Plzeň
Pohled návštěvníka na metropoli českého západu a druhého největšího města v Čechách může mít mnoho podob. Jistě se nebudeme zlobit na autora statě, že se pokusí tento problém vyřešit soupisem nejdůležitějších míst při návštěvě města. Každé velké město má mnoho podob a popis nejdůležitějších památek nemusí uspokojit každého. Hodně návštěvníků jistě zajímají kromě kostelů, domů, muzeií i okrajové části města, přírodní památky, apod. Každý ať si vybere co je pro něj v Plzni a jeho okolí (okres Plzeň – město) lákavé. Popis města však v krátkosti zahájíme krátkým exkursem do jeho bohaté historie, která díky modernímu bádání v posledních letech zaznamenává velké změny.[/]
Původní Plzní, připomínanou v roce 976, bylo přemyslovské hradiště nad dnešním Starým Plzencem a osada pod ním. Z této osady začalo být dokonce budováno moderní středověké město. Posléze však dochází ke změně místa založení města. Pro stavbu byla vybrána výhodná poloha na soutoku řek Radbuzy a Mže. Král Václav II. zde okolo roku 1295 zakládá Novou Plzeň. Město vyrůstalo podle tehdy moderních urbanistických plánů. Dodnes stojí domy historického jádra na šachovnicovitém pravoúhlém půdorysu s rozlehlým náměstím s hlavní plzeňskou dominantou – chrámem sv. Bartoloměje. Již krátce po svém vzniku byla Plzeň významným obchodním centrem Českého státu, a to díky své poloze na dvou obchodních stezkách – řezenské a norimberské. Na počátku husitského hnutí je město pro husity městem zaslíbeným – „Městem slunce“. Záhy se však Plzeň stává jedním z hlavních stanů protihusitské opozice. Husité, kteří si byli vědomi strategického významu města, se pokoušeli v letech 1421-1434 město několikrát obléhat. Plzeňské hradby však jejich náporu odolaly. Po skončení husitských válek dostává Plzeň od císaře Zikmunda privilegium se zlatou bulou, díky němuž město neplatilo cla a berně po celých Čechách. Kvůli tomu a díky obchodnímu partnerství s Norimberkem město značně bohatne. V této době rozkvětu města zde dochází také k vytištění první knihy u nás – Kroniky trojánské možná již roku 1468. Plzeň si také velice oblíbil císař Rudolf II., který si zde koupil na náměstí dva domy u radnice a nechal si je upravit na svou příležitostnou rezidenci. V 16. století se také mění tvář města, které se obléká do renesančního hávu. Příkladem toho je například samotná plzeňská radnice.[/]
I v době stavovského povstání stála Plzeň pevně na katolické straně. Na podzim roku 1618 je poprvé a naposledy dobyta stavovským vojskem vedeným generálem Arnoštem z Mansfeldu. Tato epizoda spolu s dalšími útrapami třicetileté války způsobila úpadek města. Až na počátku 18. století město znovu vzkvétá, což se odráží i ve stavitelství. Významným představitelem baroka v Plzni byl stavitel Jakub Auguston mladší. Od druhé poloviny 18. století se město otevírá ze sevření starých hradeb a expanduje do svého okolí. Později zaniká i městské opevnění a na jeho místě vznikají sady. Roku 1842 dochází i k založení Měšťanského pivovaru – podniku, jenž Plzeň proslavil po celém světě. O několik let později, přesněji r. 1869 zakládá Emil Škoda svůj podnik, který určil další vývoj města. Plzeň se stává průmyslovým městem a začíná se znovu nebývale rozvíjet. Jsou stavěny nové dominanty města – muzeum, divadlo či synagoga. Zároveň však mizí i mnoho cenných historických památek.[/]
V období první světové války se Škodovka stává největší zbrojovkou monarchie. Po krátkém meziválečném období rozkvětu města přichází německá okupace. Krize města je znásobena i díky spojeneckým náletům. Vysvobození přichází ráno 6. 5. 1945 v podobě V. sboru americké armády vedeného generálem Pattonem. Po komunistickém převratu se Plzeň stává „pevnou hrází socializmu a míru“ a získává svou charakteristickou šeď, kterou byla proslulá až do nedávné doby. Po roce 1989 se město stává univerzitním a roku 1993 je zde zřízeno i centrum nově vzniklé Plzeňské diecéze.[/]
A co v Plzni vlastně můžeme navštívit…
V první řadě navštívíme historický střed města, kde kromě sakrálních památek popsaných níže můžeme shlédnout řadu zajímavostí. Začneme především zmínkou o radnici, která je renesančním klenotem postaveným podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554–1559 na místě staršího objektu. V letech 1908–1912 byla výrazně upravena a vyzdobena sgrafity podle návrhu architekta J. Kouly. Morový sloup byl postaven v roce 1681 jako díkůvzdání za mírný průběh morové nákazy v předchozím roce. Na vrcholu sloupu je umístněna replika Plzeňské madony. Část soch pod ní pochází z roku 1714.
Císařský dům č. 41 na nám. Republiky vznikl podle plánů J. M. Filippiho v letech 1606–1609 propojením dvou domů pro císaře Rudolfa II. Ten domy zakoupil, aby měl ve městě vlastní rezidenci. Na středním opěrném pilíři stojí socha rytíře Rolanda (známého jako Žumbera) z poloviny 17. století. [/]
Objekt arciděkanství (nám. Republiky č. 36) patří k nejhodnotnějším barokním objektům ve městě. Nyní zde sídlí biskupství. Z desítek cenných měšťanských domů, často s mimořádně hodnotnými renesančními portály, lze jen namátkou jmenovat na náměstí domy čp. 106/13 (Chotěšovský), čp. 105/12 (Skriboniovský) a čp. 134/20, v Pražské ulici čp. 86/16 (sídlo Západočeské galerie) či čp. 84/15, v Perlové ulici čp. 65/15, v Dřevěné ulici čp. 344/4 (Gerlachovský), v Prešovské ulici čp. 170/5 (U zlatého lva) a 171/7 (U zlatého slunce) či v Dominikánské ulici čp. 288/4 a čp. 25/4. Po přestavbě v roce 1907 zbyl z původního domu U Salzmannů zřejmě jen původní renesanční portál. Jedná se o jednu z nejstarších a nejznámějších pivnic v Plzni, sloužící svému účelu dodnes. [/]
Pražské ulici dominuje vodárenská věž neznámého stáří (před rokem 1602), která se zároveň podílela na zesílení obrany města. V roce 1845 byla zvýšena o empírové patro. V roce 1922 na ni byl osazen gotický portál.
Masné krámy stojí v těchto místech již od středověku. Po renesanční a pseudogotické přestavbě sloužil objekt svému účelu až do 50. let 20. století. V letech 1964–1971 byly upraveny pro potřeby Západočeské galerie.
Pod jádrem starého města se nachází již od středověku důmyslný, složitý a až třípatrový labyrint historických sklepů, chodeb, odvodňovacích štol, kanalizace a studní. Podzemí není ještě dodnes zcela prozkoumáno. Část je přístupná veřejnosti.[/]
Monumentální budova Západočeského muzea v Plzni podle návrhu Josefa Škorpila byla dokončena v hrubé stavbě v roce 1899. Na vnitřní výzdobě se podílela řada známých umělců své doby. Barokní Pražský most přes Mlýnskou strouhu zasypanou v letech 1921-1922 byl postaven před rokem 1750. Stavbě Měšťanské besedy v Kopeckého sadech z roku 1901 podle návrhu architekta A. Čenského podlehla část empírové budovy tzv. Kamerálu z roku 1844. Neorenesanční budova Divadla J. K. Tyla byla postavena v letech 1899–1902 a svou honosností měla konkurovat Národnímu divadlu v Praze. [/]
Z původního městského opevnění se zachovala především gotická zeď a parkán ze 17. století za Pivovarským muzeem, hranolová bašta v Malé ulici a zeď opevnění v Křižíkových sadech. V sadech 5. května je nad zrušenou Mlýnskou strouhou zachován barokní bastion.[/]
Sakrální památky Plzně a okolí
Ze sakrálních památek navštívíme rozhodně Kostel sv. Bartoloměje, který byl založen zároveň z městem. Nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1307. Dnešní stavba začala vznikat až po roce 1342 a trvala až do 15. století. Později byl ještě několikrát upravován (naposledy na počátku 20. století). Uprostřed hlavního oltáře se nachází opuková soška Plzeňské madony, díla evropského významu, pravděpodobně z roku 1390. Z věže kostela, která představuje nejvyšší kostelní věž v Čechách, je pěkný výhled na celé město. Dne 31. 5. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a kostel se stal katedrálou. [/]
Původně minoritský klášter byl zřejmě založen ještě před založením města. V roce 1460 byl předán františkánům. Nejstarší části kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z 20. let 14. stol. Gotický kostel byl několikrát upravován a v roce 1730 barokně rozšířen. V klášterním areálu je zachována kromě křížové chodby i kaple sv. Barbory s cennými freskami z roku 1460. Dnes je zde expozice diecézního muzea.[/]
Kombinace kostela sv. Jiří v Doubravce s panským sídlem pochází pravděpodobně z poslední čtvrtiny 12. století. Objekt byl přestavěn na kostel v polovině 14. století a posléze ještě barokně upraven. [/]
Gotický kostel sv. Mikuláše východně od středu města pochází z roku 1406. Při barokní úpravě v letech 1739–1744 se stal dvoulodním. Na okolním hřbitově jsou náhrobky významných plzeňských osobností.[/]
Klášter dominikánek s kostelem sv. Anny a sv. Růženy Limské byl založen v roce 1711 podle plánů Jakuba Augustona. Kostel byl dokončen v roce 1735. V letech 1805–1808 bylo ke zrušenému klášteru přistavěno klasicistní křídlo pro potřeby filozofického institutu (dnes vědecká knihovna), které do sebe pojalo i věž Litické brány.[/]
Kostel Narození Panny Marie v Křimicích do sebe pojal v letech 1713–1714 starší svatyni. V letech 1844–1746 byl kostel upraven na rodinnou hrobku rodu Lobkoviců. Kostel Panny Marie Růžencové na Jiráskovo náměstí byl postaven v letech 1910–1913 pro přiléhající klášter dominikánů.[/]
Kostelík u Ježíška je zajímavou barokní stavbou vzniklou v roce 1746 a rozšířenou v roce 1807. Je příkladem kaple bohatého měšťana při jeho letní venkovské usedlosti za branami Plzně. [/]
Kostel Všech Svatých na Roudné byl do roku 1322 farním kostelem města. Na místě starého románského kostelíka vznikla gotická stavba, znovu vystavěná po husitských válkách, kdy byla husity rozebrána.[/]
Novogotický kostel sv. Martina v Lobzích byl vysvěcen v roce 1906. Dnes je při něm řádová budova salesiánů.[/]
Pseudorománský kostel sv. Václava od architekta J. Farkače na ústředním hřbitově byl postaven v letech 1900–1902. Objekt krematoria pochází od architekta Hanuše Zápala. Na hřbitově je pochována řada významných plzeňských rodáků. [/]
Významným poutním místem Plzně je tzv. Kyjovská kaple Panny Marie „Matky Boží milosti“ z roku 1894. Až do sklonku minulého století tvořil její oltář kmen dubu, který kaple obepínala.[/]
Původně gotický kostel sv. Jiří v Malesicích byl naposledy upraven a rozšířen v roce 1815. [/]
Cenný gotický kostel sv. Petra a Pavla v Liticích byl postaven pravděpodobně před rokem 1367. Poslední výzkumy naznačují, že vznikl na místě staré románské svatyně. [/]
Novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého byl vysvěcen v roce 1911. Přilehlá klášterní budova redemptoristů byla dokončena až v roce 1936 a vyznačuje se odlišným stavebním slohem.[/]
Na území města Plzně se nachází řada dalších drobných sakrálních památek jako například kaple na Lochotíně, v Koterově, Radčicích, Božkově, Černicích, Bukovci, Červeném Hrádku, Hradišti, Liticích, Nové Hospodě, Radobyčicích, Roudné, Lhotě a Dolním Vlkýši, Boží muka a smírčí kámen v Bolevci, nedokončený kostel ve Škvrňanech, pozůstatky kaple sv. Fabiána, Šebestiána a sv. Anny na Roudné.[/]
Bohatou religizní situaci města dokazuje i řada nekatolických svatyní, např. evangelický kostel – Korandův sbor s obytným zázemím je významnou stavbou architekta J. Fišera z let 1934–1936. Nad průčelní kazatelnou je nadživotní odlitek Thowaldsenovy sochy Krista.[/]
Neogotický kostel církve československé husitské je původním kostelem německé evangelické církve z roku 1869. Metodistický kostel byl vystavěn v roce 1927 podle funkcionalistického návrhu arch. Blechy. [/]Českobratrský evangelický kostel M. Jana z Husi z let 1924–1925 má zajímavé interiérové řešení s ochozy a galerií.[/]
Plzeň Židovská
Známé židovské osídlení Plzně nám připomíná především budova tzv. Nové synagogy, která představuje druhou největší synagogu v Evropě a jednu z největších na světě. Byla realizována v letech 1890-1892 v maursko-románském slohu a je společným dílem architekta M. Fleischera a stavitelů R. Štecha a E. Klotze. Objekt je přístupný veřejnosti a pořádají se v něm rozličné kulturní akce.[/]
Budova Staré synagogy byla postavena v letech 1857–1859 podle plánů M. Stelzera v novorománském slohu. Nyní slouží výstavním účelům. Při ní se nachází obvodové zdivo Výpomocné synagogy z roku 1875, která je dnes využita jako památník obětem holokaustu.[/]
Židovský hřbitov na Lochotíně založený roku 1856 byl roku 1986 pobořen. Dnes jen upravené místo s několika náhrobníky. Nový židovský hřbitov na Rokycanské třídě byl založen roku 1898. Domek hrobníka a cenná obřadní síň byly zbořeny v letech 1988–1989. [/]
Další zajímavá místa a památky
Z ostatních historicky zajímavých míst a památek na území tzv. Velké Plzně jmenujme namátkou např. Monumentální bránu do pivovaru Prazdroj, která byla postavena v roce 1892 ku příležitosti 50 let vzniku pivovaru. V areálu je umístněno návštěvnické centrum s expozicí a největší pivnice v Čechách.
Významný soubor sgrafitové výzdoby na domech ve městě s tématikou českých dějin byl vytvořen podle návrhů M. Alše na sklonku 19. století převážně na domech stavitele J. Štecha ( např. Nerudova č. 2-10, Klatovská č. 28 a 30, Nám. Republiky 27, 36 a domy v Bezručově, Solní, Tovární, Kolárově a Petákově ulici.
Lochotínský park vznikl ve 30. letech 19. století původně jako lázeňský areál. Zachoval se empírový pavilon a romantizující úpravy terénu. V roce 1951 se započalo s vybudováním velkého přírodního amfiteátru, který je největší ve střední Evropě. Objekt tzv.[/]
Zámečku na pískovcových skalách z roku 1908 a tzv. Lüftnerka patří k nejvýraznějším sezónním usedlostem bohatých měšťanů na místě bývalých vinic západně od ZOO. [/]
Zámek v Křimicích byl vybudován v první polovině 18. stol. na místě staré tvrze. Za svoji empírovou podobu vděčí lobkovickým úpravám okolo roku 1831. Před zámkem stojí impozantní socha sv. Jiří od sochaře L. Widmanna z roku 1746, který je pravděpodobně autorem i dalších drobných plastik v okolí.
Barokní zámek v Malesicích byl postaven okolo roku 1730 údajně Jakubem Augustonem na místě staršího sídla. [/]
Zbytky malého středověkého šlechtického hradu Kyjov (příkop a val, terénní nerovnosti) se nacházejí na pískovcové ostrožně nad Chotíkovským potokem.
Při silnici na Klatovy na Borech upoutá areál věznice z let 1874–1878 postavené na půdorysu osmipaprskové hvězdy s kapacitou 900 vězňů. Byli zde vězněni nejen političtí vězni za Rakouska-Uherska, ale i odpůrci komunistického režimu, mimo jiné i V. Havel.[/]
Výrazná novorenesanční budova hlavního nádraží s 36 metrů vysokou kupolí byla dokončena roce 1908 firmou Rudolfa Štecha. Památkově cenná je i starší část železniční stanice Plzeň–Jižní předměstí z roku 1904.[/]
Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho z roku 1991 vévodí tzv. Meditační zahradě – Památníku obětem zla – složené z několika stovek vzácných jehličnanů a vybudované bývalým politickým vězněm Lubošem Hruškou. Křížovou cestu vytvořil sochař Roman Podrázký. [/]
Pozůstatky gotického hradu v Liticích postaveného někdy v průběhu 13. století tvoří mohutné příkopy a ruiny zdiva. Patřil zřejmě mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách.[/]
Tyršův most v Doudlevcích dokončený v roce 1933 je první úplně svařovaný obloukový most na světě. V nedávné době nevhodně upravený. Další památkově chráněný most je Wilsonův most, most u Kalikovského mlýna či Masarykův most.
Na hradišti z pozdní doby halštatské a raného středověku v Bukovci můžemem spatřit dva příčné valy. V roce 1467 je připomínáno jako jedna z prvních pravěkých lokalit v Čechách a v roce 1836 tu bylo poprvé v kontinentální Evropě objeveno tzv. spečení valu. [/]
Z pravěkého hradiště v poloze Pod Homolkou zbývají mohutné valy vysoké až 8 metrů.[/]
Po středověké tvrzi na Pecihrádku nad kostelem sv. Jiří zbývá příkop a val obklopující akropoli.[/]
Prostor bývalé středověké vsi a tvrze Roudné na Bílé Hoře dnes zjišťuje archeologický výzkum.[/]
Významnou technickou památkou je nedávno opravená kolomazná pec asi z poloviny 18. století nedaleko Bolevce.[/]
Lidová architektura
Nesmíme zapomenout ani na lidovou architekturu, která se zachovala především v bývalých samostatných obcích připojených posléze k městu. Nejcennější soubory (gotické a renesanční články, barokní štíty, atd.) najdeme v Božkově, Koterově a Černicích. Památkově chráněné jsou i Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice a Újezd. Kumulace takovéhoto počtu památkově chráněných lokalit nemá v Čechách obdoby.[/]
Přírodní památky Plzně
Zní to až neuvěřitelně, ale i na území města Plzně je možné nalézt řadu přírodních krás a zajímavostí. [/]
Čertova kazatelna se říká až 22 metrů vysokému skalnímu masivu, tvořeném sedimenty plzeňského karbonu (skalní okna, kulisy, římsy apod.) v prostoru tzv. Zámečku u Radčic. [/]
Přírodní rezervace Doubí chrání zbytek borové doubravy se skupinou dvousetletých dubů.[/]
Rašeliniště při Kamenném rybníce (přírodní rezervace) obsahuje vzácné ukázky flóry a fauny. [/]
Chráněný minerální Kopeckého pramen byl původně zdrojem vody pro lázně na Lochotíně. [/]
Přírodní rezervace Petrovka u Bolevce je zajímavá kromě svého ekosystému i ukázkami tektonických vlivů na vývoj georeliéfu, včetně pseudokrasových jevů (např. pověstmi opředená Petrovská díra). Zdejší zajímavosti je možné spatřit při Sigmondově naučné stezce.[/]
Přírodní rezervace Zábělá ležící na příkré stráni nad Berounkou chrání přirozený reliktní bor a smíšený lesní porost habrové doubravy a bohatou hájovou vegetací.[/]
Plzeňské vyhlídky
Namátkový a přesto obsáhlý výčet zajímavostí a památek Plzně můžeme zakončit místy, odkud si můžeme celé město či jeho části prohlédnout jak na dlani.
Z vyhlídkového ochozu ve výšce 62 metrů na věži kostela sv. Bartoloměje, která je nejvyšší kostelní věží v Čechách, je pěkný výhled na celé historické jádro a okolí města, ale i dále. Méně tradiční výhled na město a okolí je z rozhledny na Chlumu (416 m) z let 1926–1929 na severovýchodním okraji města. Z kamenné rozhledny (bohužel dnes nepřístupná) na vrchu Krkavci (504 m) nad Plzní, postavené v roce 1900 je výhled na celou Plzeňskou kotlinu. [/]
Vyhlídková plošina ve výšce 20 metrů je součástí anténního stožáru umístněného na severním okraji města na Sylvánu. Nabízí pohled na město a Plzeňskou kotlinu z druhé strany než rozhledna na Chlumu.
