Tipy na výstavy

(Praha, do 8. 5.) Výstava Japonský plakát – dnes

Reklama

Výstava nazvaná Japonský plakát – dnes v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze bude pro velký zájem prodloužena do 8. května. Návštěvníci mají možnost ji zhlédnout i o státních svátcích 1. a 8. května. K dnešnímu dni výstavu navštívilo již přes 5000 lidí.

Japonský grafický design a plakát především vyniká svým unikátním výtvarným jazykem i mimořádnou technickou úrovní tisku. Výstava byla připravena ve spolupráci s japonským tiskařským koncernem Dai Nippon Printing Co., Ltd. Výběr z jeho sbírek seznamuje s japonskou plakátovou tvorbou posledních patnácti let. Představuje jak mladou generaci designérů, kteří vstoupili na scénu v 80. a 90. letech (např. Katsunori Aoki, Kazufumi Nagai, Kashiwa Sato), tak práce klasiků, kteří získali mezinárodní uznání již dříve a zasloužili se o nezaměnitelný estetický výraz japonského plakátu (Ikko Tanaka, Shigeo Fukuda, Kazumasa Nagai, Tadanori Yokoo).

(Olomouc, do 13. 5.) Jindřich Štreit: Fotografie 1965–2005

Reprezentativní výběr z dosavadního díla světoznámého fotografa Jindřicha Štreita v Muzeu moderního umění v Olomouci je k vidění do 13. 5.

Více než šest set domácích a zahraničních výstavních aktivit a zastoupení v mezinárodních sbírkách (Victoria and Albert Museum, Londýn, Bibliothéque nationale, Paříž, International Center of Photography, New York, The National Gallery of Art, Chicago ad.) svědčí o mimořádné kvalitě a obecné srozumitelnosti Štreitova díla. Štreit dokumentuje stále stejná témata – každodenní lidské rituály a události měnící anonymní lidské životy. Svatby, pohřby, zabijačky zrovna tak jako volby, schůze, brigády se v jeho podání stávají víc než jen prostým záběrem. Štreit přináší důvěrný, a přitom zřejmý a snadno čitelný obraz lidského života, ať už byl pořízený v bývalých Sudetech či Bretani, Japonsku nebo na Sibiři.

(Brno 13. 4.–15. 7.) Jakub Schikaneder – Nové objevy děl malíře tajemných nálad

Výstava jednoho z nejvýznamnějších našich malířů byla zahájena 13. 4. v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně. Jakub Schikaneder (1855–1924) se řadí k umělcům, jejichž tvorba se setkává s příznivým ohlasem návštěvnické veřejnosti i ve 21. století. S jeho jménem jsou spojeny především scenérie plné nostalgické atmosféry zimního večera v uličkách staré Prahy, tiché chvíle návratů, padajících vloček a mdlého světla pouličních luceren. Melancholické žánrové výjevy a magie světla prchavých denních okamžiků jsou pro dnešního člověka neobyčejně přitažlivé, možná ještě víc než pro umělcovy současníky.
Výstavy v Moravské galerii v Brně doplňuje obraz Schikanederova díla o podstatné objevy, ke kterým došlo po velké retrospektivní výstavě, pořádané v roce 1998 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerií v Praze. Jde například o portrét umělcovy ženy Emilie, s níž se oženil v červnu 1884. Dochovaná rodinná fotografie umožnila model nově objeveného díla identifikovat.

Se sociálně zaměřenou tvorbou souvisí lavírovaná kresba Chudoba, scéna matky s dítětem v náručí v nuzném interiéru. Téma smrti dítěte a smrti vůbec, zakotvené v tragické zkušenosti se ztrátou novorozeného syna, se stalo podstatnou součástí Schikanederova díla i v pozdějších letech. Dalším objevem je rozměrný obraz Kontemplace, až do roku 2000 známý ze zmínek v dobové literatuře, a pastelová studie k němu, obě práce z poloviny 90. let 19. století. V téže době vzniklo zobrazení vyhublého muže hrajícího na housle v temném prostoru kobky, k němuž se sklání nezemská bytost ve slitovném gestu, a její silueta se rýsuje proti měsíci. Nově objevené dílo představuje charakteristickou postavu té části umělcovy tvorby, která odkrývá lhostejný postoj společnosti k umělcům umírajícím v bídě na jejím okraji. K dalším nově nalezeným obrazům patří několik pohledů do interiéru i pražských motivů Vltavy, Karlova mostu či zasněžené, snad malostranské uličky.

Výstavní kolekci tvoří na sedm desítek obrazů; každý sedmý z nich patří k těm, jež se po letech znovu vynořily ze stínu zapomnění a objevily se před očima veřejnosti. Ve spojení s malbami známými tyto práce pomáhají dotvořit a o nové fasety doplnit obraz o autorovi, o jeho uměleckém zrání a lidském osudu, o jeho pohledu na svět vnitřní i vnější.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama