Restaurátoři v jeskyni Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku sloužila od nepaměti za úkryt lidem pronásledovaným církví nebo zákonem, ale také poskytovala útočiště a bezpečí obyvatelstvu v průběhu tatarských a tureckých nájezdů, napoleonských a pruských válek a dalších, většinou válečných událostí. O tom, že jeskyně byla velmi silně frekventovaná, svědčí hojné staré nápisy české, německé a francouzské a také letopočty, z nichž nejstarší pocházejí z let 1519, 1564 a 1613. Byly na stěny psány přírodními barvami (uhlem, rudkou nebo tuhou), ale také tesány, ryty či vyškrabovány.
Jako jediná jeskyně v Čechách tak ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty. V porovnání s ostatními jeskyněmi střední Evropy je Jeskyně Na Špičáku jednou z historických pokladnic tohoto území. Během výzkumu tu našli vědci kolem 4000 nápisů a maleb.

Reklama

Podle pověsti se v jeskyni po bitvě na Bílé hoře ukrývali na cestě do exilu Čeští bratři, kteří byli pronásledováni a vytlačováni z Čech a v této části si zřídili primitivní modlitebnu. Zcela vyloučit se nedá také domněnka, že při svém putování do polského Lešna navštívil jeskyni Jan Ámos Komenský. Snad tehdy použil prastarou obchodní cestu ze Slezska do Polska, na jejímž nejvyšším bodě jeskyně leží.

Kalvárie je historicky nejzajímavější, ale také nejzáhadnější místo celé jeskyně. Křižovatka hlavní chodby s  touto chodbou obdržela své jméno podle kříže s Ukřižovaným, u jehož paty klečí dvě modlící se postavy. Výjev, jehož autora už nikdo neodhalí, představuje Adoraci Kříže. Po pravé Kristově ruce je osoba kléru, tedy biskup či arcibiskup a po levé straně Krista je znázorněna osoba světská, tedy donátor. Lidé se tu věnovali tajným náboženským a kultovním obřadům. Snad právě proto se zde setkáme s mnoha zajímavými symboly – kříži, půlměsícem a figurální malbou „Ukřižování – Adorace krucifixu“.

Poprvé zdejší nápisy studoval v roce 1886 frývaldovský vlastivědný pracovník Adolf Kettner. Mnohem podrobnější průzkum provedl v roce 1953 Josef Skutil. Zhruba před dvěma lety byl zahájen průzkum, klimatická měření a rozbory vzorků v laboratořích a v letošním roce restaurátoři započali zachraňovat unikátní renesanční malbu z 16. století. Je ukrytá v podzemním labyrintu a vlivem tamního klimatu výrazně trpí. Vlhkost vzduchu se zde pohybuje kolem 98 procent. Výsledkem analytické části bylo pět pigmentů a pojiv, které byly testovány na vybraných plochách v jeskyni a na základě vyhodnocení těchto testů byly vybrány ty nejvhodnější. Při práci je nutný velmi precizní postup. Vedle klasických metod chtějí restaurátoři vyzkoušet i současný vědecký hit – nanomateriály. Zdá se, že by v podzemí mohly být velmi odolné. K obnově vzácné památky se tak dnes využívají nejnovější technologie.

www.caves.cz

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama