Města a obce pro Ludéřov a okolí

Významnou památkou vsi je zachovaná část gotické tvrze, zvaná Černá věž. Byla upravena renesančně a po rekonstrukci v ní byla zřízena malá muzejní expozice. Areál slouží také kulturním akcím, obec je východiskem k výletům do Přírodního parku Velký Kosíř.

První zmínka 1347, 541 obyvatel, 198 domů, kostel Narození P. Marie ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1718, soška tzv. Stařechovické madony, v části Služín kaplička P. Marie z r. 1796, kříž z r. 1796.

První zmínka 1351 (Krakovec 1342), 587 obyvatel, 261 domů, pozdně empírový zámek, farní kostel P. Marie z r. 1612, vdalší místní části Krakovec renesanční zámek z let 1613-1614, za obcí kaple sv. Antonína z let 1682-1684, socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka z r. 1697.

Vesnice pod svahy Malého Kosíře se stala významným lázeňským střediskem. První zmínka o lázních pochází z roku 1553. Účinek pramenů popsal v roce 1580 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku. Lázně využívají sirovodíkových pramenů a slatiny. Pomocí koupelí a vodoléčby se tu léčí nemoci pohybového ústrojí. Pro veřejnost je k dispozici po dohodě malý bazén. Barokní […]

Vesnická památková zóna.

Velká zemědělská obec s dochovanými vesnickými stavbami leží na silnici z Litovle do Prostějova. Nejstarší písemná zpráva vsi pochází již z roku 1078. Významnou kapitolou vesnice byla úspěšná obrana senických proti švédským vojskům v roce 1642. Vesnice se opevnila a odolala opakovaným útokům Švédů. Lidová architektura.

Vesnická památková zóna.

První zmínka 1340, 2724 obyvatel, 763 domů, farní kostel sv. Jakuba ze 14. stol. barokně upraven r. 1754 dle projektu A. Martinelliho, barokní fara z r. 1703, muzeum Petra Bezruče – tzv. Červený domek, radnice z r. 1771 s věžičkou, sochy P. Marie, sv. Valentina a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., barokní sýpka z […]

První zmínka 1131, 335 obyvatel, 122 domů, kaplička P. Marie z let 1805-1808, u cesty na Kostelec n. H. kříž z r. 1761.

Místní část Lutotína, 7 km SZ od Prostějova, Bílovice – první zmínka 1305, 322 obyvatel, 121 domů, dům č. 35 se žudrem, Lutotín – první zmínka 1131, 163 obyvatel, 67 domů, kaple Bolestné P. Marie z r. 1822, kaplička za obcí směrem na Kostelec n. H. z poč. 19. stol.

První zmínka 1234, 1180 obyvatel, 409 domů, kaple Obětování P. Marie z r. 1820, kříž před kaplí z r. 1776, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736, bývalý cukrovar z r. 1840, ve Studenci boží muka z konce 18. stol. Další místní části Kaple, Studenec.

Typická hanácká vesnice s významným poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je dominantou kraje. Navazuje na pradávnou tradici uctívání přírody. V okolí jsou zachována místa s kapličkami a zázračnými studánkami. Skalisko na severním úbočí hory Rampach bylo pravěkým místem kultu. Kostel s gotickým kněžištěm a renesančními náhrobky tvoří spolu s barokní farou a bývalým chudobincem […]

První zmínka 1272, 367 obyvatel, 146 domů, na návsi zvonice z r. 1832, u cesty do Bílovic boží muka z pol. 18. stol.

Velká obec, která se proslavila jako sídlo továrny bratří Sigmundů – Sigma založená v roce 1868. V minulosti zdejší pastviny kolem říčky Blata sloužily ke konání rozsáhlých manévrů a soustřeďování armád před bitvou u Slavkova. Jako základna pro vojska zde byly postaveny vojenské sklady, konírny, pekárna a zachovala se také vojenská polní kaple sv. Floriána […]

První zmínka 1131, 1555 obyvatel, 524 domů, barokní fara z 18. stol., u kostela kříž z r.1748, před sokolovnou boží muka z 1. pol. 18. stol.

První zmínka 1368, 289 obyvatel, 121 domů, kaple sv. Anny z r. 1847 v novogotickém rustikálním stylu.

Malá obec se nachází pod vrchem Rampach, připomíná se již v roce 1141. 31. prosince 1902 se zde v rodině sedláka narodil Jan Čep, později známý spisovatel. Básník, prozaik a esejista Jan Čep byl hluboce ovlivněn zdejším krajem a jeho lidmi, jeho katolicky zaměřené dílo nesmělo být za minulého režimu publikováno. Jan Čep zemřel v […]

První zmínka 1131, 424 obyvatel, 170 domů, na návsi socha sv. Floriána z r. 1778.

První zmínka 1309, 1270 obyvatel, 469 domů, za obcí kaplička sv. Barbory z poč. 19. stol., na severním konci obce větrný mlýn z r. 1844 se zachovaným mlecím zařízením, zámek v novogotickém slohu zbudován v letech 1880-1882 přestavbou staršího letohrádku.

Leží severně od Kyjova. Okolí obce je bohaté na archeologické nálezy. Bylo zjištěno už paleolitické naleziště mamutích kostí, neolitické sídliště, pohřebiště z období kultury zvoncových pohárů, únětické sídliště a žárové hroby lužické kultury. Slované zase stavěly kostrové mohyly. Poprvé se obec připomíná už roku 1131. Jednolodní kostel sv. Jakuba z roku 1408 se dochoval v […]