Petřínská rozhledna
Když se vydáte po staroměstském nábřeží, můžete obdivovat Petřínskou rozhlednu. Osvětlení má denně od setmění po svítání. Víte ale, že tato věž je mladší sestrou Eiffelovy věže? Je však výše položená, postavili ji dva roky po dokončení elegantní pařížské věže a dosahuje 361 metrů nad mořem. Chtěli byste odtud za jasného počasí vidět Říp i Krkonoše? Pak se na ní vydejte.
Z centra Prahy je nejlepší se sem dostat z Malé Strany lanovkou. Ta je vlastně kompromisem mezi klasickou lanovkou a výtahem, který vás rychle dostane k vyhlídce na celou Prahu. Kupodivu, nové vozy jsou stále poháněny elektrickým strojem z roku 1932! V samotné věži, která je napravo od lanovky na Petříně objevíte naštěstí výtah pro invalidy, nahoru tak jezdí i starší osoby. Přístup výtahem pro vozíčkáře vede jenom do 20 metrů, protože ochoz ve výši 60 metrů není pro vozík dostatečně široký. Instalován je tam ale dalekohled a automat na suvenýry. Pro ostatní má rozhledna 299 schodů nahoru.
Génius Jára Cimrman a Petřínská rozhledna
Můžete však zůstat i u země. Když sejdete dolů, objevíte v suterénu výstavu „Jára Cimrman, génius, který se neproslavil“ věnovanou českému všeumělovi Járovi Cimrmanovi. Mistra vám představí nejen jako tvůrce, který zasáhl do všech věd i umění své doby, zároveň se ale pokusí zachytit ho v nedbalkách. Na výstavě můžete obdivovat dětský proutěný kočárek, v němž byl velikán kolébán, nebo jeho dívčí šaty. Důležité taky jsou rodinné fotografie a další exponáty jako dřevěný houpací koník, bicykl vhodný pro hasičské sbory a stará drezína na ruční pohon s příznačným jménem Louda. Od 2. června 2005 sem hrdí znalci jeho díla přinesli i část nové expozice „Nové objevy s rukopisem Járy Cimrmana nalezené v archivech Národního technického muzea a Pivovaru Plzeňský Prazdroj“.
Mezi nejvýznamnější exponáty patří i původní model Eiffelovy věže. Víte, že bez géniova zásahu by vlastně v Paříži dnes ani nestála? V době, kdy se setkal Cimrman s Eiffelem, nebyl u věže vyřešen drobný nedostatek, její statika. Geniální architekti si ihned padli do oka a při tvůrčí schůzce ve vinárně se zrodilo Cimrmanovo vylepšení. Přátelský Jára si nezvykl na silné zdejší víno a po několika litrech moku ztrácel stabilitu. Při cestě na toaletu se mu jednou rozjely nohy. Jeho statika se ihned posílila a Cimrmana tak napadlo přenést princip na Eiffelovu věž. Objev hodný titána ducha se pokusil kolegovi vysvětlit, ten už ale byl naprosto zmožen. Chápavý Čech si proto od číšníka vyprosil ubrousek a do kapsy saka vložil Eiffelovi skicu stavby. Eiffelovka se rozkročila i proto, že Cimrman za pomoc tajnému spojenci Čechů nepožadoval žádnou odměnu.
Znalci mistrova díla Jaroslav Weigel, Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák vám taky nabídnou možnost vidět „autobustu“ zneuznaného mistra, kterou restauroval ak. sochař Jan Trtílek. Dílo má bohužel zcela ztrhané rysy, ale podle dochovaných zápisků byl Cimrman skutečný štramák!
Historie rozhledny
Existuje však i alternativní a nezaručený výklad historie. Roku 1889 se stovky členů Klubu českých turistů vypravily na Světovou výstavu v Paříži. Největší dojem na ně učinila Eiffelova věž. Při cestě domů se ve vlaku domluvili, že Praze chtějí dát něco podobného. Pro stavbu vybrali Petřín, odkud se dala shlédnout velká část Českého království. Dr. Kurz oslovil českou veřejnost a pro rozhlednu ji nadchl. Napsal totiž vizionářský článek „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Město v něm futuristicky popsal jako moderní sídlo s obyvateli, co se budou procházet po české výstavě a volně dojdou až na rozhlednu. Dokonce předpověděl i lanovku na Petřín! Na Čechy text zapůsobil ohromně. Někteří lidé článek považovali za vtip i kvůli jménu stavitele ing. Františka Prášila, ale hromadně začaly upisovat podílové listy za 50 zlatých.
První výkop učinili 16. března 1891 a závodili s časem. Děly se proto i přímo cimrmanovské aktivity. Pomocníci pod rozhlednou třeba nahřívali nýty k sesazování dílů a házeli je nahoru, kde je dělníci chytali kleštěmi. Práce tak ale skončily za necelé čtyři měsíce! Moderní elevátor s plynovým pohonem byl nesrovnatelný i s Eiffelovkou. Rozhledna se otevřela 20. srpna 1891. Petřín byl zahalen v národních barvách a sen českých turistů se tak naplnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha na vodní pohon a o rok později bylo instalováno i sousední zrcadlové bludiště.
Bludiště
Bludiště na Petříně bylo zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě roku 1891. Inspirací se stalo zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Místnost „Síň smíchu“ byla roku 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly, která humorně deformují lidský odraz a děti si tady své pokřivenosti užijí dosyta. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel, původně jich ale bylo dohromady jen 35. Roku 1975 se provedla celková rekonstrukce dřevěné stavby.
Pavilon se vystavěl jako kopie gotické brány na Vyšehradě. Poté, co byl o dva roky později přenesen na Petřín se nainstalovalo bludiště, které vede k dioramatu bratrů Liebscherových „Boj se Švédy na Karlově mostě“. Zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela dobýt Staré Město. Díky statečnému odporu studentů a profesorů jezuitské koleje se město uhájilo. Kombinace plastického popředí s plochou malbou pozadí Hradčan vám navodí živý dojem.
Kostel sv. Vavřince
Kostel naproti bludišti býval dřevěný, později ho ale přestavěli v románském slohu z opuky, vytěžené na Petříně. Přestavěn byl podle projektu K. I. Dientzenhofera do dnešní, barokní podoby. Později se kostel zrušil a znovu vysvětili až roku 1840. Od roku 1994 patří Starokatolické církvi, která zde koná bohoslužby. Vedlejší Kaple Božího hrobu je postavená roku 1737 podle předlohy z Jeruzaléma. Má svoje tajemství jako z knihy Dana Browna. Okno v ní je umístěné tak, aby ve tři hodiny odpoledne o Velkém pátku sluneční paprsek dopadnul přesně na obětní kámen uprostřed. Východně od kostela byla v roce vystavěna Kaple Kalvárie, vyzdobená sgrafitem podle návrhu Mikoláše Alše. Vytvořila se i křížová cesta a šest původních zastavení bylo v roce 1836 rozšířeno na dnešních čtrnáct, takže zespodu se sem můžete vydat i pěšky.
Štefánikova hvězdárna
Hvězdárna je umístěna od lanovky směrem vlevo. Romantici tady můžou sledovat noční oblohu ve dne, i v noci. K dispozici máte několik dalekohledů, nejoblíbenější zůstává ten největší pod hlavní kopulí se třemi refraktory. Užívá se k průzkumu noční oblohy, umožní vám ale i pozorování slunečního povrchu a výbuchů na slunci. Pozorování vesmírných objektů doprovází odborným výkladem zaměstnanci. Pokud se o kosmu toužíte dozvědět něco navíc, můžete svou návštěvu propojit s promítáním a naučnými programy. O sobotách a nedělích probíhají pořady pro děti od 14:30, pořady pro dospělé začínají od 17:00. Existuje tu i řada programů pro žáky škol a populární jsou i přednášky předních odborníků.
Štola XXII
Při cestě dolů vás taky čeká překvapení. Štola XXII je na palouku v dohledu od pomníku J. Vrchlického v Lobkovické zahradě těsně u vyhlídkové cesty, která vede od stanice lanovky Nebozízek směrem na Úvoz. Když půjdete Vlašskou ulicí a Petřínskými schody, dostanete se sem také. Uvidíte tak část obrovského podzemí, kterým je Petřín prošpikován ve stovkách metrů. Třeba se dočkáte vzrušujícího tajemství.
