Jeskyně Na Turoldu – dno korálového moře

Vápencové území na samém jihu Moravy v Pavlovských vrších ukrývá jeskyni Na Turoldu. Nalezneme ji při severním okraji Mikulova v dnes již opuštěném kamenolomu pod vrchem Turold (385 m n. m.). Její vznik je trochu jiný než u většiny našich zpřístupněných jeskyní, které byly utvářeny působením podzemních vod. Druhohorní jurské až křídové vápence, ve kterých vznikla, sem byly dotlačeny posuny zemských ker z oblasti Západních Karpat. Stopy těchto posunů jsou dosud dokonale patrné na tektonických poruchách -zlomech na stěnách jeskyně.

Následně bylo toto nově vzniklé horstvo obklopeno teplým mořem a na jeho obvodu se ukládaly sedimenty. Za dalších 9 milionů let se zde nahromadilo až 3000 metrů mocné souvrství mořských třetihorních usazenin. Téměř ve všech sedimentárních horninách Pavlovských vrchů jsou zachovány zkamenělé doklady života, převážně schránky mořských měkkýšů. V prachovém písku mladších třetihor byly nalezeny kosterní zbytky praslona, drápatého kopytníka a prakoně. Ze starší doby čtvrtohor pochází mnoho nálezů obratlovců, kde vynikají zejména rozměrné kostry mamutů.

Reklama

Klasickou bohatou krápníkovou výzdobu zde nenajdete, řídce zachované krápníky jsou vzácné i proto, že zdejší jeskyně jsou suché. Shluky mohutných bloků otevírají průhledy do nižších pater a jinde zase pukliny ústí do Horních pater jeskyně. Stěny jsou místy podobné kamenné pěně, jejíž výstupky přecházejí do hráškovitých až keříčkovitých výrůstků, pokrytých třpytivými krystaly čistého kalcitu. Dostaly název turoldská výzdoba a nemají v našich jeskyních obdoby. Vyvolávají v návštěvnících pocit procházky po dně korálového moře.
V Síni konce je malá výstavka, která ukazuje nálezy z bývalého lomu. Představuje kosti mamuta, prakoně i medvěda a zkameněliny mlžů a plžů.V 37 metrech pod úrovní vchodu je Jezerní dóm, který je periodicky zaplavován hladinou spodních vod, která tu vytváří několik působivých, smaragdově zelených jezírek.

Nejstarší známá zmínka o jeskyni pochází z roku 1669, kdy vyšla latinsky psaná lékařská kniha mikulovského rodáka Jana Ferdinanda Hertoda s titulem Tartaro – Mastix Moraviae. Autor zde líčí nález kameníků, kteří z hlubin hory vytáhli stehenní kost nesmírné velikosti. V roce 1934 byla ukončena těžba vápence a většina podzemních prostor pod vrchem Turold byla zničena. Dnešní podoba jeskyně je jen zbytkem původního jeskynního systému, který byl uchráněn vznikem přírodní rezervace v roce 1946. Veřejnosti se stala přístupnou v roce 2004 a to zhruba 280 metrů dlouhou návštěvní trasou. Zdokumentováno je více než 2800 metrů podzemních prostor.

Jeskyně Na Turoldu patří mezi nejvýznamnější a nejdéle sledovaná místa zimního spánku netopýrů u nás. První údaje jsou z roku 1958 a od roku 1968 je sčítání pravidelné. Životní cyklus netopýrů ovlivňuje i otevírání jeskyní pro veřejnost. Jarní sezóna nezačíná přesným dubnovým datem, ale až po výletu netopýrů v době, kdy mají dostatek potravy.

Čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyních v Čechách a na Moravě nabízí kromě možnosti obdivovat krásy jejich krápníkové výzdoby také poučení v navazujících expozicích. Na webových stránkách Správy jeskyní ČR se dozvíte mnohé o zpřístupněných jeskyních a novinkách či akcích v nich.

Otevírací doby, ceny vstupného, teploty v jeskyních i délky prohlídek naleznete na www.caves.cz

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama