Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středohoří. Nedosahuje však až k Labi, od kterého ji odděluje úzký pruh patřící do Dolnooharské tabule. Z Ralské pahorkatiny zasahují na Litoměřicko Polomené hory a tzv. Úštěcká pahorkatina.
Polomené hory sem pronikají z Kokořínska a jejich reliéf je tvořen řadou zajímavých údolí s nesouvislým zalesněním. Z mála izolovaných vrchů stojí za zmínku např. vrch Újezdský Špičák (348 m n. m.), Písky (341 m) a Hořice (325 m).
Úštěcká pahorkatina typická svými široce rozevřenými údolími je poměrně chudá na větší lesy a z větší části byla zemědělsky využívána. Nejvyšším vrcholem je Hořidlo (371 m n. m.) a z dalších vrchů uveďme jen ty nejnápadnější: Kupa (352 m), Skalky (333 m), Budina (319 m), Holý vrch (302 m) a Křemín (244 m).
Na mnoha vrcholech byly v minulosti postaveny rozhledny. V současné době jsou známé a víceméně přístupné tyto: Milešovka (pro veřejnost je přístupný pouze spodní ochoz 19 m vysoké meteorologické věže); Lovoš (vyhlídka ze střechy restaurace); Mostka (vyhlídkové restaurace s malou rozhlednou nad Litoměřicemi); Varhošť (kovová, nově usazená rozhledna); Labem">Roudnice nad Labem - návrší u Žižkových sadů (tzv. Kratochvílova rozhledna).
Na řadě vrcholů nebo vyvýšených místech se nacházejí zbytky zaniklých hradů nebo máme zprávy o jejich existenci (v závorce uvádíme prvou zmínku o hradu):

Blešno - pouhé stopy nalezneme u Dřemčic.
Hazmburk (také Klapý nebo Hasenburk) - na dvou vrcholech u Libochovic (1335).
Helfenburk (také Hrádek u Úštěku) - na pískovcovém hřbetu u Rašovic (1375).
Hradec - u Levína jsou jen stopy.
Kalich - na vrchu nad Třebušínem (1421).
Kamýk u Litoměřic - na čedičovém suku nad obcí Kamýk (1319).
Košťálov - na čedičovém vrchu u Třebenic (1372).
Levín - na svahu nad stejnojmenou obcí (1352).
Litýš - na čedičové kupě u obce Kotelice (1432).
Lovečkovice - u stejnojmenné obce nalezneme stopy.
Oltářík - na skále nad obcí Děkovka (1426).
Oparno - na hřbetu nad obcí Oparno (1433).
Ostrý - na kopci u Velemína (1344).
Panna - na čedičovém vrchu nad obcí Řepčice jsou jen stopy (1422).
Pnětluky - jen stopy se nacházejí u u stejnojmenné obce.
Skalka - na čedičové skále J od obce Vlastislav (1357).
Šebín - na výběžku u Levous (1362).

Dolnooharská tabule
Nachází se v západní části Litoměřicka jižně od Českého středohoří a je součástí Středočeské tabule. Proto je také její reliéf od okolí velmi odlišný. Další její dělení je velmi nejasné, každý autor prosazuje svoji teorii; my zde uvedeme hlavně Hazmburskou tabuli, Řipskou tabuli a Terezínskou kotlinu.
Hazmburská tabule je na Litoměřicku zastoupena Klapskou tabulí a nachází se mezi Českým středohořím a řekou Ohří. Nejvyšším vrcholem je Házmburk (418 m n. m.), z dalších vrchů zmiňme alespoň Kozí horku (329 m), vrch Baba (307 m) nebo Stráň (249 m). Nacházejí se zde různé spraše, štěrky, pleistocénní říční terasy a vápencové lomy. Převážně se jedná o oblast s intenzivním zemědělstvím.
Řipská tabule je rovinatá, její průměrná nadmořská výška je 251,4 m. Profil tvoří mělká široká údolí, vypreparovaná malými přítoky Labe a Ohře. Většina plochy je obdělávána zemědělci. V současné době jsou na místech dřívějších polí stále častěji otevírány lomy na písek. Nejvyšším vrcholem Řipské tabule je bájemi opředený Říp (459 m n. m.). Jiné nápadnější vrchy se zde nevyskytují, pomineme-li například vrch Šibenici (248 m) východně od Libkovic pod Řípem nebo vrch Vínek (240 m) u Straškova. Terezínská kotlina se nachází na erozně denudační sníženině při Labi a dolní Ohři. Téměř každým rokem je pravidelně zaplavována. V roce 2002 zde došlo k rozsáhlým katastrofickým záplavám, kdy bylo zatopeno mnoho obcí, zničeno mnoho domů a na delší dobu byly narušeny místní zdroje pitné vody. V krajině můžeme nalézt údolní nivy, nízké říční terasy a jedinou oblast vátých písků (okolí Travčic) v Ústeckém kraji. Nejvyšším bodem je Mrchový kopec (211 m n. m.) z oblasti Travčického lesa. Jen pro zajímavost uveďme, že se Terezínská kotlina dále dělí na Lovosickou kotlinu, která podél Labe zasahuje od Lovosic až k Hrobcům a úzkým pruhem obklopuje dolní Ohři. Do této kotliny patří také známé labské ostrovy: Litoměřický, Lovosický, Střelecký a Žalhostický, z nichž zvláště Litoměřický a Střelecký jsou rekreačně využívány. Další částí je Roudnická kotlina, která se rozkládá podél Labe od Hrobců až na úroveň Liběchova. Patří sem také z větší části zalesněný prostor mezi Roudnicí nad Labem a Horními Počaply, Hněvický vrch (212 m) a Klouček (210 m).
Na Litoměřicku se nacházejí následující geomorfologické celky: České středohoří, Dolnooharská tabule a Ralská pahorkatina.
České středohoří
České středohoří na Litoměřicku je turisticky velmi atraktivní oblast s mnoha možnostmi výletů, procházek i náročnějších turistických pochodů.
Tento orografický celek se dále dělí na více částí (nejednotně podle různých autorů); na Litoměřicku je to hlavně Kostomlatské středohoří a Litoměřické středohoří.
Kostomlatské středohoří se nachází na levé straně řeky Labe a zaujímá střední a východní část nadřazeného Milešovského středohoří. Vyskytuje se zde celá řada teplých až velmi teplých lokalit s výskytem xerothermní flóry a fauny. V Kostomlatském středohoří se objevuje i mnoho izolovaných skalních výstupů (na vulkanitech), balvanité sutě a celá řada typických kuželovitých vrchů sopečného původu. Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m n. m.), řada dalších vrchů přesahuje šestisetmetrovou hranici: 706 m - Kletečná; 688 m - Lipská hora; 674 m - Milešovský Kloc; 656 m - Hlaváč; 656 m - Táhlina; 650 m - Zvon; 632 m - Kotolský vrch; 617 m - Pákova hora. Z nižších vrcholů je vhodné se zmínit o některých známějších, jako je např. Lovoš (570 m), Kubačka (542 m), Blešenský vrch (505 m) nebo Sutomský vrch (505 m).
Litoměřické středohoří se nachází při pravém břehu Labe a leží v nadřazeném Verneřickém středohoří. Také zde se vyskutuje několik teplých oblastí, které však zdaleka nedosahují takové variability různorodých biotopů, jako je tomu u Kostomlatského středohoří. Velmi zajímavý je útvar, sahající až těsně k labským břehům - proslulá Porta Bohemica. Na tomto místě začíná labský kaňon, táhnoucí se skrz České středohoří a pokračující Labskými pískovci až za hranice republiky. V Litoměřickém středohoří je nejvyšším vrcholem Sedlo (726 m n. m.). V průměru je zde nižší nadmořská výška, uveďme tedy jen některé kóty nad 500 m n. m: 639 m - Varhošť (rozhledna); 601 m - Pohorský vrch; 594 m - Panna; 590 m - Křížová hora; 546 m - Soudný kámen; 543 m - Binov; 538 m - Kalich; 534 m - Malé Sedlo a 509 m - Plešivec. Z nižších vrcholů patří k zajímavým z části odtěžená Trabice (429 m), Trojhora (451 m) a soustava vrchů Porta Bohemica - Hrádek (268 m), Kalvárie (239 m) a Strážiště (362 m).