejočekávanějším purimovým zvykem je karneval, který začíná zpravidla už při večerním čtení megily (svitek knihy Ester) v synagoze. Děti i dospělí se oblékají do často velmi bizardních kostýmů a nikdo při zmínce Hamanova jména nezapomene zatleskat, nebo zadupat nohama do země, aby tak navždy vymazal hříšníkovo jméno. Pojídají se takzvané Hamanovy uši – trojhranné koláčky s povidlovou, makovou, nebo datlovou náplní. Na svátek Purim existuje také jeden všemi velmi vítaný příkaz – opít se na Purim tak, že nerozeznáte rozdíl mezi požehnaným Mordechajem a prokletým Hamánem. Učenci se snaží vysvětlit hloubku tohoto příkazu poukazem na oslavu dobra a zatracením zla, ale druhý den bolí hlava všechny stejně.

Tereza Šromová

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu