Krkonošské názvosloví

Používáme je každý den. Jména měst, vesnic, samot…názvy hor, údolí či skal. Někdy jde o jazykolam, který cizinec těžko vysloví, jako třeba horský potok Hřímavá bystřina. Malebná jména Kukaččích skal, Sokolníku, Poutníků se na mapě střídají s pochmurnými výrazy jako Zabylý, Čertova kazatelna, Mrchoviště či Peklo.

Používáme je každý den, ale nevíme proč se říká na Rýchorách,  Žalý, Žacléř, Poniklá, proč se koupeme v rybníku Zákřežníku. Proč místo s tak studeným klimatem se nazývá Pec, zatímco pod slunou Pálavou je Lednice.
Používáme je každý den aniž tušíme odkud se ta slůvka vzala. Ve středu 12. února 2014 však návštěvníci Krkonošského centra ekologického vzdělávání Správy KRNAP ve Vrchlabí (tzv. Krtek) měli šanci drobátko nahlédnout do tajů historického původu krkonošského názvosloví, do oboru, který má tajemný název toponomastyka nebo, chcete-li, zamyšlení nad tím proč se to tam tak jmenuje. O zajímavý přednáškový večer se postarali PhDr. Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR, Dr. Jacek Potocki (Uniwersytet ekonomiczny Wrocław) a Prof. Krzysztof Mazurski z Vědecké rady Karkonoskiego Parku Narodowego. Jména přednášejících napovídají, že se nejednalo pouze o české Krkonoše. Dozvěděli jsme se nejednu zajímavost z tvorby jmen i na polské straně hor, kde byla v poválečné době složitá situace díky novému osídlení Dolního Slezska.

Reklama

Přednáška však nebyla jedinou názvoslovnou událostí toho dne. Před akcí pro veřejnost zasedala na své ustavující schůzi Krkonošská názvoslovná komise.  Různé zainteresované  instituce a osoby  již delší dobu poukazovaly na nutnost úpravy některých toponym a hlavně po sjednocení názvů. Některé horské potoky, sedla a dokonce i vrcholy mají dva i více názvů.  Tak třeba turista dojde podle mapy do Kotelského sedla a tam ho uvítá nápis Sedlo Lysé hory…
Sjednocení geografických jmen bude pouze jednou z činností komise. Jejím posláním bude i uchování starých a mnohdy zanikajících jmen, aby nevymizeli z paměti mladé generace. Proto v řadách komise jsou, vedle odborníků na český a polský jazyk a pracovníků územních pracovišť, také osoby co hodně pamatují – starousedlíci, kteří mohou kromě vlastní paměti přispět i znalostmi od svých předků.

A tady je, milí čtenáři, čas na apel k vám. Možná jste i vy někdy rozdělali mapu a dověděli se, že vaše oblíbené místo se nazývá úplně jinak. Možná jste i narazili na  nějakou starou brožurku s názvy, které už dnes nikomu nic neřeknou. Podělte se s námi o své objevy. Vždyť pojmenování hor, obcí, vodních toků a jiných míst v terénu je také kus historie.

Miloš Růžička, Správa KRNAP; [email protected]   

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama