Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Křivoklátsko

Rakovnicko a Křivoklátsko

Hluboké lesy, strmé a nepřístupné stráně a naopak údolní fenomén řeky Berounky. Bezlesé otevřené vrcholky na jihozápadních temenech hor se suchomilnými trávníky a keřovitými lemy. Zdejší kraj si oblíbili mnozí z českých panovníků a využívali jeho bohatství a krásu pro svá sídla i k lovecké kratochvíli.

Křivoklát

Uprostřed tmavých lesů vysoko nad řekou Berounkou najdeme hrad, který byl založen již na počátku 11. století. Jméno tohoto hradu je nejspíš odvozeno od kleče (klát), která pokrývala zdejší kopce. Před vybudováním Karlštejna byl Křivoklát nejvýznamnějším královským hradem v Čechách. Byl mnohokrát přestavován a dnešní podoba pochází z celkové obnovy Křivoklátu na přelomu 19. a 20. století, vynucené rozsáhlým požárem v roce 1826. Z králů pobýval na hradě především Karel IV., jehož první manželka Blanka z Valois zde porodila roku 1335 dceru Markétu. Často zde býval i Karlův syn Václav IV. Podle pověsti se na Křivoklátě poprvé před Václavem IV. předvedl legendární kouzelník Žito, kterého později proslavil vítězný souboj se švábskými čaroději v Praze. Posledními šlechtickými majiteli hradu byli Fürstenberkové, jenž Křivoklát roku 1929 prodali československému státu. Křivoklát byl v minulosti také státním žalářem. Nejslavnějšími vězni byli českobratrský biskup Jan Augusta a samozvaný alchymista Edvard Kelley, kterého prý na Křivoklátě mučil slavný pražský kat Mydlář.
Nyní můžeme na hradě shlédnout dva návštěvní okruhy. První z nich nás zavede napříč českou minulostí a ukáže nám rozmanitost slohů na Křivoklátě - navštívíme horní nádvoří a většinu interiérů horního hradu, hradní kapli, sály rytířský a velký královský, Furstenberskou knihovnu a obrazárnu i hradní muzeum. Tato prohlídka končí v hradních sklepeních a dá nám i pohled do zdejší hladomorny.
Druhá prohlídková trasa se věnuje především expozici lovectví a zavede nás mimo jiné i na věž a hradní ochozy. Odhalíme zde důmyslný fortifikační systém - jižní hradbu horního hradu, východní hradební břit, "pruhovanou" baštu a křivoklátský donjon (obrannou a obytnou velkou věž). Při této prohlídce zdoláme na tři sta schodů.
Není bez zajímavosti, že hrad nabízí pro účely svatebních obřadů i svou svatební síň. V romanticky laděném sále se dvěma poli křížové klenby jsou i elektrické varhany.

Hamousův statek ve Zbečně

Statek v obci nalezneme snadno, neboť stojí hned naproti kostelu sv. Martina v blízkosti návsi. Ještě v padesátých letech ve Zbečně bylo dochováno mnoho statků s klenutými vjezdovými vraty do dvora i nespočet malých chaloupek drobných zemědělců či různých řemeslníků. Ves se však změnila k nepoznání a tak dnes prakticky jedinými doklady lidové architektury zde zůstaly kostel s farou a Hamousův statek.
Historie usedlosti čp.22 ve Zbečně na Křivoklátsku sahá až na přelom 16. a 17. století a řadí se tak mezi nejstarší zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jméno statku pochází od Františka a Dominika Hamouse (otec se synem), kteří tuto usedlost vlastnili od druhé poloviny 18. století. Dominik Hamous byl v první půli 19. století zdejším obecním rychtářem.
Převážně roubené stavení se světnicí, komorami, černou kuchyní a výměnkem nám dovolí nahlédnout do způsobu bydlení a hospodaření v českém vesnickém domě a zemědělské usedlosti v minulosti. Poznáme tu nejen starobylý způsob stavby domu, ale i selskou domácnost a seznámíme se s dobovými nástroji či můžeme zblízka přihlížet pečení vynikajícího domácího chleba a dalším pracem i řemeslům.
Prohlídka je volná a výklad na požádání.