Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Národní galerie v Praze

Praha 1 (centrum) - Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany

Národní galerie v Praze

Chcete se ponořit do života barokního kavalíra, nebo středověké princezny? Užívat si krásného umění a přitom se i poučit? K tomu vám dopomůže Národní galerie v Praze. Při cestě za výtvarným uměním se dostanete nejen do mnoha historických paláců (např. Schwarzenberského, Šternberského), ale i do moderních sbírek, třeba Veletržním paláci.

A jak Národní galerie vznikla? 5. února 1796 se představitelé šlechty s několika vzdělanci rozhodli pozdvihnout umělecký vkus české veřejnosti. Společnost vlasteneckých přátel umění tak kromě Akademie umění založila Obrazárnu. Roku 1902 přibyla Moderní galerie Království českého jako nadace císaře Františka Josefa I. Ta začala budovat kolekci českého umění 20. století. V roce 1918 se Obrazárna proměnila v ústřední uměleckou sbírku Československé republiky. Vincenc Kramář z ní za krátkou dobu udělal moderní a odbornou galerii nazvanou po válce Národní galerie v Praze, o kterou se dnes stará ředitel Milan Knížák.

Veletržní palác

Při příchodu do moderní budovy Národní galerie určitě nepřehlédnete obrovskou židli před vchodem. Expozice umění 20. a 21. století v pražských Holešovicích totiž seznamuje s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v období posledních desetiletí. Na velké ploše čistě bílé, funkcionalistické budovy je tak prostor pro více než 2000 exponátů. Představuje se tady práce klíčových autorů českého ( třeba Josef Čapek nebo Jiří Kolář ), nebo zahraničního umění přímo v profilech, nebo ve výběru stěžejních děl. Obraz doby vždycky dokresluje ukázka architektury, nábytku, uměleckého řemesla, módy, designu a scénografie. České umění tady prostě ukazují v jedinečnosti, které je odlišují od světového.
Toužíte se taky na chvilku cítit jako umělci? Jestli chcete být sami aktivní, nebo to umožnit svým dětem, máte šanci. Existuje zde totiž nabídka programů pro školy, kde si vaši potomci můžou vyzkoušet malbu podle antického, barokního, nebo úplně modernistického vkusu. Ve Veletržním paláci je tak připraven například kurz Kopie mistrů i pro dospělé. Pod odborným vedením si v ateliérech, i expozici Veletržního paláce můžete zkusit malovat na témata jako Zátiší, Portrét a Figura.

Šternberský palác

V tomto paláci se ihned dostanete do období antiky, ale hlavně je tu i kolekce italského umění konce středověku. Ve sbírce Národní galerie vás zaujmou i díla toskánských mistrů, benátské školy a ukázky mistrů florentského manýrismu, hlavně A. Bronzina. Sbírka nádherných ikon nabízí příklady z tvorby celého Středomoří a východní Evropy. Staršímu nizozemskému malířství vévodí oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Ve druhém patře paláce si užijete tvorby italských, španělských, francouzských a nizozemských mistrů 16.-18. století. Jsou zde hodně drahé obrazy velkých jmen evropského malířství, dílo tu má jak Tintoretto, tak i Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Uceleně jsou zde umístěni holandští mistři Rembrandt, Hals, Terborch, Ruysdael a van Goyen. Přízemí je zase věnováno německému a rakouskému umění 16. - 18. století. Právě tady je vystaven jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencová slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a k nám se dostala díky Rudolfu II. Obrazy zde má i Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Když se podíváte nahoru, uvidíte, že výstavní sály zdobí původní barokní nástropní malby.

Schwarzenberský palác

Milujete baroko a chcete si připadat jako na zámku? Chcete vědět, jak se jedlo, oblékalo a hlavně tvořilo umění? Můžete se vydat do sbírek Národní galerie přímo na Hradčanech. Při vstupu do budovy paláce vás uvítají sochy od mistrů Brauna a Brokofa. Expozice uvnitř je seřazena podle barokních období. Poznáte tak tvorbu umělců na dvoře císaře Rudolfa II, třeba Hanse von Aachen. Nejvýznamnějším barokním malířům Karlu Škrétovi a Petru Brandlovi úmyslně vyčlenily ty nejdůležitější prostory, aby vyniklo jejich umění. Impozantní dojem barokních mší a průvodů se připomíná v expozici Liturgie. Jde o velkou kolekci obřadních textilií a nádob, působivé jsou i exponáty kultu českých patronů, hlavně sv. Jana Nepomuckého. Expozice v sále Stolování ukazuje proměnu hostin od užívání různých nádob po vznik ucelených souprav. Dvě souběžné vitríny připomínají hodovní tabuli na cestě k potřebnému pořádku pro hospodyňky. Důležitou roli v tom má kolekce příborů. Krásná instalace Ornament představí hlavně ženám šperky a krajky. Něžné pohlaví si užije ukázky dámských i pánských oděvů a intarzované kabinety, do nichž bylo všechno ukládáno. Nejskvělejší však je kolekce malovaných vějířů. Miniaturní výjevy na nich se klidně dají srovnat s monumentálním uměním o několik pater výše.

