Hostivice, Rudná a Pražská plošina

Tato oblast patří mezi intenzivně zemědělské starosídelní oblasti. Nejzajímavější jsou zde proto interiéry vesnic a městeček nebo rybničnaté oblasti, zbytek tvoří poměrně fádní a většinu roku špatně prostupné úseky.

Hostivické rybníky

Západně od Hostivice se nachází malá soustava Hostivických rybníků nikoliv nepodobná kusu Jižních Čech. Postupně se zde můžeme projít okolo Litovického rybníku, Kaly a Břevského rybníku. Doporučujeme vybavit se dalekohledem a terénní příručkou na určování ptáků, protože zde můžete spatřit značné množství vodních a mokřadních ptáků " například rákosníka obecného, lysku černou, poláka velkého a poláka chocholačku a spoustu dalších " záleží jen na vaší trpělivosti.
Cestou budete také procházet lužními lesy a mokřady. Jde o společenstva jasano-olšových luhů, místy i dubohabřin. Les je obohacen i o výsadby severoamerického dubu červeného (pozná se, oproti našim domácím druhům, podle ostře vykrajovaných listů a zamlada hladké, stříbrné kůry).
Mokřady hostí zajímavé druhy rostlin " hořkou vachtu trojlistou, ostřici davallovu, ocún jesenní a další vzácnější druhy mokřadů a slatin. Ve středověku bylo v okolí Hostivice několik, dnes již zaniklých vesnic. U některých ani není známo, jak se jmenovaly, ale byla zde například ves Hrádek, po které dnes zbyl Hrádecký mlýn. Cestou do Hostivice, ale i v ní můžete nalézt vysoké barokní kapličky, většinou v dezolátním stavu. Jedná se o křížovou cestu, postavenou na popud říšského hraběte Floriána Jetřicha do františkánského kláštera v nedalekém Hájku. Můžeme se po ní do kláštera vydat " budeme však potřebovat dobrou mapu, jelikož velká část kapliček dnes již neexistuje.
Hájecký klášter má zajímavou historii. Vznikl na počátku 18. století jako přístavba ke kopii známé italské lorety, jejíž založení bylo iniciováno výše zmíněným hrabětem jako vděk za narození jeho syna (proto je klášter věnován Narození Panny Marie). Poté byl 300 let velmi známým poutním místem. Za 2. světové války pak skladištěm materiálu z ostatních klášterů, zrušených nacisty. V roce 1950 byl přepaden StB a byl zde na 3 roky zřízen tábor nucených prací pro řeholníky ze středních Čech. Později byl zrušen a stal se z něho vojenský sklad. Dnes je postupně obnovován.
O kus dál na západ se bělohorská tabule prudce svažuje do údolí Kačáku (nebo také Loděnického potoka). Z ploché zemědělské krajiny se stává poměrně dramatická lesnatá oblast s prudkými svahy, porostlými kyselými doubravami. Nejvýraznější je historický meandr Kačáku u Chrustenic, tvořící zde obrovskou půlkruhovou "arénu" zařízlou do svahu.
Při "procházce" pražskou plošinou nám často nezbývá, než pouze navštěvovat vsi nebo malá městečka. Drobné sakrální, většinou barokní památky z 99 % zanikly při kolektivizaci a scelování polností během 50. let 20. století. Z větších urbánních celků stojí za zmínku Rudná u Prahy. Termín urbánní celek zde má vystihnout "městečka" vzniklá srůstem několika vsí, dnes často navíc obestavěných rozsáhlou průmyslovou či obytnou suburbií. Ta vznikla splynutím vsí Hořelice a Dušníky. Zajímavostí je, že se zde každých 5 let konají ukázky historických lokomotiv k výročí založení kladensko-nučické dráhy.
Poblíž Rudné, na toku Radotínského potoka, můžeme projít vsí Tachlovice a Dobříč " jedná se o typické zemědělské vsi této oblasti. Obě jsou východiskem do Českého krasu, respektive horního úseku Radotínského údolí.
Zajímavou vesnicí v samotném údolí je Choteč. Na horním okraji vsi se tyčí nádherný barokní kostel sv. Kateřiny. Severně nad vsí, na ostrohu Škrábek, byly nalezeny valy zatím neidentifikovaného hradiště. ?