Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Okolo Kvildy

Šumava a podhůří - Prachaticko

Naše další putování zahájíme v jedné z nejvýše položených českých obcí. V 1065 m n. m. položené Kvildě. Obec leží uprostřed romantických Kvildských plání. Ve středověku se v těchto místech rýžovalo zlato. V roce 1356 dal Karel IV. vytyčit tzv. Horní Zlatou stezku z Pasova do Kašperských Hor přes Kvildu. Cesta byla ve své době značena jako silnice a Kvildě přinášela nemalý rozkvět. Zánik obchodu se solí v 18. století zapříčinil naopak stagnaci. Usedlíci se o to více věnovali práci v lese, rozvíjela se sklářská výroba, vyráběl se dřevěný drát a hračky. V 19. století zde pracovaly čtyři hamry. Dominantou dnešní obce je pseudogitický kostel sv. Štěpána z let 1892 až 1894, který představuje typickou šumavskou stavbu krytou šindelí. Nalezneme tu i soubor domků místních dřevařů z 19. století.

K prameni Vltavy a do Bučiny

Malebná Kvilda je ideálním výchozím bodem pro řadu výletů po okolí. Na první z možných se vydáme po modré turistické značce jižním směrem. Pohodlná cesta nás povede při toku Teplé Vltavy až k samotnému prameni Vltavy na východním svahu Černé Hory. Památné místo se nachází ve výšce 1172 m, asi jen 600 m od státní hranice s Německem. Voda ze skutečného pramene je svedena pod zemí dřevěnými rourami do uměle vyhloubené nádrže pod cestou. V roce 1923 tu byla postavena chata KČT, která sloužila za druhé světové války jako pracovní tábor pro zajatce, z nichž nikdo nepřežil. Zpustošený objekt byl v 60. letech zbořen. Dnes tu nalezneme přístřešek se stoly a lavičkami a informační panely.

Od pramenů Vltavy nás dovede červená turistická značka do Bučiny. Tentokráte nás čeká trošičku stoupání. Dokud osada existovala byla se svou nadmořskou výškou 1162 m nejvýše položenou osadou u nás. Založena byla v polovině 18. století při silnici z Kvildy do Finsterau. Po druhé světové válce a následném odsunu německého obyvatelstva Bučinu čekal osud mnoha zdejších vsí – zanikla a zdejší domy se proměnily v ruiny. V současné době dochází k znovuzrození jednoho z nich – Pešlova hostince, který bude plnit svůj původní účel. Z iniciativy české i německé strany vzniklo na Bučině rovněž infocentrum a v roce 1992 tu byla obnovena kaplička. Bučina je rovněž hraničním přechodem pro pěší a cyklisty. Ale pozor, také nejdeštivějším místem na Šumavě. Za rok tu spadne 1600 mm srážek. Zelená turistická značka nás dovede zpátky do Kvildy.

Přes Lada do Nových Hutí

I další výlet nás povede při toku Teplé Vltavy. Půjdeme, případně pojedeme na kole, tentokráte po silnici 167 přes Františkov na Borová Lada. Horská ves při ústí Vydřího potoka do Teplé Vltavy byla zmiňována již v 16. století. Nalezneme zde řadu typických šumavských usedlostí se skládanými lomenicemi. Malý kousek za obcí směrem na Horní Vltavici je dnes obnovována zničená kaple svaté Anny a křížová cesta. Z Borových Lad se nazpátek vydáme po zelené turistické značce, ta nás dovede skrze Svinná Lada až k Chalupské slati. Zdejší vrchovištní rašeliniště se pyšní největším a nejkrásnějším rašelinným jezírkem v Čechách. Se zdejší vegetací – kosodřevina, borovice blatka, borůvčí, masožravá rosnatka okrouhlolistá – nás seznámí naučná stezka vedoucí po povalovém chodníčku. U vstupu ke slati můžeme využít služeb zdejšího informačního střediska. Zelená značka nás odtud dále povede do Nových Hutí, roztroušené rekreační osady na šumavských pláních nad Vydřím potokem. Od osady je krásný panoramatický výhled. Z Nových Hutí se vydáme po modré zpět do Kvildy.

Přes slatě do Horské Kvildy

Poslední výlet z Kvildy povede opět po silnici, tentokráte 169. Ta nás dovede nejprve k Jezerní slati. Jedná se o rozvodnicové rašeliniště, kde rašelina těžená až do roku 1934, dosahuje hloubky 8 m. Nalezneme tu porosty kleče, břízy zakrslé, borovice blatky, mrazové formy smrku a cenné břízy prostřední. Zdejší naučná ministezka vynikla již v roce 1974, její součástí je i vyhlídková věž, první tohoto druhu u nás. Slatě jsou i všude kolem. Na opačné straně silnice se rozprostírá Mezilesní slať, jen o kousek dál pak slať Horskokvildská. Vydáme se tedy raději dále po silnici, která nás po chvíli dovede do překrásné Horské Kvildy. Horská Kvilda je opravdu typickou horskou vsí, rozptýlenou na horské louce. Nalezneme zde řadu typických šumavských domů, nejnápadnější je bývalý Polaufův hostinec, v němž začíná Klostermannův román V ráji šumavském. Z Horské Kvildy nás povede zelená turistická značka místy, kudy v minulosti procházela Zlatá stezka. Na křižovatce turistických cest Pod Březovou Horou odbočíme po žluté turistické značce a půjdeme okolo nepřístupné Tetřevské slatě zpět do Kvildy.