Doprava

Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Houbařská žeň

Odborníci z České zemědělské univerzity...
29.09.14 (Počty I)

Houbařská žeň

Mnohdy jdou lidé z hub a v košíku nemají...
28.09.14 (Katmanka)

Houbařská žeň

Z lesů přícházejí informace, že leckde...
28.09.14 (Stroček trubkovitý)

Diskutuj zde

Katedrála sv. Víta

Praha 1 (centrum) - Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany

Je považována za duchovní centrum země. Gotický velechrám je mimořádné dílo po stránce umělecké, i technické. Dnešní katedrálu nechal začít budovat budoucí král Karel IV. Základní kámen k novostavbě položil král Jan Lucemburský 21. 11. 1344 za přítomnosti mnoha hodnostářů. Prvním stavitelem byl do r. 1352 Matyáš z Arrasu, který osm polygonálních kaplí v závěru a ochoz vystavěl v klasickém lineárním stylu francouzských katedrál. Po jeho smrti vybral král Petra Parléře, geniálního tvůrce architektury a soch. Panovník byl ideovým podpůrcem konceptu. Výjimečná je síťová klenba, plaménkové motivy v kružbách, plasticita opěrných sloupů a odvážné visuté svorníky. Stihl vystavět zbytek chórových kaplí, začal stavět chrámovou loď a věž. Stavbu přerušily husitské války, v období renesance se tvořilo jen vnitřní vybavení, poničili ho kalvinisté. Roku 1859 byla v Praze založena Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta, na kostele tvořili Josef Kranner a Josef Mocker, který postavil novou, západní část chrámu s věžemi. Citlivý architekt Kamil Hilbert stavbu dovedl až k slavnostnímu vysvěcení v roce 1929 při svátku sv. Václava. Vnější podoba katedrály zaujme především bohatostí gotického opěrného systému. Chrám měl z vnějšku připomínat "Boží město", proto jsou všude různé věžičky-fiály, náznaky domovních štítů-vimperky, "průchody", ochozy, schody a zábradlí. Kamenný les z opěrných oblouků, pilířů a fiál spatříme z Jiřského náměstí. Pod střechou zaujmou gotické chrliče, jimiž byla odváděna voda. Mají podobu nestvůr a ďáblů, kterými byla katedrála chráněna proti útoku nečistých sil, démon se prý zalekne vlastního obrazu a uletí. Ztvárnění monster má duchovnější význam, připomíná věřícím, aby vše zlé, co mají v sobě, odložili venku a do chrámu přicházeli očištěni ode všech nutkavostí života.
Monumentální pohled na jižní průčelí se nám otevírá z III. nádvoří. Zastavíme se před slavnostním vstupem do chrámu, Zlatou branou. Její průčelí nad třemi oblouky je ozdobeno mozaikovým obrazem Posledního soudu, vytvořeným podle návrhu benátských mistrů z křemene a skla. Ve svatozáři uprostřed trůní Kristus soudící živé i mrtvé, jako přímluvci pod ním klečí zemští patroni a níže Karel IV. s Eliškou Pomořanskou. Za hříšníky se přimlouvají apoštolové a pod nimi je znázorněno Vzkříšení a Zavržení. Malá gotická okna vedou do korunní komory, v níž jsou české korunovační klenoty. Tři hrotité oblouky brány se otvírají do jižní chrámové předsíně, která je velice zdobná. Gotická žebra tu volně plují prostorem. Vnitřní dveře pocházejí z roku 1964. Podél východní strany stoupá vřetenové schodiště, obklopeno prolamovaným pláštěm. Jižní chrámová věž mé téměř sto metrů a záměrně je umístěna asymetricky poblíž hrobu sv. Václava, ochránce země, nahrazuje tradiční obrannou věž. Renesanční ochoz a cibulovou střechu postavili Bonifác Wolmut a Hans Tirol. Zlacená mříž nese monogram Rudolfa II., hodiny mají dvojí ciferník. Ve věži je sedm zvonů, Zikmund má průměr 256 cm, váhu 16 metrických centů, Václav, Jan Křtitel, Josef, přibyli zvony Ježíš, Panna Maria a Dominik. Je přístupná a můžeme jí navštívit, i pokochat se výhledem daleko do krajiny.
Novodobé západní průčelí má věže vysoké 82 m. Spodní část je prolomena třemi bohatě členěnými a zdobenými vstupními portály. Reliéfy bronzových dveří v letech 1927-29 vytvořil Otakar Španiel. Na severních dveřích je znázorněn cyklus ze života sv. Vojtěcha a na jižních ze života sv. Václava. Pískovcové tympanony portálů jsou osazeny reliéfy s tématy Narození, Ukřižování a Nanebevstoupení Krista z 50. a 60. let 20. století. Střední průčelí ovládá mohutná okenní růžice o průměru 10,4 metru, vsazená do lomeného oblouku. Na opěrných pilířích věží stojí pod baldachýny sochy císaře Karla IV. a jeho rádce arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Třetí patro vrcholí štítem uprostřed bohatě zdobeným slepými kružbami a kamennými jehlanci věží.
