Města a obce pro Zámek Blatná a okolí

Leží v jižních Čechách, v zemědělské krajině na Strakonicku. Centrem je město Blatná ( kemp, výjimečný zámek se Starým palácem-výzdoba sálu malířem frankovlámské oblasti, vstupní věž, Rejtův palác, barokní Rozdražovský palác ). Další obce jsou např. Lnáře ( barokní zámek se skupinou soch v parku, klášter řádu sv. Augustina ), Sedlice ( zámek, býv. Šternberský […]

Zdáli viditelným skvostem barokní architektury je kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 18. století, jedno z posledních děl K. I. Dienzenhofera. O jeho zrod se zasloužila hraběnka Marie Alžběta Serenyiová z tehdy vládnoucího rodu na Blatné. Probíhá dlouhodobá oprava. Asi 2 km severovýchodně roste na odbočce do Újezdu u Skaličan mohutný strom tzv. „Ženatý dub“, […]

Malebná vesnička má ve středu pěkně opravenou kapličku Panny Marie z r. 1863 a několik pěkných stavení.

Východním směrem od města Blatná se nachází svérázná obec Buzice. Kromě rozlehlé návsi s kapličkou nás zaujme bývalá vodní tvrz , která se připomíná poprvé v r. 1342. Ve 14. století byla přestavěna na hrad. Její nejstarší částí je třípatrová , hranolová, původně obytná věž ze 14. století. Odtud také vyšel vladycký rod Buziců, který […]

V Pacelicích je několik domů s lidovou architekturou (čp. 2, 3). Nad vsí se na vrchu Křesovec tyčí poněkud omšelý kostel Proměnění Páně ze školy K. I. Dienzenhofera z druhé poloviny 18. století.

Obec obklopenou mnoha rybníky dotváří velká gotická tvrz založená zřejmě ve 14. století, později používaná jako sýpka. Na návsi kaplička a několik zajímavých domů s lidovou architekturou.

V obci připomínané r. 1274 stojí na místě někdejšího vladyckého statku nepřístupný jednopatrový zámek z konce 18. století. V okolí zámku jsou hospodářské budovy se zajímavými štíty, proti vchodu stojí Husův kámen z r. 1901. Asi 1 km severně od obce roste význačný Velenovského buk, pod ním se nalézá kaple Panny Marie, kterou dal postavit […]

Na západním okraji je v parku skryt čtyřkřídlý veřejnosti nepřístupný zámek ze 16. století. V obci a blízkém okolí nalezneme několik kapliček.

Součást naučné stezky, která vede od blízkého rybníku Velký Pálenec do Kadova. Na návsi pěkná kaplička sv. Anny.

Kocelovice jsou známy svou meteorologickou stanicí, která se nalézá na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o vsi je z r. 1352, dominantu tvoří kostel sv. Bartoloměje z počátku 14. století. Okolo něj se zachovalo opevnění ve hřbitovní zdi. V obci stávala tvrz, která zanikla v druhé polovině 15. století.

Na město nově povýšená Sedlice, o níž jsou první zmínky v 13. století, je známa svým krajkářstvím již od 15. století. Stojí zde renesanční zámeček ze 17. století na místě někdejší tvrzi, bývalý Šternberský dům s mázhauzem a sgrafity (čp. 140) – dnes hotel. Zajímavá je i budova radnice nebo opravený dům s pečovatelskou službou. […]

V Lažanech (dříve Enisových) se zachoval na místě tvrze ze 14. století jednopatrový zámeček z konce 16. století. V současné době jeho stav upadá.

Dominantou obce, prvně zmiňované již r. 1228, je původní tvrz, r. 1603 přestavěna Janem z Hořčice na renesanční patrový zámek. Mezi neznámější vlastníky patří Talackové z Ještětic a zejména italský rod Battagliů de Sopramonte. Christian a jeho sestra Blanka patřili mezi náruživé cyklisty tělem i duší. Ota Pavel o nich napsal povídku „Baroni na kole“, […]

Černívsku dominuje opravený kostel Nejsvětější Trojice ze 14. století., který byl v první polovině 18. století zbarokizován. Z obce lze navštívit zříceniny hradu Křikava.

Na hrázi největšího rybníka okresu, více než 100 ha rozlehlé Labutě, stojí v Myšticích dávný zájezdní hostinec ze 17. století s klenutým gotickým sklepem.

Na severozápadním kraji obce se zachovala tvrz, v jižní části směrem k Blatné stojí památné Hostišovické lípy a pěkná kaplička.

Nejstarší zprávy o obci ležící na pradávné obchodní stezce jsou z roku 1243, kdy jsou zmiňováni vladykové z Bělčic. Dominantou obce je původně románský kostel sv. apoštolů Petra a Pavla s 39 m vysokou zvonicí. Za panství Běšínů z Běšin r. 1484 povýšena na městečko. Na svažitém náměstí stojí radnice se znakem a kašna. Do […]

V severní části obce se zachovala na sýpku přestavěná třípatrová tvrz vladyků z Huzenic ze 14. století. V obci a v sousedních Uzenicích zajímavé kapličky.

První písemná zmínka o Újezdci je z r. 1045. Zdaleka viditelná hranolová věž románského kostela sv. Voršily – jednoho z nejstarších v kraji – z r. 1240 tvoří dominantu severního svahu Kněží hory, v které se ve 14. století dolovalo zlato. Tři oltáře jsou zasvěceny sv. Voršile, Matce Boží a sv. Barboře. Z místa je […]

Ozdobou obce je kostel sv. Ludmily. Nad obcí dvouvrší Zámek (581 m) a Hřeben (596 m) s hradištěm z doby halštatské. V sousedních Třebohosticích na návsi kaplička z r. 1795, v okolí rozmanité křížky a boží muka.