CHKO Křivoklátsko
Vyhlášena: 24. 11. 1978
Rozloha: 628 km2
Předmět ochrany: mimořádně zachovalé lesnaté území s bohatou flórou a faunou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. Jako přírodovědecky cenné území bylo zahrnuto do sítě biosférických rezervací UNESCO.
Turistika: CHKO Křivoklátsko zasahující na území pěti okresů patří mezi rozlehlá velkoplošně chráněná území. Jeho přírodní zachovalost je možné poznávat pěšky i na kole, v území je řada značených tras a cyklostezek. K navštěvovaným místům patří zejména hrad Křivoklát, v blízkém okolí lze ale poznat i mnoho dalších krásných míst známých např. z povídek Oty Pavla. Častým turistickým cílem jsou zříceniny hradů Týřov a Krakovec, seznámení s okolní přírodou a výhledy do údolí Berounky umožňují naučné stezky (školní n.s. Křivoklát, n.s. Brdatka). V okolních obcích je možné spatřit stavby lidové architektury, zejména roubené chalupy.
NPR Vůznice: komplex ekosystémů stupně doubrav a dubových bučin typických pro středoevropskou pahorkatinu. Výskyt řady ohrožených druhů rostlin, např. okrotice dlouholisté, třemdavy bílé, oměje vlčího. Hnízdiště čápa černého. PR Jouglovka: buližníkový suk s flórou a faunou typickou pro skalní výchozy.
PR Kabečnice: skalnatá stráň se zachovalými přirozenými dubohabrovými porosty, na výchozech a pleších stepní společenstva s xerotermní flórou a faunou.
PP Stará Ves: chráněná teplomilná a vápnomilná flóra skalních stepí, výskyt stepní fauny bezobratlých.
PP Trubínský vrch: výchoz ordovické výlevné vyvřeliny " diabázu, skalní step s výskytem xerotermní flóry a fauny.
PP Vraní skála: exponovaný hřbet s vypreparovanými suky proterozoických buližníků. Největší buližníkový útvar v sz. Barrandienu.
PP Zdická skalka u Kublova: geomorfologicky významný buližníkový suk.
Křivoklátská vrchovina
PP Studánky u Cerhovic: podmáčené louky výskytem chráněných mokřadních druhů rostlin, např. prstnatce májového a upolínu nejvyššího.
Hořovická pahorkatina
PP Otmíčská hora: diabázový lom s výskytem teplomilných druhů rostlin skalních stepí, např. bělozářky liliovité a koniklece lučního českého.
PP Zahořanský stratotyp: výchoz zahořanského souvrství s charakteristickou fosilní faunou.
Vysvětlivky: NPR " národní přírodní rezervace, PR " přírodní rezervace, NPP " národní přírodní památka, PP " přírodní památka
CHKO Český kras
Vyhlášena: 12. 4. 1972 Rozloha: 129 km2 Předmět ochrany: geomorfologicky členité území s krasovými jevy unikátní z hlediska světové statigrafie a paleontologie. Zachovalé plochy společenstev skalních stepí, lesostepí a listnatých lesů se vzácnými druhy rostlin a živočichů.
Turistika: CHKO Český kras je zpřístupněna sítí značených tras a naučných stezek, cyklisté mohou využít cyklotrasy a silnice s menším provozem. Z přírodních lokalit patří k nejnavštěvovanějším Koněpruské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou na návrší Zlatý kůň, které jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Oblíbeným místem je i blízký vrch Kotýz s příkrými skalními stěnami tyčícími se nad údolím Suchomastského potoka. K významným kulturním památkám území se řadí zejména hrad Karlštejn a klášter ve Svatém Janu pod Skalou považovaný díky své poloze za jedinečně působivé posvátné místo. NPR Karlštejn: členité území s přirozeným porostem dubohabrových lesů a četným výskytem krasových jevů. Na strmých jižních svazích šípákové doubravy a skalní stepi se vzácnými druhy rostlin, např. medovníkem velkokvětým, včelníkem rakouským, hlaváčkem jarním. NPR Koda: ochrana území s výskytem habrových a šípákových doubrav a řadou chráněných rostlin a živočichů. V hlubokých roklích vývěry krasových vod s tvorbou pěnovců.
PR Karlické údolí: území s převahou listnatých lesů s přirozenou druhovou skladbou. Zachovalé fragmenty s význačnou vegetací skalních stepí, lesostepí a šípákových doubrav. Výskyt vzácných druhů rostlin, např. bělozářky liliovité a třemdavy bílé.
PR Tetínské skály: přirozené skalní výchozy a opuštěné lomy s rostlinnými společenstvy stinných skal a skalních stepí. Časté výskyty krasových jevů. Jeskyně jsou pravidelným zimovištěm netopýrů.
PR Voškov: ochrana zbytků přirozeného výskytu bukových porostů v nejnižších nadmořských výškách středních Čech.
NPP Klonk: významný geologický profil prohlášený v roce 1972 na základě výskytu vůdčích zkamenělin za světový stratotyp hranice silurdevon. NPP Kotýz: příkré skalní stěny vrchu Kotýz tvořené silurskými a devonskými vápenci s výskytem krasových jeskyní, skalních mostů a skalních výchozů nazývaných "sloní hlavy". Společenstva rostlin vázaných na vápence, hnízdiště výra velkého.
NPP Zlatý kůň: krasové území se závrty a škrapy, výskyt stepní flóry a fauny. Nejrozsáhlejší jeskynní systém v Čechách (Koněpruské jeskyně).
PP Lom na Kobyle: opuštěný lom s odkryvem očkovského přesmyku, kde starší silurské vápence byly nahrnuty na mladší devonské vrstvy.
PP Lom u Kozolup: opuštěný jámový lom s výskytem zkamenělin.
PP Špičatý vrch: Barrandovy jámy " významná paleontologická lokalita, naleziště silurských trilobitů.