Horské boudy okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy jsou fenoménem českých hor. Chaty, které dnes slouží k odpočinku hladovým a znaveným turistům, mají mnohdy dlouholetou tradici.
Nejstarší „boudy“ vznikly již při kolonizaci hor, některé objekty byly postaveny nově v souvislosti s rozvojem turistiky na začátku 20. století.

Reklama

Vznik nejstarších horských chat souvisí s tzv. budním hospodářstvím – na odlesněných loukách horalé stavěli boudy, které zpočátku využívali při pastvě dobytka či sušení sena. Později, když se hory staly cílem stále sílícího zástupu turistů, změnili svou podobu na prosté hospody a noclehárny, kde se turisté občerstvovali tím, co jedli horalé – chlebem, máslem, mlékem a tvarohem.

Z krkonošských seníků k vládním chatám

Nejstarší krkonošskou horskou chatou je Luční bouda, která se zároveň může pyšnit vlastnoruční výrobou piva. Na hřebenech Krkonoš nedaleko Sněžky, ve výšce 1410 m nad mořem, stojí už od roku 1625. Hotelové pokoje prošly náročnou rekonstrukcí a vytváří klidné útočiště pro všechny turisty, a to v několika kategoriích. Další známá chata – Vosecká
bouda, byla založena před rokem 1743 jako seník. Nacházela se tehdy úplně mimo civilizaci a v jejím okolí se v létě pásl hovězí dobytek. Turistům slouží od roku 1896, kdy zde bylo zřízeno šest hostinských pokojů a k popularitě chaty přispělo také to, že se zde provozovala i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. Horská Bouda Dvoračky patří také k nejstarším krkonošským boudám. Od roku 1893 leží v nadmořské výšce 1140 m n.m. mezi Lysou horou a vrcholem Kotel na křižovatce turistických cest. Mezi nejvzácnější hosty, kteří se zde zapsali do pamětní knihy, patřil prezident dr. Eduard Beneš s chotí Hanou.

K nejznámějším a nejkrásnějším chatám v Jizerských horách, patří původně lovecký zámeček Clam-Gallasů z roku 1844, který za první republiky užíval dr. Přemysl Šámal, kancléř prezidenta T. G. Masaryka. Šámalova chata a její restaurace, je dnes tradičním místem, které navštěvují rádi turisté i místní obyvatelé, možná i proto že zdejší heslo „domácí kuchyně jako od maminky“, není pouze reklamní záležitostí, ale skutečností.

Legendy Orlických hor ve jménu Masaryka a Kramáře

Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách postavil roku 1925 Klub českých turistů v Hradci Králové podle projektu architekta B. Fuchse. Interiér chaty je bohatě zdobený dřevořezbami, mezi kterými nechybí ani Rampušák, dobrý duch zdejších hor. Na jídelním lístku najdete i speciality ze zvěřiny, oblíbený je zde také guláš podávaný v chlebové misce. V chatě je samozřejmě možné se také ubytovat ve dvou a třílůžkových pokojích i ve skromné turistické ubytovně. Další legendou Orlických hor je Kramářova chata na Suchém vrchu, postavená roku 1928 podle plánu architekta Jaroslava Stejskala. Rozhledna vedle chaty, z níž je výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník, Hrubý Jeseník sloužila původně jako vodárenská věž. V chatě lze kromě ubytování a restaurace využít také wellness služby.

Architektonické skvosty Dušana Jurkoviče na Královéhradecku

Jiráskova chata s rozhlednou postavená roku 1923 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na vrchu Dobrošov je perlou Náchodska. Své jméno dostala chata u příležitosti 70. narozenin slavného spisovatele. V souvislosti s budováním opevnění na Dobrošově a v blízkém okolí, byla chata roku 1937 předána čs. armádě, protože z rozhledny bylo možno sledovat přísně tajnou výstavbu pevnosti. Od roku 2002 však chata nabízí turistům nejen možnost občerstvení, ale také ubytování ve dvou cenových kategoriích za přijatelné ceny. Stejný architekt postavil také roku 1912 nedalekou Bartoňovu útulnu v Pekle – nádhernou restauraci v údolí řeky Metuje zdobenou prvky lidové architektury. Vyhledávané výletní místo, přestavěné z bývalého mlýna se nachází 5 km od Nového Města nad Metují. Interiér chaty zdobí čertovské motivy a názvu odpovídá i jídelníček s řadou „pekelných“ specialit.

Jesenické „salaše“ uchvátí impozantními výhledy

Turistická chata Švýcárna na nejfrekventovanější části hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a Pradědem je jedním z nejstarších objektů těchto hor. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, která byla do současné podoby přestavěna roku 1887. Další známou jesenickou horskou boudou je chata Jiřího na Šeráku ležící v nadmořské výšce 1351 m n.m. Na úpatí hřebene Hrubého Jeseníku byla postavena roku 1894 a své jméno nese jméno po investorovi, Jiřím Koppovi. Chata je po celkové rekonstrukci, ze které vznikly útulné pokoje a nová restaurace. Výhledy od Jiřího chaty jsou skutečně impozantní. Východní stranu lemuje pásmo Orlíka až po Videlské sedlo, výhled jižním směrem zastiňuje mohutný Keprník (1423 m), za nímž se skrývá nejvyšší hora Moravy, Praděd (1492 m). Nedaleko Mechového jezírka stojí typická horská chata – Penzion Rejvíz. Část budovy, ve které je dnes výčep, byla založena už v roce 1795. Interiér chaty byl začátkem 20. století vyzdoben nevšedními řezbářskými pracemi – majitelé hotelu přišli na unikátní nápad, a to vyřezávat židle s karikaturami stálých hostů. Dnes zde tak můžete obdivovat písaře i lesního, bláznivě zpívající Bety, kostelníka, kominíka a řezníka. V penzionu jsou k dispozici pokoje se sociálním zařízením a televizí, na velké zahradě potom koutek pro děti a hřiště na míčové hry.

Nejstarší chatu v Beskydech postavil vojenský zběh

Na vrcholu Beskyd, v blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebné horské chalupy Maměnka a Libušín, které navrhnul roku 1898 architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce. K unikátům chalupy Libušín patří v interiéru jídelny tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny, kolem stolů je umístěno sto vyřezávaných židlí. Podle motivů akvarelových studií Mikoláše Alše vyzdobil chalupu akademický malíř Karel Štapfer. Od roku 1996 jsou obě stavby prohlášeny národními kulturními památkami. Nejstarším horským hotelem v Beskydech je však horský hotel Charbulák na Gruni. Jeho historii lze sledovat od roku 1816, kdy se zde rodina Charbulákova usadila. Jméno Charbulák je francouzského původu a nosil jej původně napoleonský voják, jenž zběhnul a usadil se zde. Jeho potomci tu zbudovali roku 1918 turistickou útulnu, později přestavěnou na hotel, jenž je dodnes v rodovém vlastnictví. Mezi slavné hosty hotelu patřil mimo jiné herec Hugo Haas, básník Petr Bezruč anebo nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský. Mimo výtečné domácí kuchyně tu oceníte také pěkný výhled do kraje.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama