Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Na kole Frýdlantským výběžkem

Jizerské hory a Frýdlantsko

Budeme-li mít štěstí na počasí, pak na celodenní cyklistický výlet Frýdlantským výběžkem budeme dlouho vzpomínat. Pojedeme mírně zvlněnou pahorkatinou, kde se střídají lesy s loukami a pole s rybníky. Silnice s nepatrným provozem aut jsou vroubeny starými alejemi lip, jasanů a javorů a na turistické mapě najdeme mnoho modrých postaviček na kole, kterými se označují cyklostezky. Těch je na Frýdlantsku celá řada.
Naši cestu začneme ve Frýdlantě, prastarém městě s hradem známým již ve 13. století. Odtud byly staletí řízeny osudy celého kraje i blízkých Jizerských hor. Hrad Frýdlant je veřejnosti přístupný. Ve městě na tzv. Zámeckém okruhu najdeme zákonem chráněné domy a mimořádně cennou památkou je trojlodní kostel Nalezení sv. Kříže vysvěcený již roku 1498. Je v něm i mramorová pohřební kaple rodu Redernů z roku 1610. Naším prvním cílem bude Smrkem">Nové Město pod Smrkem. Asi nejhezčí cesta vede přes Raspenavu a odtud cyklostezkou vedoucí středem přírodního parku Peklo. Vlevo nad námi se tyčí zalesněný Chlum čili Hradec, jeden ze tří vrchů Frýdlantska tvořených vyvřelým znělcem. Zde byl v 19. století objeven nerost pojmenovaný po německém názvu hory hainit. Obec Ludvíkov byla v 16. století sídlem vrchního perkmistra dolů, v nichž se tehdy dobývala cínová ruda kasiterit. Jako hornické město bylo podle jednotného plánu stavěno i blízké Nové Město. Leží pod Smrkem, nejvyšší horou české strany Jizerských hor, ale zdejší cínovcové doly jsou již staletí opuštěny. Je zde i pěkné Městské muzeum.
Cyklostezka nás odtud povede silničkou vedoucí přes zalesněný Jindřichovický hřeben do nedalekých Jindřichovic pod Smrkem. Na vrcholu hřebene mineme tzv. Oslí buk s památkou na sedmiletou válku z roku 1758. Mnohem monumentálnější památku na válku objevíme vlevo u cesty v lukách před Jindřichovicemi. Jsou to ruiny kostela sv. Jakuba, který byl roku 1431 vypálen husity. Tehdy se také celé Jindřichovice přestěhovaly na dnešní místo. V Jindřichovicích je také nově otevřený přechod pro pěší a cyklisty do Polska a nad obcí nás také upoutají dvě vysoké větrné elektrárny.
Zeleně značená cesta nás zavede přes les i louky do obce Srbská. Je zde rovněž hraniční přechod a u něj i pomníček tří pohraničníků, kteří zde byli 23. září 1938 zákeřně zastřeleni. Stejná značka nás provede obrovskou pískovnou, k níž můžeme nalézt i horniny dovlečené sem před statisíci roky ledovcem ze severní Evropy. Vlevo nad námi je Kamenný vrch (443 m n. m.). Zde jsou zákonem chráněny desítky mravenišť druhu Formica polyctena. Za několik okamžiků sjedeme do mělkého údolí říčky Řasnice. Cyklostezka vede krásnými lesy po státní hranici až do Dolní Oldříše, jedné z nejodlehlejších obcí Frýdlantského výběžku. U vnější zdi kostela sv. Martina stojí prastarý smírčí kříž. Z Horní Bulovky nás povede přímo k západu další cyklostezka až do Horních Pertoltic a odtud k severu kolem nmalebných lesních a lučních rybníků až do osady Háj. V hraničním Kočičím potoce, který tudy protéká, žily ještě nedávno perlorodky říční.
V blízkých Habarticích, do nichž cyklostezka míří, je hlavní hraniční přechod do Polska. Odtud je nejlépe vyjet do Černous, jedné z mnoha vsí, v nichž kdysi žili a pojmenovali je Lužičtí Srbové. Před námi leží přírodovědecky i krajinně nejcennější část naší cesty - údolí řeky Smědé. Pod názvem Meandry Smědé je v přírodní rezervaci chráněn nejen neregulovaný tok této jizerskohorské řeky, ale i blízký valdštenjský rybník Dubák. Zde hnízdí vzácní ptáci, např. jeřáb popelavý, volavka popelavá, morčák velký, potápka rudokrká a desítky druhů zpěvných ptáků. Na kole můžeme zajet alespoň na hráz rybníka se staletými duby.
Odtud asi pojedeme po místních silničkách obcemi ležícími v údolí dolní Smědé. Z nich je Víska proslulá svojí hornolužickou lidovou architekturou. V obci je řada tzv. podstávkových hrázděných chalup. Do Frýdlantu, kde jsme svoji cestu půvabným frýdlantským výbežkem začali, již odtud není daleko.