Klášter sv. Jiří

Zajímá vás národní obrození? Pak si užijete právě tady. Nejdůležitější v té době byla stavba pražského Národního divadla, která se stala projevem kulturní vyspělosti českého národa v 19. století. Kvůli ní se řada umělců  ( J. Mařák, M. Aleš, F. Ženíšek, V. Brožík, V. Hynais ap.) spojila do první skupiny malířů a sochařů s jasným programem. Tito umělci jsou zastoupeni v celé sbírce. Uvidíte zde obrazy a plastiky, modely k náhrobním plastikám a pomníkům, ukázky užitého umění a taky řadu podobizen osobností kulturního života. Důležité je třeba i srovnání děl začátku století N. Grunda s díly F. X. Procházky nebo Ch. Seckla s pracemi L. Kohla. Období ukončuje generace, narozená v rozmezí 50. a 60. let, s ukázkami raných prací autorů E. K. Lišky nebo Jakuba Schikanedera. Mnoho plastik tady má i tvůrce jezdecké sochy sv. Václava J. V. Myslbek.

Klášter sv. Anežky České

Středověké a raně renesanční umění Národní galerie je umístěno v autentickém, gotickém prostředí kláštera klarisek. To na vás jistě zapůsobí. První část expozice v patře sleduje vývoj českého umění. Ve 14. století a v období kolem roku 1400 totiž Čechy a Praha zvlášť patřily k významným centrům evropského uměleckého dění, což dokazují deskové obrazy a sochařství (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Michelské madony), i díla Mistra Theodorika, který vyzdobil Karlštejn a obrazy Mistra Třeboňského oltáře. Na to navázaly artefakty krásného slohu (Madona svatovítská, Sv. Petr ze Slivice, Varianta Krumlovské madony). V 15. století se umělecké podněty zase spíš přijímaly (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře). Budete si tak opravdu připadat jako v kostele, nebo na hradě, spíš než v galerii.

Dům u Černé Matky Boží - Muzeum českého kubismu

Víte, že ve světě umění jsme v něčemopravdu  jedineční? Týká se to kubismu. Tato kulturní epocha se ve světovém umění projevuje v malbě a plastice, ale v architektuře má světový primát Praha. Kubistický dům U Černé Matky Boží v letech 1911-1912 postavil architekt Josef Gočár jako obchodní dům. Pětipatrová budova s arkýřovými okny a mansardovou střechou přinesla citlivé zapojení novodobé architektury do historické zástavby Starého Města. Expozice českého kubismu Národní galerie ve druhém a třetím poschodí je zaměřena na období let 1910 - 19. Svá díla zde mají malíři Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Václav Špála, Jan Zrzavý a Otakar Kubín, plastiky Otto Gutfreund, nábytek zase Pavel Janák a Vlastislav Hofman. Vystavená keramika pochází z české továrny Rydl a Thon a plakáty vás zaujmou díky J. Bendovi, V. H. Brunnerovi a Václavu Špálovi. Kubismus tu dokumentuje řada fotografií a hlavně modely domu U Černé Matky Boží a Chocholova nájemního domu v Neklanově ulici. Exponáty dokládají, že česká kubistická architektura před 1. světovou válkou neměla v Evropě obdoby, proto byste se na ně měli podívat.

Palác Kinských

Sem se zatím podívat nemůžete. 10. května 2009 tu totiž skončil provoz stálé expozice Krajina v českém umění. Na jaře 2010 zde můžete spatřit novou expozici Umění Antiky a Orientu. V září roku 2009 totiž Národní galerie v Praze se svými asijskými sbírkami opustila zámek Zbraslav a  do nové expozice přesune to nejlepší z nich. Tady se dočkáte antického, ale i čínského, japonského a korejského umění, které v centru hlavního města vypoví o spojitosti mezi námi a těmito vzdálenými kulturami.