Dnes je 10.6. a svátek má Gita
Severní okolí Plzně
Do nejbližšího okolí Plzně se vydáme nejprve po proudu Berounky, kde využijeme naučnou stezku Františka Malocha, která nás z Plzně Bílé Hory nejprve přivede k tzv. Malochově skalce, což jsou vlastně tři spilitové skalky pojmenované po plzeňském botanikovi F. Malochovi. Po cestě dále po proudu řeky dojdeme ke zřícenině hradu Věžka. Ten byl dvakrát dobyt a v 16. století již zcela opuštěn, a tak zde dnes najdeme jen nepatrné zbytky zdiva.
Dále můžeme navštívit Chrást se zajímavou technickou stavbou – železničním mostem přes Klabavu, který byl postaven v roce 1892, kdy nahradil starší konstrukci a od té doby slouží železniční dopravě dodnes. Podél Berounky se dostaneme také do obce Nynice, známé hlavně archeologickým nalezištěm z pozdní doby bronzové a jako vesnická památková zóna s kaplí sv. Kateřiny na návsi.
Zruč – muzeum vojenské techniky a kuriozit
Hlavním cílem naší cesty je ale ojedinělé muzeum vojenské techniky a kuriozit ve Zruči. Najdeme jej na severozápadním okraji obce, při silnici do Třemošné a můžeme vstoupit. Muzeum vybudoval po roce 1990 soukromý sběratel Paval Tarantík na otevřené ploše. Mezi exponáty najdeme několik bojových vozidel, tanků a obrněných transportérů a pak hlavně letadel, z nichž některé je možné si částečně vyzkoušet v ovládání.
Horní Bříza
Další muzeum najdeme v nedaleké Horní Bříze, kde je součástí keramických závodů a leží v průmyslové východní části města u hlavního vchodu do továrny. Jeho expozice přibližuje hlavně historii dolování a zpracovávání hornobřízského kaolinového ložiska objeveného J. Fitzem v roce 1880, ale zaměřuje se i na historii Horní Břízy samotné.
Zůstaňme ale při našem putování průmyslovou částí severního Plzeňska ještě chvíli u kaolinu. Jeho povrchová těžba zanechala terénní relikty nejen u Horní Břízy, ale také Trnové, zdálky je viditelný tzv. bílý kopec u Ledec, kde se tzv. bílé zlato těžilo v 1. polovině 20. století. Pokud se vydáte naopak od Horní Břízy k severu, narazíte na největší kaolinový lom v Čechách u Kaznějova. Zdejší ložisko je na rozdíl od hornobřízského mladší, bylo objeveno až v roce 1903, ale je dnes plně využívané a povrchově těžené. Naopak bývalý podzemní lom se nachází severně obce Nevřeň, je ale nepřístupný a jen v lese s propadlinami a rovněž malým otevřeným lomem tušíme kde probíhají podzemní chodby.
Všeruby
To jsme se již ale dostali od Plzně na severozápad, do krajiny více zemědělské, ale také bohaté na historické památky. Navštívíme Všeruby s kostelem sv. Martina na návrší nad obcí, který je nejstarší dochovanou církevní stavbou severního Plzeňska. Pochází ze 12. století a byl součástí dnes téměř nezřetelného areálu panského sídla. V obci pod ním stojí další, tentokrát gotický, kostel sv. Ducha.
Nýřansko
K severnímu Plzeňsku patří jako zcela specifická enkláva Nýřansko, spjaté od 2. poloviny 19. století s dolováním černého uhlí. Vydáme se sem z Plzně přes Vejprnice s kostelem sv. Vojtěcha do nynější podoby přestavěného barokně podle projektu F. M. Kaňky. Rovinatou krajinu Nýřanska člení odvalové haldy hlušiny po dolování obklopené průmyslovou architekturou z konce 19. století i stavbami socialistického realismu 20. století. I mezi nimi můžeme najít zajímavé památky. Kostel sv. Prokopa v Nýřanech a sv. Josefa v Úhercích patří historizujícím slohům, zatímco kostel sv. Martina na mírném návrší v Horních Sekyřanech je původně gotický a přestavěný barokně. Zaujme nás na něm především gotický portál. Od něj se můžeme ještě vydat do Heřmanovy Hutě, typické průmyslové lokality a do Plzně se vrátit přes Vlkýš a Rochlov, obce s prozatím nepřístupnými zámky.
