Města a obce pro Dům U Zlatého prstenu a okolí

Praha – matka měst. Tolik ustálené rčení. A čím že si to Praha zasloužila? Pokud se návštěvník Prahy ocitne v centru, musí mu to být hned jasné. Praha je jedním z nejlépe dochovaných středověkých celků v Evropě, a tak také byla Praha v roce 1992 zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tedy přesněji pražská […]

Židé se na území tehdejší Prahy usazovali již od 10. století. První židovské osady vznikly na území Josefova ve 12. století. V roce 1850 bylo židovské město připojeno k Praze jako její 5. část pod názvem Josefov. Jeho dnešní podobu poznamenala rozsáhlá asanace a následná výstavba, z které se dochovala pouze židovská radnice a 6 […]

S bouráním několika historických domů se započalo roku 1929. Protesty ze strany Klubu Za starou Prahu byly značné. Původně zde mezi ulicí Na Příkopě a Ovocným trhem stál cenný dům čp. 575 U Červeného srdce. Z novostavby uvažované obchodní pasáže však sešlo. Poté tu stál dřevěný pavilon, výstavní síň spolku Myslbek. Po roce 1960 se […]

Praha 1

  Nové Město Pražské bylo oficiálně založeno Karlem IV. dne 8. 3. 1348. Před jeho založením zde existovala celá řada osad, jejichž názvy se zachovaly v místních pojmenováních (např. osady Poříčí, Zderaz, Podskalí, Rybníček atd.). Nové Město těsně přiléhalo ke Starému Městu, hranice vedla v trase dnešních ulic Revoluční, nám. Republiky, Na příkopě a Národní. Z […]

Souvislejší osídlení zde vznikalo již od 11. století. Po roce 1230 za vlády Václava II. bylo město opevněno. Roku 1338 udělil městu Jan Lucemburský právo vlastní radnice. Staré Město bylo vedoucím činitelem ve spolku pražských měst, v roce 1784 zde byla zřízena centrální správa. V roce 1850 byl k městu připojen Josefov, židovská čtvrť prošla […]

Tato budova bývá označována jako vlastně první pražský mrakodrap. Architekti Karel Honzík a Josef Havlíček při jeho budování prosadili nezvyklý křížový půdorys hlavní stavby. Nízká křídla přiléhající ke hlavnímu traktu svou koncepcí umožnila přímé větrání všech kanceláří, poprvé se tu použila klimatizace amerického typu. Budování, které probíhalo v letech 1929-34 se považuje za skutečný počátek […]

Nové Město Pražské bylo založeno z rozhodnutí Karla IV. v roce 1348. Nová čtvrť pojala do svých hradeb starší románské osady po nichž dodnes zbyly kostely a názvy ulic (Rybníček, Poříčí). Přirozenými centry se staly Dobytčí, Koňský a Senovážný trh (dnes Karlovo, Václavské a Senovážné náměstí). Nové Město se stalo domovem především řemeslníků a chudších […]

Pražký obvod

Na území Malé Strany stály samostatné osady kolem kostelíků již od 9. století. V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. královské město. Za Karla IV. byly postaveny hradby. Po požárech v 16. století dostala Malá Strana svůj typický barokní vzhled. V 17. a 18. století doplnily měšťanskou zástavbu šlechtické paláce.

Bubeneč je středověkého původu (pův. Ovenec), kostel byl nově vystavěn klasicistně, Dejvice byly nově vysazeny před r. 1785. Zásadní význam má výstavba ve 20.-30. letech 20. století, prováděná podle regulačního plánu z r. 1921 (prof. A. Engel) s velkým, přibližně kruhovým náměstím a paprsčitou uliční sítí.

Vznikly jako poddanské město spravované purkrabím Hradu. Za Karla IV. byly rozšířeny o Pohořelec. Roku 1598 je Rudolf II. povýšil na královské město, v roce 1748 byly v rámci josefínských reforem sloučeny s ostatními pražskými městy.

Plánovitě založené empírové průmyslové předměstí na ploché vltavské nivě, budované podle zastavovacího plánu z r. 1817, jehož šachovnicový půdorys byl dotvořen ve 2. polovině 19. století. Staršího původu je monumentální budova barokní Invalidovny z let 1731-37, necelá čtvrtina původního projektu.

Vrch Žižkov, po němž bylo město (dnes pražská čtvrť) nazváno, se až do roku 1420 nazýval Vítkov, pravděpodobně po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který měl na jižním srázu vinice. Okraj návrší mezi Vítkovem a Olšany se nazýval Šibeniční hora a jak již název napovídá, stála zde pražská šibenice. Po Žižkově vítězství nad vojsky Zikmunda […]

Pražký obvod

Po účelovém odpojení od vodního přivaděče na Starém městě se roku 1882 rozhodla obec Královské Vinohrady postavit novorenesanční vodárenská věž. Tuto dominantu roku 1891 navrhl architekt Antonín Turek, jednu dobu sloužila jako rozhledna. V Korunní třídě tak byl postaven dvoukomorový vodojem, který přijímal vodu z 10 m hluboké sací studně v areálu podolské vodárny. Se […]

Osada raně středověkého původu byla postupně obklopena krajinou zahrad a předměstských usedlostí (Bertramka, Portheimka), v průmyslové předměstí se vyvinula v 1. polovině 19. století (kartounky, tkalcovny, Ringhofferova strojírna, 1852 porcelánka, 1871 pivovar Staropramen).

Podél východní ohradní zdi rekonstruované francouzské zahrady zámku v Tróji, vynikající raně barokní architektury z let 1679-85 (J. B. Mathey), se zčásti dochovalo jádro původní osady, ve středověku zvané Zadní Ovenec, se statky z 18.-19. století. Do zóny náleží zámek Trója.

Drobná osada raně středověkého původu jižně od Botiče, na cestě na Chrudim, později s velkým barokním dvorem a zámečkem, se stala koncem 19. století pražským satelitním městem (1898). V 1. třetině 20. století tu pak vznikla řada hodnotných, zejm. nájemních domů. Novorenesanční radnice z r. 1908.