Složitost vnějšího opěrného systému kontrastuje se vznešeností a klidem vnitřku katedrály. Trojlodní chrám je dlouhý 124 metrů, největší šířka v příčné lodi je 60 metrů a výška klenby hlavní lodi 33,24 metrů. Po stranách jsou boční užší a nižší lodi, lemované souvislou řadou do chrámu otevřených kaplí. V podvěží jihozápadní věže jsou osazeny desky s plastickými půdorysy vykopávek rotundy a baziliky sv. Víta, okno je zdobeno Cyrilem Boudou. Z oken katedrály dovnitř dopadá tlumené, barevné světlo, mívalo estetický i symbolický význam. Vnitřek chrámu je totiž považován za svaté místo vytržené z tohoto světa, za Nebeský Jeruzalém, který není osvětlován přirozenými světelnými zdroji sluncem a měsícem, ale tajemným mystickým svitem Boží slávy. Podle jiného výkladu byla okna považována za dělící příčku mezi tímto a božským světem, do kterého skrze ně můžeme nahlédnout a povznést se.
Nad oblouky arkád probíhá mezi hlavní lodí a loděmi postranními ve výši 14,3 metru ochoz, vnitřní triforium. Ve staré části chrámu to původně byl funkční ochoz, neboť se mohlo procházet průchody v opěrných pilířích. Ty byly zazděny a nad nimi jsou busty. Vznikla tak parléřovská sochařská portrétní galerie, která se skládá z jedenácti podobizen členů císařské rodiny Karla IV., podobizen pražských arcibiskupů a architektů. Náš velký údiv vyvolá síťová klenba hlavní lodi a navazujícího chóru. Není rozčleněna na jednotlivá obdélná klenebná pole se skříženými gotickými žebry, ale vytváří nepřetržitou síť, takže po ní klouže zrak. V západním čele hlavní lodi vyniká hrotité okno ( 261 kamenných dílů, 27 tisíc kusů barevného skla ) s kruhovou růžicí. V jeho skleněných výplních jsou zobrazeny výjevy jednotlivých dní stvoření světa podle Františka Kysely.
Hlavní lodí postoupíme ke křížení s příčnou lodí-transeptem. Je stejně vysoká jako loď hlavní a tvoří hranici mezi starou a novou částí chrámu. Na pilířích křížení obou lodí je osm dřevěných soch českých zemských patronů, které původně stály na pilířích chóru. Byly vyřezány v roku 1696 podle návrhu Františka Preisse, jde o sv. Víta, Jana Nepomuckého, Zikmunda, Vojtěcha, Ludmilu, Václava, Prokopa a Norberta. Severní rameno příčné lodi uzavírá renesanční hudební kruchta od Bonifáce Wohlmuta. Rokokově zdobené varhany z roku 1763 vytvořil Antonín Gärtner z Tachova. V jižním rameni příčné lodi se nalézají mramorové hrobky a památník padlým ve světové válce. V blízkosti stojí kropenka z černého mramoru a zeleně žíhaného hadce, ozdobená bronzovou sochou mladého sv. Václava. Nad arkádou lze spatřit velký mozaikový znak Československé republiky. Poblíž Svatováclavské kaple stojí socha Ježíše Krista z kararského mramoru ( 1897 ). Socha Madony s Ježíškem je pod baldachýnem. Horní část jižního čela vyplňuje novogotické okno, největší v chrámu, na vrcholu je svatováclavská koruna. Skleněné výplně zobrazují téma Posledního soudu. V chóru před hlavním oltářem je renesanční královské mauzoleum ( 1589 ) s postavami. Ostatky panovníků leží v Královské hrobce, kterou můžeme v rámci okruhu také navštívit. Nedaleko je kazatelna z roku 1631, ozdobená řezbou, malbou a zlacením. Hlavní oltář je novogotický, tři okna mají skleněné výplně se zobrazeními panovníků a Panny Marie. Na arkádových stěnách jsou znaky habsburských zemí. Postranní kaple jsou většinou zasvěceny svatým, jako sv. Anežce. Nejdůležitější je kaple sv. Václava, nejposvátnější místo s cyklem výjevů utrpení Krista a 31 výjevy ze života sv. Václava, vynikající je opuková socha sv. Václava ( 1373 ). Krásné jsou věžovitý relikviář, renesanční bronzový svícen a obraz Zavraždění sv. Václava, cenná je korunní komora s korunovačními klenoty. Náhrobek sv. Jana Nepomuckého je největší práce z drahého kovu v Čechách od E. Fischera z Erlachu ( 1736 ).

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Katedrála sv. Víta - informace k místu

Katedrála sv. Víta - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

ZOO Praha - Velemlokárium (1.10.2014-1.10.2014)

ZOO Praha - Velemlokárium (1.10.2014-1.10.2014) 01.10.2014

Nádrže pro velemloky, umístěné v různých výškách, propojuje vodní kaskáda. Ve...

Technické památky Kroměříže a okolí (3.5.2014-4.10.2014)

Technické památky Kroměříže a okolí (3.5.2014-4.10.2014) 03.05.2014

Využijte jedinečné příležitosti a objevte technické skvosty Kroměříže, z nich...

Lysická zámecká zahrada je otevřená dubna do října (1.4.2014-30.10.2014)

Lysická zámecká zahrada je otevřená dubna do října (1.4.2014-30.10.2014) 01.04.2014

Svahovitý pozemek kolem zámecké budovy si vyžádal terasovité úpravy a rozděle...

Reklama

Komerční sdělení

Reklama

Doporučujeme:

Facebook