Přírodní památky pro Věnec a okolí

Národní park Šumava je zalesněné území, které spadá pod zvláštní režim ochrany životního prostředí. Největší z národních parků České republiky Předmětem ochrany tohoto území jsou biologická společenstva. Jedná se nejen o horské smrčiny, ale i slatě, rašeliniště a jezera. Na území Národního parku Šumava se nachází celkem 24 přírodních rezervací a několik dalších menších chráněných území. […]

Nejvyšší vrchol Boubínské hornatiny na Šumavě. Na jz. svahu hory se rozkládá národní přírodní rezervace Boubínský prales, ukázka původního hercynského vegetačního krytu. Druhá nejstarší rezervace v Čechách. Původní rezervace vyhlášená 1858, roku 1870 postižena vichřicí. Okružní naučná stezka s osmi zastávkami, včetně zastávky u Boubínského jezírka.

Vrchovištní rašeliniště s největším a nejkrásnějším rašelinným jezírkem v Čechách. Zajímavá vegetace – kosodřevina, borovice blatka, borůvčí, masožravá rosnatka okrouhlolistá. Plovoucí ostrůvky rašeliny. Rašeliništěm vede naučná stezka.

Řežabinské tůně a rybník Řežabinec leží mezi Kestřany a Ražicemi. Národní PR vznikla už roku 1949 na ploše 110,6 hektaru. Jedná se o přilehlé tůně, mokřadní louky a zatopené bývalé pískovny plné rozsivek a krásivek, jinde vyhynulých. Kromě chovaných ryb se zde rozmnožuje i množství živočichů jako perloočka, bradavičník točenka plochá a hnízdí tu dost […]

Leží 600 metrů od obce Záhoří, 2,5 kilometru jihovýchodně od obce Chroboly na rozloze 7,95 hektaru plochy. Jedná se o vlhkou a rašelinnou louku na svahu údolí Záhořského potoka u prameniště s velice početnou populací kosatce sibiřského. Kromě něj tu roste i čertkus luční, krvavec toten, chrpa parukářka vyšší, jarmanka větší, zvonečník černý nebo pcháč […]

Leží v Národním parku Šumava, kromě jiného i na katastru obce Studenec u Stach na výměře 105,35 hektarů ve výšce 780-1115 metrů nad mořem. Jedná se o lesy a kamenná moře na svazích údolí Losenice a Pěnivého potoka. Přirozené jsou tu původní květnaté bučiny, reliktní skalní bory se vzácnými druhy. Sporadicky se nalezne řeřišnice nedůtklivá, […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru obcí Bučina, Kvilda a Nové Hutě na výměře 519,1 hektaru plochy v nadmořské výšce 970-1230 metrů. Jedná se o soubor horských vrchovišť s rašelinnými a podmáčenými smrčinami, taky mokřady na prameništích. Nejčastější je rašelinná kleč poblíž jezírek. Vyvinuté zůstává mechové patro, kde roste mnoho druhů rašeliníků, taky prstnatec […]

Pravděpodobně nejsilnější kosmické energetické místo v Čechách. Jedná se o shluk granitových kamenů, z nichž ten nejvíce ošlapaný má tu správnou „sílu“. Kromě psychotronního působení zde návštěvník může cestou obdivovat hezké výhledy na Pošumaví.

Nad Skočicemi se vypíná 667 m vysoký Skočický hrad, kde kdysi stálo hradiště. Z něj je zajímavý výhled na šumavské vrcholy, v nejvrchnější části kopce je zřízena přírodní rezervace o rozloze 29 ha se vzácnými dřevinami, bylinami a hmyzem.

Těsně pod vrcholem zalesněného vrchu Kbíl (664 m) se nachází údajně pravěký dolmen. Jedná se o seskupení tří kamenů – na dvou balvanech spočívá kamenná deska o délce asi 3 m, šířky zhruba 1,5 m. Vedou se spory, zda je přirozeného či umělého původu. Pod dolmenem se lze protáhnout z jedné strany na druhou.

Severně od Malenic se skrývá v Jiříčkově skále jeskyně, objevená při založení vápencového lomu. Geolog J. V. Želízko v ní objevil kosti zvířat z poslední doby ledové. Jeskynní komplex byl rozšířen nálezem další tzv. Nové jeskyně a labyrint chodeb činí 110 metrů.

Místo dalekého výhledu nad Vimperkem – výhled na panorama zámku, města a Mařského vrchu. Oblíbená chatová osada.

Vrch (1059 m) v Javornické hornatině s mohutnými skalami ze žulového porfyru. V jednom z kamenů vytesána kaplička.

Přírodní koupání ve Vitické pískovně.

Leží 1 km na severovýchod od Ražic, mezi silnicí Ražice-Putim a žel. tratí Ražice-Písek. Území bylo v nivě Blanice vyhlášené r. 1986 na výměře 29,24 ha s ochranným pásmem. Velký rybník je lemován porosty litorálních rákosin a orobince. Hojný je např. kosatec žlutý, kyprej obecný, žabník jitrocelový a halucha vodní. Žije zde mnoho plžů a […]

Leží 1 km sevrozápadně od Kestřan u silnice na Dobev. Území bylo vyhlášené r. 1986 na výměře 38,87 hektaru s ochranným pásmem 3,63 ha. Protáhlý větší rybník má kolem porosty rákosin s orobincem úzkolistým a rákosem obecným. Plocha je hnízdištěm vodních a mokřadních ptáků jako potápky černokrké, husy velké, čírky modré, chřástala vodního a rákosníka […]

Délka toku činí 35,5 kilometru a plocha povodí dělá 92,4 km2. Pramení 1 kilometr od Skříněřova na západním svahu Rohanovského vrchu ( 1010 metrů nad mořem ) ve výšce 910 m. n. m. Už podle svého názvu dává vědět, že ve středověku fungoval jako zásobárna zlatonosných písků, které se zde rýžovaly a vytvářely se jen […]

Délka toku je 46,1 kilometru a plocha povodí 413,1 km2. Říčka pramení na východním svahu Světlé hory ( 1123 m. n. m. ) jižně od Lipky v nadmořské výšce 1115 metrů. V horní prameništní oblasti je mnoho přírodních památek v CHKO Šumava, přístupných pro turisty mimo nejvyhledávanější oblasti. Levostrannými přítoky Volyňky jsou Medvědí potok ( […]

Délka toku činí 11,1 kilometru a plocha povodí odpovídá 40,7 km2. Pramení 2,5 kilometru od Boubína ( 1362 metrů nad mořem ) ve výšce 923 m. n. m. Okolo Cikánského potoka je v této části spousta zajímavých turistických tras v hluboce lesním terénu, které jsou v rámci areálu CHKO Šumava pro zájemce dobře přístupné, ale […]

Řeka má délku 93 km a průtok v ústí 4,2 m3.s-1. Pramení na Knížecím Stolci a teče CHKO Šumava a šumavským podhůřím, kde naleznete mnoho přírodních krás a chráněných rostlin a zvířat. Významnou nádrží je přehrada Husinec. Velký význam má tok z turistického hlediska, v okolí je mnoho tábořišť na Blanickém mlýně, v Žichovci, Bavorově, […]