Přírodní památky pro Stožec a okolí

Národní park Šumava je zalesněné území, které spadá pod zvláštní režim ochrany životního prostředí. Největší z národních parků České republiky Předmětem ochrany tohoto území jsou biologická společenstva. Jedná se nejen o horské smrčiny, ale i slatě, rašeliniště a jezera. Na území Národního parku Šumava se nachází celkem 24 přírodních rezervací a několik dalších menších chráněných území. […]

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidelná plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstruovaný.

Nejstarší naučná stezka na Šumavě, zřízená 1967. Vede od železniční stanice Ovesná k železniční stanici Černý Kříž, měří 14 km. Prochází masivem Jeleních vrchů s mnoha sklaními útvary. Na cestě je pomníček posledního medvěda.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Vrchol tvoří seskupení žulových skal a balvanů. Výhled z vrcholu znemožňují vysoké stromy. Drsným přírodním podmínkám odolávají pouze horské smrčiny s typickými praporcovitými korunami.

Jedno z pěti horských jezer na české straně Šumavy. Leží pod vrcholem Plechého, ve výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m, největší hloubku 18,30 m. Jezero vyhloubil v čtvrtohorách svahový ledovec. V jezeře roste šídlatka ostnovýtrusná. Nad jezerem je umístěn pomník Adalberta Stiftera.

Pramen Teplé Vltavy na východních svazích Černé Hory v nadmořské výšce 1172 m. v minulosti u pramene chata KČT, za druhé světové války tu umístěn pracovní tábor. Chata zanikla. Dnes turistům slouží přístřešek se stoly a lavičkami a informační panely.

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidlená plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstuovaný.

Stožecká skála se tyčí 976 m n. m. Na skále se nachází Stožecká kaple, pozůstatky strážního hradu, na vrcholu skály se tyčí 5 m vysoký kříž. Daleký výhled, za dobrého počasí až do Alp. Skála se nachází v I. zóně Národního parku, na skalních výchozech významný smíšený porost.

Nejvyšší vrchol Boubínské hornatiny na Šumavě. Na jz. svahu hory se rozkládá národní přírodní rezervace Boubínský prales, ukázka původního hercynského vegetačního krytu. Druhá nejstarší rezervace v Čechách. Původní rezervace vyhlášená 1858, roku 1870 postižena vichřicí. Okružní naučná stezka s osmi zastávkami, včetně zastávky u Boubínského jezírka.

Vrchovištní rašeliniště s největším a nejkrásnějším rašelinným jezírkem v Čechách. Zajímavá vegetace – kosodřevina, borovice blatka, borůvčí, masožravá rosnatka okrouhlolistá. Plovoucí ostrůvky rašeliny. Rašeliništěm vede naučná stezka.

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka a tvoří hlavní páteř české říční soustavy. Její pramen vyvěrá na Šumavě u obce Černý Kříž. Na své cestě byla spoutána mnoha přehradními nádržemi, které slouží k rekreaci, vodním sportům a rybaření. Část toku zvaná Střední Povltaví v jižní části Středočeského kraje je charakteristická svou […]

Zaujímá v I. zóně NP Šumava plochu 1714,34 hektaru a zahrnuje i Mrtvý luh a Housku. Kolem soutoku Teplé a Studené Vltavy se rozkládají přirozené mokřady, rašeliniště, slepá říční ramena a horské tůně. Mezi cenné druhy rostlin patří např. lemy ostřic, rdest alpinský, tavolník vrbolistý a stulík malý. Důležitá je taky pro ornitologii, vodní tok […]

Skupina tří mohutných skal v nadmořské výšce 1 311 metrů nad mořem se na bavorské straně jmenuje Dreisesselberg. Přístup vede lépe z Německa a proto tu vznikl hraniční přechod pro pěší. Z vrchu je krásný rozhled a severní svahy pod ním patří mezi působivé ukázky přirozených horských smrčin v ČR. Nedaleká Trojmezná ( Dreieckmark, 1 […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru obcí Strážný ( 1 kilometr jihovýchodně od středu obce ) a Dolní Cazov v nadmořské výšce okolo 810 metrů. Jedná se o údolní rašeliniště v nivě Řasnice, které je porostlé klečemi, borovicemi blatkami a mokřadními loukami s mnoha ohroženými druhy, jako ostřice chudokvětá, blatnice bahenní, rašeliníky. Hojní jsou […]

Leží v Národním parku Šumava i na katastru obce Nová Pec s celkovou rozlohou 408,61 hektaru plochy v nadmořské výšce 850-1332 metrů. Jedná se o jedny z nejcennějších lesních porostů na Šumavě, na hřbetu Smrčiny a sedmi menších segmentů v oblasti jejího masívu. Vysoce chráněné jsou i prameništní rašeliniště a horské louky. Kromě původních bučin […]

Leží 600 metrů od obce Záhoří, 2,5 kilometru jihovýchodně od obce Chroboly na rozloze 7,95 hektaru plochy. Jedná se o vlhkou a rašelinnou louku na svahu údolí Záhořského potoka u prameniště s velice početnou populací kosatce sibiřského. Kromě něj tu roste i čertkus luční, krvavec toten, chrpa parukářka vyšší, jarmanka větší, zvonečník černý nebo pcháč […]

Ledovcové jezero se vytvořilo ve výšce 1090 metrů nad mořem na ploše 7,5 hektaru s délkou 340 metrů, šířkou 150 metrů, hloubkou 71 metrů a objemem vody 617 000 m2. Pánev vznikla ve starších čtvrtohorách. Dodnes je patrná její tzv. hráz, tedy moréna z nahrnutého kamene, která dosahuje výšky až 40 metrů. Při budování Schwarzenberského […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru obcí Bučina, Kvilda a Nové Hutě na výměře 519,1 hektaru plochy v nadmořské výšce 970-1230 metrů. Jedná se o soubor horských vrchovišť s rašelinnými a podmáčenými smrčinami, taky mokřady na prameništích. Nejčastější je rašelinná kleč poblíž jezírek. Vyvinuté zůstává mechové patro, kde roste mnoho druhů rašeliníků, taky prstnatec […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru Dolní Světlé Hory a Silnice poblíž obce Strážný na výměře 106,63 hektaru plochy. Jedná se o široké údolí a ploché rozvodí na hranicích se SRN v pramenné oblasti Valné-Řasnice. Jsou tu rašeliniště, prameniště a louky se vzácnými druhy. Mezi ně patří rašelinná kleč, klikva maloplodá, starček potoční, pryskyřník […]

Na délku má tok 47,6 kilometru a průtok velmi silných 8 m3.s-1. Pramení nedaleko státní hranice s Německem východně od Černé hory ( 1315 m. n. m. ) jako Černý potok v I. zóně Národního parku Šumava, teče pak směrem k severu ke Kvildě a odtud jihovýchodně, souběžně s hranicí. Přijímá potok Řasnici a pomalu […]