Jizerské hory - nejsevernější české pohoří. Nejvyšší hora na české straně je Smrk 1124 m n. m., na němž pramení řeka Jizera, která dala horám jméno. Pohoří bylo kdysi proslulé bohatstvím smrkových i bukových lesů, mohutných žulových skal a zejména rašelinišť. Dnes je vyhledáváno jako ideální místo pro letní turistiku - a to jak pěší tak i cyklistickou - a zejména pro zimní sporty. V horách jsou vyznačeny cyklistické trasy i turistická lyžařská magistrála a řada míst, např. Tanvaldský Špičák, nabízí možnosti i vrcholového sjezdového lyžování. Současné hraniční přechody pro pěší přímo v horách umožňují rozšířit letní i zimní návštěvy hor i na polskou stranu. Jizerské hory jsou od r. 1967 chráněnou krajinnou oblastí, prvních 19 nejcennějších lokalit je chráněno jako přírodní rezervace již od r. 1960. Současný počet chráněných území vzrostl na 24, přičemž národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s plochou 27 km2 největším maloplošným chráněným územím České republiky. Jizerské hory mají ze všech našich hor nejvíce rozhleden a k malebnosti hor přispívají i hladiny přehradních jezer, z nichž některé jsou přímo uprostřed hor.
Frýdlantsko, to je mírná pahorkatina Frýdlantského výběžku. Ze tří stran je ohraničené hranicemi Polska a je ideálním krajem pro letní turistiku. Hned pod severními svahy Jizerských hor leží staroslavné město Frýdlant s mohutným, veřejnosti přístupným hradem, odkud byla již od 13. století řízena správa rozlehlého frýdlantského panství. Prvními historicky známými obyvateli byli Lužičtí Srbové čili Vendové, jejichž existenci dodnes připomínají názvy některých obcí. Za vlády Albrechta z Valdštejna - "frýdlantského vévody" - byly zde v 1. polovině 17. století budovány rybníky, z nichž řada krášlí tento malebný kraj dodnes. Frýdlantsko je málo zalidněným krajem luk, polí, starých alejí, lesů a rybníků. Zdejší vesnice jsou proslulé i svými lidovými stavbami tzv. lužické architektury, tedy starými roubenými chalupami s hrázděnýmm patrem. Páteří Frýdlantského výběžku je řeka Smědá, která pramení v horských vrchovištích na hřebenech Jizerských hor. Smědá je jednou z mála neregulovaných řek České republiky a její meandry v lučinaté nivě na dolním toku jsou chráněny jako přírodní rezervace, v níž žijí vzácní obojživelníci, ptáci i savci a mnoho chráněných druhů rostlin. Frýdlantsko je protkáno řadou cyklistických stezek a značených turistických cest.