Zajímavosti pro Výstaviště Holešovice a okolí

Dominantní vrch s památníkem a sochou Jana Žižky z Trocnova. V roce 1420 se na jihozápadním okraji vrchu odehrála bitva mezi husity a míšeňskými a rakouskými oddíly křížové výpravy vedené Zikmundem Lucemburským. Početně slabší husité zde zvítězili. Národní památník byl vybudován v letech 1929-1932 (arch. J. Závorka) a původně byl koncipován jako národní panteon. V […]

Rozsáhlý lesní komplex mezi Úvaly a Klánovicemi. Hostí velmi zajímavá lesní společenstva; na chráněném území „Cyrilov“ můžete najít jakousi drobnou analogii severské březové tajgy, na zbytku území rostou hlavně kyselé doubravy, dubohabřiny a bory na písku. Část lesa byla v minulosti odlesněna, stávaly tu dvě vesnice Cyrilov a Žák; zbyly po nich jen zarostlé valy […]

Velký krajinářský park s rozlohou 250 ha vybudoval na přelomu 19. a 20. století majitel přilehlého zámku hrabě dr. Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca. V parku roste 1200 druhů cizokrajných stromů a rostlin s alpinem a rosariem. Park je celoročně přístupný.

Dnes součást Roztok, původně hradiště osídlené již v mladší době bronzové. Správu a průvodcovství zajišťuje Středočeské muzeum v Roztokách. Přístup busem z Dejvic nebo vlakem ze zastávky Žalov.

Královská zahrada založena Ferdinandem I. roku 1534 (Letohrádek královny Anny, Míčovna, Lví dvůr). Jižní zahrady – Rajská, Hartigova, Na valech – upraveny za 1. republiky J. Plečnikem. Zahrada na baště, zahrada Na terase Jízdárny, Horní Jelení příkop s Masarykovou vyhlídkou. Pojďme si projít nejzajímavější místa Pražského hradu pro nás, turisty v tomto článku!

Malá Strana Barokní dílo z 1. třetiny 18. století. Salla Terrena od neznámého autora, mytologické výjevy se zříceninami Pompejí.

Kolovratskou zahradu najdete na svahu za Kolovratským palácem. Kolovratská zahrada je  nejkrásnější a stavebně nejpestřejší zahrada s vyhlídkovým glorietem, upravena po roce 1784. Na rozloze necelého hektaru byla vybudována na místě bývalých hradeb. Zahrada je osázena mišpulemi, hrušněmi a meruňkami. Veřejnosti byla zahrada otevřena v roce 200.

Karmelitská ul. 25 Nejznámější barokní zahrada vznikla na místě tehdejší vinice roku 1720. Bohatá sochařská výzdoba od M. B. Brauna. Vyhlídková terasa na Hrad a malou Stranu. V létě přístupná.

Historie a tradice pražské židovské obce je výjimečná. A proto za ní jezdí celý kulturní svět. Židovské muzeum vzniklo po asanaci. Záměrem tak bylo zachovat umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci přestavby Židovského města počátkem 20. století zbořeny. U zrodu Židovského muzea stáli v roce 1906 historik dr. Salomon Hugo Lieben a […]

Podle legendy zde pečoval o vinnou révu sv. Václav. Po řadu let měla světské majitele, v letech 1751-99 náležela svatovítské kapitule. Současná vila zde vyrostla ve 30. letech 19. stol. Rekonstrukci v 90. letech 20. stol. provedl M. Sborwitz. Na severu je hustý porost, na protější jižní straně vznikly opěrné zídky, kamenná schodiště a vyhlídka […]

První dráha byla směrem z Újezda na Petřín zřízena roku 1891. Fungovala na vodní pohon tím způsobem, že těžší, vodou naplněný vůz vytáhl ten lehčí nahoru. V roce 1932 byla dráha převedena na elektrický pohon a pracovala až do roku 1965, kdy musela být uzavřená pro sesuvy půdy. Současná, stále upravovaná lanová dráha byla pro […]

Nad vestibulem tu vznikl přímo architektonicky-urbanistický celek. Roku 1972 ho navrhl architekt Otakar Kuča. Z předsunutého dvora Valdštejnské jízdárny vznikla užitková zahrada a zůstala ohradní zeď a dvě raně barokní brány. Místo zde našly kopie soch M. B. Brauna. Celé atrium bohatě oživují vodní nádrže z kozárovické žuly, které umožňují vytvořit odpočinkový prostor pro turisty. […]

Dílo vytvořil Josef Václav Myslbek, který k němu přizval architekta Antonína Balšánka. Původně mělo jít o sochu na litoměřický hřbitov, ale nadchla natolik, že se dostala na Petřín a je téměř nejznámější sochou v Praze. Za projektem stál spolek Svatobor a Alois Jirásek. Nejdříve měla být na mostě Legií. Máchova socha je koncipovaná jako symbol […]

Tento trh je dodnes živý a dá se zde nakoupit mnohý sortiment. Dříve se také místo nazývalo Zelný trh, ve východní části potom Tandlmark nebo Tarmark. Velikým tržištěm byla plocha mezi Uhelným trhem a kostelem sv. Havla již od 13. století. Dnes se zde prodává různé zboží, dříve šlo hlavně o zeleninu z venkova, nejvíc […]

Nachází se mezi palácem Kinských a chrámem sv. Mikuláše. Původně měl vypadat jinak, ale dnes pomník od Ladislava Jana Šalouna připomíná Husa vycházejícího z rozbouřeného moře. Stal se dominantou Staroměstského náměstí místo Mariánského sloupu, který zbořil anarchista Franta Sauer roku 1918. Jan Hus byl v Praze spojen ještě s Karlovou univerzitou, kde učil a vydal […]

Byl označován jako nejpitoresknější trh v Praze. Odehrával se zde hlavně obchod s uhlím a to už od 14. století. Od 19. století se však jednalo už o jiný sortiment, prováděl se tu květinový trh a taky prodej čerstvých a sušených hub i bylin. V sedmdesátých letech 19. století se sem z Platýzu dostal trh […]

Jeho socha je umístěná na Křižovnickém náměstí, v předpolí Karlova mostu. Český král a německý císař se vlastně postaral o dnešní obdivované pražské panorama. Nechal postavit jak chrám sv. Víta, tak Karlův most, několik kostelů vystavěných do formy křížů atd. Éra jeho panování je zlatou nejen pro Čechy, ale taky pro Prahu, která se obrovsky […]

Pivo se tu vařilo už ve středověku. V roce 1433 zde pobývali sladovníci Mikuláš a Starostka. Od poloviny 15. století se zde říkalo „U Medvěda“ podle majitele Šimona Múdrého, kterému taky patřil dům U Černého medvěda v Železné ulici. Od roku 1466 se jméno domu pozměnilo podle vlastníka Jana Nedvídka. Na konci 19. století se […]

Trh v Rytířské ulici byl jedním z největších v Praze. Podle tržních řádů z 19. století se tu prodávala drůbež všeho druhu, koroptve, zvěřina, máslo, sádlo, sýry, taky jehňata, podsvinčata, dokonce i raci a žáby. Později se sem však přesunul i obchod s levnou domácí dámskou a pánskou obuví. Obchod se odehrával hlavně mezi Starou […]

Místo je známé především svými významnými hosty. Mezi ně patřil František Palacký, Josef Kajetán Tyl a Karel Hynek Mácha, protože zde ve třicátých letech 19. století byla provozována Šochova nebo Šmilerova vlastenecká kavárna. Na začátku 20. století se však kavárna proměnila v pivnici, kterou byla po většinou své historie. První písemná zmínka o místě pochází […]