Bavorský les otevřel nejdelší stezku v korunách stromů.

Bavorský les láká návštěvníky na úžasný zážitek.

Poblíž městečka Neuschönau máte od září možnost procházet se mezi korunami stromů ve výši až 25 metrů nad zemí. Na konci 780 metrů dlouhé dřevěné visuté stezky pak můžete půl kilometru stoupat na 44 metrů vysokou vyhlídku, zvanou bavorská Eiffelovka.

 Železná Ruda a Eisenstein, dva světy

Reklama

Do Bavorského lesa můžete využít buď hraničního přechodu Železná Ruda nebo Strážný. Já jsem jel přes Železnou Rudu, kde jsem na nádraží v Alžbětíně přestoupil z české železniční soupravy na vlak z Bayerisch Eisensteinu směr Grafenau.

 Mimochodem, rozdíl mezi Železnou Rudou a jejím německým protějškem – městečkem Eisenstein – je do očí bijící. Zatímco na naší straně dominují herny, kasina, noční kluby a asijská tržiště, na straně druhé je to normální poklidné příhraniční město. Rozdíl je i ve vlacích. Zatímco souprava Waldbahn jede naprosto tiše, jen občas uslyšíte bouchnutí větví stromů rostoucích podle trati o kapotáž vozu, v soupravě Reginova na české straně si kvůli hluku občas připadáte jako v mixéru.

S „ježkem“ do lesa

Nejdelší stezka v korunách stromů na světě, která měří celkem 1300 metrů, se otevřela v Bavorském lese 9. září 2009.

Vede nad zemí ve výšce od 10 do 25 metrů. Mírně terasovitý terén a trasa vedení stezky zajišťují, že maximální 6% stoupání není nikde překročeno a lávka je bezbariérová. Vyhlídková věž, zvaná bavorská Eiffelovka, měří 44 metrů a dostupná je do výšky 40 metrů.
 Z konečné v městečku Grafenau jede do Národního parku Bavorský les linka nazvaná Igelbus (Ježčí autobus). Ježka má ve znaku. Za 7 eur si koupíte celodenní zpáteční jízdenku na všechny spoje v oblasti. Linka z Grafenau jede až na parkoviště pod vrch Luzný, německy Lusen, já jsem ale vystoupil asi po 10 km jízdy v Neuschönau. Za hezkého počasí by se však určitě vyplatilo výlet si prodloužit až z konečné pod Luzným.

Pokud jedete autem, můžete zaparkovat na některém z parkovišť přímo v Neuschönau, jedno je hned nedaleko vstupní věže na stezku.
S kočárkem mezi lesními velikány po celý rok

Nástup na stezku je zdarma zkušební, zda se bude návštěvníkovi líbit. Nahoru se dostanete po schodech nebo výtahem. Zpoplatnění přichází až o kus dál, pokud budete pokračovat dál, dospělí zaplatí 8 eur, děti od 6 do 17 let 6 eur.

Budete si tu připadat jako Tarzani. Téměř dva metry široká dřevěná bezbariérová lávka je koncipována jako naučná stezka. Na některých místech jsou pro turisty připravené malé vychytávky, můžete se například projít po jakési kladině, napjatých ocelových lanech nebo po prknech, která jsou jako houpačka. Pod sebou vidíte skrz ocelový rošt dvacetimetrovou hloubku. Tyto instalace jsou jako odbočky z lávky, pokud se na ně necítíte, můžete je vynechat.

Výraz ve tváři některých odvážlivců vyvolá u druhých salvy smíchu. A samozřejmě se fotí. Fascinuje mě, že když napadne sníh, okamžitě ho uklidí, a že prohlídka je možná i s kočárkem. Zavřeno je jen za bouřky, krupobití a silného větru.
Jen psi mají smůlu, ale i na ně se pamatuje, můžete je na chvíli „ubytovat“ v blízkém kiosku, kde se s nimi dá těch pár desítek minut přečkat. Viděl jsme jich tu asi dvacet, hlídali je trpělivé manželky návštěvníků, kterým se nechtělo moc chodit.

Z lávky vidíte převážně jen les, občas průsekem zahlédnete louky a domy nedalekého Neuschönau.

    Dřevěný skvost

Na konci stezky vystoupáte pozvolna 520 metrů, po spirále, na 44 metrů vysokou vyhlídkovou věž, z níž uvidíte nejen na německou stranu Bavorského lesa, ale i na Luzný, jednu z nejhezčích šumavských hor.
Věž postavili jako zaoblenou pyramidu, s vyhlídkovými patry po obvodu. Z dálky připomíná půlku švestky nebo šišky. Architektonicky naprosto čisté, do přírody perfektně zapadající dílo.

Hezký je stín, který vrhá do korun stromů pod sebou. Konstrukce obklopuje skálu, 35 metrů vysokou jedli a další skupinu menších stromů

Z muzea do divočiny


Informační středisko Hanse Eismanana nedaleko věže slouží jako muzeum Bavorského lesa s množstvím exponátů a multimediálních programů.
Asi o 300 metrů dál u nástupní věže je vstup na zhruba 12kilometrový okruh lesem. Najdete zde řadu velkých výběhů a voliér se zvěří a ptáky. Zcela volně se tu popásají zubři, jeleni, pobíhají divoká prasata, ale vše je kvůli bezpečnosti zvěře i návštěvníků odděleno síťovým plotem. Silným zážitkem bylo setkání s rysem, bohužel než jsem ho stačil dostat do objektivu, zařval vedle mě malý Bavorák a rys tichounce zmizel za skalkami.

Vlci se schovali někde v lese, z bobra jsem zahlédl ocas, medvědi spali. Poprvé jsem viděl tetřeva, tetřívka i jejich družky, dříve hojné ptáky šumavských lesů. Také skupina výrů velkých vypadala impozantně. Po celém lese není nikde žádný koš, ale také nikde žádný odpadek.

U výběhů a voliér, které jsou postavené jako obrovské síťové stany uprostřed lesa, jsou úvaziště pro hafany. A že jich tu s návštěvníky chodí hodně.

Okruh končí na parkovišti nedaleko vchodu. Igelusem jsem odjel zpátky do Grafenau a vlakem ke státní hranici. To už byla tma a nedaleká Železná Ruda zvala neony k návštěvě svých „lákadel“.

    Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/bavorsky-les-otevrel-nejdelsi-stezku-v-korunach-stromu-atrakce-kousek-od-hranic-gpg-/igsvet.asp?c=A091105_173359_igsvet_tom

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama