Rostlinstvo
Berounsko se vyznačuje zajímavou a rozmanitou flórou. Na jeho území se vyskytují dvě chráněné krajinné oblasti, na západě sem okrajově zasahuje CHKO a Biosférická rezervace Křivoklátsko a na východě poměrně velká část CHKO Český kras.
Květena Křivoklátska je velmi pestrá. Vyskytuje se zde více než 1.800 druhů a poddruhů cévnatých rostlin, z nichž je téměř 100 zařazeno mezi zákonem chráněné. Typickou rostlinou křivoklátských lesů je kyčelnice devítilistá, jejíž stylizovanou podobu má CHKO ve znaku. K nejvzácnějším druhům patří hořeček ladní pobaltský, vyskytující se kromě Křivoklátska pouze na jedné lokalitě v České republice.
Na vegetaci Českého krasu se nejvíce odráží značné mikroklimatické rozdíly. Český kras se vyznačuje zejména bohatou škálou plně vyvinutých xerotermních (teplomilných) společenstev od skalních stepí až po lesostepi a lesní společenstva. Nejrozšířenějším lesním společenstvem jsou svahové dubohabřiny, tvořené hlavně dubem zimním a habrem. Naproti tomu teplomilné doubravy, charakterizované dubem zimním, javorem babykou a bohatým podrostem teplomilných keřů, ustoupily z větší části polním kulturám a pastvinám. Náhradní společenstva těchto porostů mají stepní charakter. Z ostatních lesních společenstev se v Českém krasu uplatňují vápnomilné bučiny a kyselé doubravy. Zajímavá jsou také dealpinská společenstva s pěchavou, hvozdíkem sivým, lomikamenem latnatým a růžicovým. Kolem potoků jsou ve zbytcích zachovalé potoční olšiny. K největším vzácnostem patří tzv. šípákové doubravy " jsou to lesostepní formace, zachované ponejvíce na strmých, k jihu exponovaných svazích kaňonů a strmých údolí. Stromové patro tvoří dub pýřitý "šípák", jeřáb muk a jeřáb břek. V keřovém patře jsou hojné zejména dřín a skalník celokrajný. Na silikátech jsou obdobou šípákových doubrav zakrslé doubravy s řadou acidofilních druhů rostlin. Část lesních porostů Českého krasu utrpěla nevhodnou přeměnou na smrkové a borové monokultury.
V Českém krasu se vyskytuje řada vzácných a chráněných rostlin. Druhy jako devaterník šedý a včelník rakouský jsou v českých zemích známy téměř jen z této oblasti. Z dalších si zaslouží zmínky lomikámen vždyživý a trsnatý, rudohlávek jehlancovitý, kosatec bezlistý, hlaváček jarní, třemdava bílá a další druhy nápadně kvetoucích xerofilů. Poměrně nedávno objeveným je krasový endemit jeřáb krasový.
Mimo území CHKO se můžeme se zajímavou květenou setkat na dalších chráněných maloplošných územích. Prvním z nich je přírodní památka Otmíčská hora u Praskoles. Jde o izolovaný vrch s ekosystémem skalní stepi na diabasovém podkladu s výskytem řady teplomilných druhů rostlin (např. bělozářka liliovitá, koniklec luční) a živočichů (hmyz a měkkýši). Druhou přírodní památkou jsou Studánky u Cerhovic, které jsou zajímavé výskytem mokřadních společenstev rostlin, jako jsou například vstavače prstnatec májový, bradáček vejčitý a kruštík širolistý, dále zde rostou kosatec sibiřský, kosatec žlutý, tolije bahenní, upolín nejvyšší a suchopýr úzkolistý. elkem bylo na této lokalitě zjištěno přes 00 druhů cévnatých rostlin. ■
Živočistvo
V Českém krasu žije řada vzácných bezobratlých živočichů. U měkkýšů ovsenky skalní a kuželovky skalní byl v ČR zjištěn výskyt pouze na zdejších vápencových stěnách.
Fauna Berounska je druhově velmi rozmanitá, především na území CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko se vyskytuje řada vzácných a chráněných živočichů. Teplomilná fauna bezobratlých Českého krasu se vyznačuje druhy, které v ostatních oblastech ČR nežijí nebo je jejich výskyt velmi vzácný. Z bezobratlých živočichů jsou pro Český kras významní měkkýši, řada druhů je svým výskytem úzce vázána na vápencový podklad. Vzácný plž vřetenka lesklá žije v ČR pouze v Českém krasu a na několika lokalitách sousedního Křivoklátska. Dále zde kromě běžných druhů nalezneme i vzácné druhy teplomilných pavouků, brouků, motýlů a dalších zástupců hmyzu. S nápadně zbarveným pavoukem stepníkem rudým se můžeme setkat koncem léta ve skalních stepích, našeho největšího brouka roháče obecného zastihneme naopak v dubových lesích. Druhově pestrá fauna motýlů Českého krasu zahrnuje nejméně 1750 druhů. Setkáme se zde s nápadně zbarvenými motýly, jakými jsou otakárci, batolci, babočky, perleťovci, martináči, okáči aj. Ploskoroh pestrý, vzácný zástupce síťokřídlého hmyzu, zde vytváří nejhojnější populaci svého druhu u nás.
Fauna obratlovců je v porovnání s bezobratlými méně specifická, druhové složení obratlovců Českého krasu není zásadně odlišné od fauny ostatních oblastí ČR. Díky malému podílu vodních ploch a toků v krajině jsou minimálně zastoupeni vodní a mokřadní živočichové. V Českém krase bylo zjištěno celkem 9 druhů obojživelníků, za významný můžeme považovat výskyt čolka velkého. Z plazů se na dvou lokalitách vyskytuje ještěrka zelená, častá je naopak ještěrka obecná a slepýš křehký. V údolí Berounky a Kačáku se lze setkat s užovkou obojkovou a podplamatou. Na výslunných stráních a v lomech žije místy užovka hladká zaměňovaná občas se zmijí, která je naopak v Českém krase velmi vzácná a v posledních letech tu její výskyt nebyl potvrzen. Skalnaté území Českého krasu je pravidelným hnízdištěm naší největší sovy výra velkého. Z běžných druhů dravců můžeme dále pozorovat poštolku obecnou, krahujce obecného a káně lesní. Méně častým je jestřáb lesní, vzácně zde hnízdí i včelojed lesní a luňák červený. Přibývajícím dravcem je moták pochop hnízdící v břehových porostech rybníků. V křovinami zarostlých teplých stráních je možné zaslechnout zpěvy všech 5-ti druhů našich pěnic včetně nejvzácnější pěnice vlašské, která se často vyskytuje ve stejném biotopu s ťuhýkem obecným. V listnatých lesích hnízdí druhy hájového zpěvného ptactva, jako je např. budníček lesní či lejsek bělokrký. Na potocích lze z ptáků pozorovat nejčastěji konipase horského, místy skorce vodního a na Kačáku a Berounce i ledňáčka říčního. Ze savců je pro Kras charakteristická fauna netopýrů, bylo zde celkem zastiženo 18 z 23 druhů žijících u nás. Z šelem zde můžeme spatřit lišku obecnou, jezevce lesního a kunu skalní. Významný je výskyt kolonie sysla obecného u Loděnice. Z velkých obratlovců se do Českého krasu rozšířilo prase divoké.
Fauna Křivoklátska vykazuje větší podíl živočichů ázaných na lesy, jejich druhové složení šak není s výjimkou bezobratlých zásadně dlišné od fauny Českého krasu. Výjimku tvoří ýskyt čápa černého, který na Křivoklátsku hnízdí několika párech a do Českého krasu zalétá Berounce a potokům jen za potravou. V křivoklátských esích se dále na rozdíl od Krasu yskytuje jelení zvěř, vysazen zde byl také daněk muflon. ■