Hrady, zámky a tvrze Klatovska

Hrady, zámky a tvrze KlatovskaPodrobný popis stavebního vývoje, majitelů jednotlivých panských sídel i dnešní, často ne právě utěšený stav těchto unikátních památek naší minulosti v oblasti Klatovska z pera historika a archiváře Jiřího Úlovce uvedlo na trh nakladatelství Libri. Kniha je opatřena bohatou obrazovou dokumentací (mapy, plány, dobová zobrazení, starší i současná fota) a obsáhlou barevnou fotografickou přílohou Josefa Hory.
Panská sídla jsou řazena abecedně podle svých jmen; pokud jméno nemají nebo pokud je totožné s obcí, v níž leží, pak jsou zařazena podle jmen těchto obcí, případně podle jména obce, v jejímž katastrálním území leží. Každé heslo obsahuje stručný nástin historického vývoje a popis se stavebním vývojem sídla. Přílohou hesla zařazenou do textu knihy jsou kopie katastrálních map a plány tvrzí, vyobrazení a fotografie dokumentující jejich starší stav.
Katastrální mapy zachycují situaci tvrzí především v první polovině 19. století. Plně jsou v nich označeny vodní toky a plochy, čárkovaně stavby z nespalného a tečkovaně stavby zbudované převážně ze spalného materiálu (tj. stavby s hrázděnými konstrukcemi nad zděným přízemím, případně stavby zcela dřevěné). Tečky v některých případech vymezují rovněž uspořádání parkových a zahradních ploch při mladších sídlech, případně okraje rybníků a řek.
Kniha popisuje hrady, zámky a tvrze nacházející se na území bývalého klatovského okresu v hranicích daných mu správní reformou roku 1960, zrušeného zákonem č. 320/2002 Sb. Takto vymezený okres zaujímal území, zahrnující části dvou starých českých krajů, klatovského a prácheňského.
Zkoumání vývoje osídlení tohoto území je vlastně stále ještě v plenkách. Nejstarší dochované písemné zprávy totiž pocházejí až z první poloviny 13. století, takže k jeho poznání příliš nepřispívají, a soustavný archeologický průzkum zde až na několik výjimek vlastně dosud prováděn nebyl. Současně s osidlovacím procesem došlo k zakládání hradů, tvrzí a zámků, nazývaných souhrnně termínem panská sídla.
Vývojově staršími panskými sídly jsou hrady a tvrze. Jednalo se o založení, jejichž jádro, obklopené ve většině případů vnějším opevněním a někdy doplněné ještě předhradím, obsahovalo minimálně jednu obytnou budovu – palác.
Panská sídla dělíme do tří skupin. Nejvýznamnější byla skupina zvaná hrady. Ve většině případů šlo o rozlehlé, silně opevněné areály, často několikadílné, budované na odlehlých místech. Jejich opevnění tvořil vnější val, mnohdy doplněný palisádou na temeni, příkop (za vhodných přírodních podmínek vodní) a hradební zeď, doplněná podle možností věžemi, případně ještě baštami. Do hradu se vstupovalo po mostě vedoucím přes příkop. Most, jehož vnitřní část byla zdvihací, ústil do brány. Ta byla umístěna buďto v obvodové hradbě (tzv. kulisová brána), nebo v budově (věž, vstupní budova). Byl-li hrad dvoudílný, vedla brána do předhradí. V něm byly soustředěny objekty sloužící k hospodářskému zabezpečení provozu hradu, jako např. konírna, ubikace hradní posádky, mlýn, kovárna či prádelna. Za předhradím se rozkládalo vlastní jádro hradu. To obsahovalo především hlavní obytnou stavbu – palác s reprezentačními a obytnými prostory majitele, často doplněný hradní kaplí, a ve většině případů rovněž věž jako hlavní obrannou stavbu hradu, sloužící v případě nutnosti jako poslední útočiště obránců. Dále zde byla kuchyně, umístěná buďto přímo v paláci, nebo v samostatné budově, a případně další pomocné stavby (purkrabství).
Na rozdíl od hradů byla skupina tvrzí reprezentována jednoduššími stavbami, obsahujícími ve většině případů jedinou budovu, stojící uprostřed opevnění a spojující v sobě obrannou a obytnou funkci. Tvrze stávaly téměř vždy v blízkosti hospodářského dvora a byly vázány na vesnici. www.libri.cz

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama