Tipy na výlet pro Výlet do světa hraček a okolí

Fajnpark je největší zábavní park ve východních Čechách. Najdete v něm Hopsálkov, vodní a vzduchová děla, Miniměsto, neboli hřiště pro nejmenší, úžasný Dinoprales plný prehistorických ještěrů, Hmyzákov, kde potkáte hmyz z naší tuzemské přírody avšak v obřím provedení, Zvířátkov a Kozov, kde je možné procházet se přímo výběhem s ovcemi, oslíky, daňky nebo lamami. Nechybí […]

Barokní šlechtické sídlo v Chlumci nad Cidlinou, které dal vystavět v letech 1721-1723 tehdejší majitel panství František Ferdinand Kinský podle plánů Giovanni Santiniho. Na stavbu dohlížel další významný stavitel té doby, František Maxmilián Kaňka, který je také autorem Chlumecké Lorety. Zámek má zajímavý půdorys: k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní […]

Pavilon Gočár je největší stavbou, kterou pro Bohdaneč vyprojektoval proslulý architekt Josef Gočár. Tento významný počin moderní kubistické architektury realizoval v letech 1910 až 1913 stavitel Josef Novotný z Prahy. Pavilon byl slavnostně otevřen 1. května 1913. V roce 1926 bylo přistavěno druhé patro, čímž došlo k narušení původních kubistických prvků. Tato stavba slouží díky […]

V rybníkářské oblasti takřka na periférii Pardubic nalezneme slatinné lázně, kde se léčí problémy pohybového ústrojí. V areálu lázní objevíme rozsáhlý park s artézským pramenem i Gočárův pavilon, jenž bývá považován za jednu z nejzdařilejších kubistických staveb v Čechách. Na konci 19. století přišel zdejší rodák Jan Veselý s myšlenkou využít blízká ložiska rašeliny k […]

První zmínka o vsi Hrádek je z roku 1377, z názvu je patrné, že se jednalo o opevněné sídlo, které však po častých změnách pánů pustlo a v 17. století zaniklo. Toto původní tvrziště se nacházelo na pozemku u čp. 15 v obci Hrádek. Roku 1829 koupila Hrádek spolu s celým sadovským panstvím hraběcí rodina […]

„Město kamenné krásy“, Husitská mohyla z roku 1893 na návrší Mohejlík jižně nad městem. Současná zástavba centra pochází z 19. století. Barokní kostel Narození Panny Marie (K. I. Dientzenhofer) z let 1741-1744. Kostel sv. Gotharda na kopci východně nad městem. V sousedství kostela vybudován nový hřbitov s mohutnou, 14,5 m vysokou novorenesanční vstupní pískovcovou branou […]

Asi 20 km dlouhé pásmo mezi obcemi Velký Vřešťov a Konecchlumí, vytvářející geografický předěl mezi Českou tabulí a Podkrkonoším. Tento hřbet je rozdělen údolím řeky Javorky zvaným Mezihořské a údolím řeky Bystřice na tři části, a sice na západní Mlázovický chlum s nejvyšším vrcholem hřbetu Maxincem (450 m n.m.), střední Hořický chlum a východní Vřešťovský […]

Krásné výhledy nabízí rozhledna Hořický chlum, který je vzdálen 1,5 km od Masarykovy věže samostatnosti po vrstevnici (červená turistická značka). Jedná se o telekomunikační věž, která nabízí skvostné výhledy na panorama Krkonoš na severní straně a na jižní do Polabí

Osada v Bělohradsko-miletínském úvalu vznikla v podhradí stejnojmenného vodního hradu, prvně připomínána roku 1241. V 16. století povýšena na městečko a roku 1854 na město, v druhé polovině 20. století již jen obec, ovšem v letošním roce opět získal statut města. V letech 1693-1701 vystavěn na místě původního vodního hradu barokní zámek, v polovině 19. […]

Původně ves prvně zmiňovaná roku 1318, zaniklá za třicetileté války. Na návrší dnes již jen poutní kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století, původně románský (dochována románská apsida), koncem 13. století přistavěn gotický presbytář a loď, upravená roku 1718. V jižní části hřbitova samostatná dřevěná zvonice. V roce 1854 kostel hrabětem Aichelburgem […]

Nedaleko města Hořice se nachází osada Dachovy, oblíbené rekreační letovisko, kde láká k návštěvě romantické přírodní koupaliště s pozoruhodnou dřevěnou architekturou z 20. let minulého století. Koupaliště je spojeno s městem Hořice cyklostezkou lemovanou pískovcovými a dřevěnými sochami, dlouhou cca 2 km. Nabízí bazén 100 x 100 m s přírodní, průzračnou vodou díky silnému přítoku […]

Dominanta kraje se nachází ve výšce 408 m n. m u silnice na hřebeni Hořického chlumu. Do roku 1938 byla vystavěna až do výšky 25 metrů. Po točitém schodišti se lze dostat na ochoz, ze kterého je výhled na Hořice a okolí. Za příznivého počasí je na severu vidět panorama Krkonoš. Vrchol věže zakrývá nepřístupná […]

Roubená zvonice u kostela sv. Vavřince v obci Vršce je jedna z nejstarších dochovaných roubených zvonic u nás, která pochází z roku 1515. Spolu s kostelem je chráněná jako kulturní památka. Osmiboká rozložitá stavba je zakončená cibulovitou střechou, která je novodobě místo původní šindelové krytiny oplechovaná. Dva ze tří původních zvonů byly zrekvírovány během 1. […]

Barokní kaple Loreta stojí na stejnojmenném zalesněném čedičovém vrchu (425 m n. m., součást Velišského hřbetu) jižně od Jičína. Něco málo o kapli Poutní kapli nechal postavit roku 1694 hrabě František Josef Schlik podle návrhu architekta J. B. Matheyho jako součást své barokní komponované krajiny, zvané Mariánská zahrada. Na střeše jednoduché a nezdobné kaple je umístěna […]

Výrazný čedičový vrch Veliš (429 m n. m.) s typickou rozpolcenou siluetou se tyčí jihozápadně od Jičína. Historie středověkého hrádku a okolí Na vrcholu Veliše stával zhruba od roku 1300 středověký hrad, který byl koncem 17. století rozbořen a z něhož se dochovaly pouze zbytky palácové zdi, napůl zasypaná studna a příkop. Čedičový kopec byl postupně narušen těžbou kamene […]

První zmínka je zaznamenána v roce 1110 a druhá v roce 1130. Jako první známí majitelé jsou uváděni vladykové z Chlumce, jejichž rod později přijal přízvisko ze Šternberka. Po nich vlastnila město řada majitelů. V letech 1547-1611 bylo město komorním městem královským. V roce 1611 daroval za věrné služby císař Matyáš město s dvory a […]

Vila čp. 280 v Dukelské ulici, Lázně Bohdaneč, byla postavena v roce 1930 Oldřichem Kvapilem z Bohdanče. Pod projektem je opět podepsán architekt Josef Gočár, který zde vytvořil jedinečnou funkcionalistickou stavbu na vrcholu této éry. Vila je dokladem jeho všestranného architektonického talentu s uplatňováním průkopnických prvků. Nese typické znaky funkcionalistické architektury – rovná střecha, průběžné […]