Křivoklát

1.leden - 25.březen: denně (pro skupiny nad 10 osob 10-15hod), So od 11hod. a od 14hod. (E-vstupenka)
26.březen – 30.duben: Út - Ne 10 - 16
květen : Út – Ne 10 - 17
červen: Út - Ne 9 -17
červenec - srpen: Út - Ne 9 – 18
září: Út - Ne 9 – 17
říjen: Út - Ne 10 – 16
listopad - prosinec: So, Ne a svátky 10 – 15 (nepravidelná otvírací doba)
Zavírací doba je vstupem poslední prohlídky do hradu.

Vstupné:

I. okruh
plné        110 Kč
snížené    80 Kč
rodinné    290 Kč
MŠ        20 Kč
II. okruh
plné        190 Kč
snížené    130 Kč
rodinné    490 Kč

Hrad Křivoklát

Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých králů, jehož počátky sahají do 12. Století. Podobu hradu utvářeli Přemyslovci, Lucemburkové i Jagellonci. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Současnou středověkou podobu mu pak vrátila puristická obnova v 19. Století za jeho posldeních majitelů Fürstenberků, kteří hrad drželi až do roku 1929. Uvnitř najdete řadu unikátních interiérů, jako je pozdně gotická kaple s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou nebo Královský sál s velkolepou hvězdovou klenbou. Při prohlídce navštívíte rovněž knihovnu s 52 tisíci svazky, mučírnu nebo Velkou věž s vyhlídkou a loveckými sbírkami.

Historie

Hrad Křivoklát je jedinou národní kulturní památkou v okrese Rakovník. Původní dřevěný hrádek dal postavit v hlubokých lesích nad řekou Berounkou pravděpodobně již na počátku 11. století kníže Jaromír nebo jeho bratr Oldřich. Za vlády knížete Vladislava I. byl Křivoklát přestavěn na pevné kamenné sídlo, skládající se z paláce a obytné věže. První písemná zmínka o hradě je z roku 1110, kdy zde byl uvězněn olomoucký kníže Ota Černý. Stavební aktivita na Křivoklátě pokračovala také za dalších Přemyslovců, zejména za vlády Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. Ti si hrad velmi oblíbili a často tu pobývali i s celým dvorem. Okolní lesy bývaly svědky četných lovů a honů. Hradní zdi by zase mohly vyprávět o bujarém veselí, hodokvasech ale i důležitých státních návštěvách a diplomatických jednáních. Za vlády Václava I. (1230 - 1253) se stal Křivoklát sídlem nově zřízeného kraje a centrem rozsáhlého korunního panství, k němuž tehdy patřilo asi sto vsí a dvorů. Dalším panovníkem, který si Křivoklát mimořádně oblíbil, byl král Václav IV. Ten nechal na hradě vybudovat nové věže (Huderku a Prochoditou věž), postavil purkrabství a zdokonalil systém opevnění. V husitských válkách, roku 1422, vypukl na hradě velký požár, který zachvátil téměř celý objekt. Ten musel být po nástupu Vladislava II. Jagellonského na český trůn roku 1470 zcela přestavěn. Jagellonci Křivoklát rozšířili a vytvořili z něj pozdně gotické reprezentativní sídlo. Přesto však, když se dostali k moci Habsburkové, ztratil hrad svůj význam. Byl panovníky opomíjen a degradován na státní vězení. Křivoklátskými kobkami prošly desítky vězňů všech stavů a náboženských vyznání. Trpěli tu například čeští bratří Jan Augusta a Jakub Bílek, anglický alchymista Edward Kelley, tři z vůdců povstání kutnohorských havířů a jiní. Další dva požáry, které zachvátily hrad v letech 1597 a 1643, ho přeměnily na ruinu. Proto není divu, že císař Leopold I. prodal roku 1685 hrad i s panstvím za 400 000 zlatých hraběti Arnoštu Josefu z Valdštejna. Když se roku 1731 provdala Marie Anna z Valdštejna za Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberka, přinesla mu Křivoklátsko věnem jako dědictví pro jejich potomky. Tak se panství včetně hradu dostalo do vlastnictví knížecího rodu Fürstenberků. Podnikatelské aktivity této pokrokové německé šlechty povznesly Křivoklát a jeho okolí do nebývalého rozkvětu. Dvousetleté panování Fürstenberků zanechalo na celém panství nesmazatelné stopy. Ve druhé polovině 19. století, které lze považovat za vrcholné období, disponovalo Křivoklátsko rozvinutým lesním a zemědělským hospodářstvím, myslivostí, průmyslem a dopravou. Řadilo se k nejvýznamnějším panstvím v říši. V červenci roku 1929 prodal kníže Max Egon III. Křivoklátsko za 118 500 000 Kčs československému státu, jenž je jeho majitelem dodnes. Vlastní hrad byl na počátku 20. století značným nákladem opraven a zpřístupněn veřejnosti jako jedinečná památka s téměř tisíciletou historií.

I. Prohlídkový okruh - Napříč českou historií aneb rozmanitost slohů na Křivoklátě

Základní prohlídková trasa, zahrnující horní nádvoří a většinu interiérů horního hradu. Navštívíte místnost odjakživa nazývanou Stříbrnice, samozřejmě srdce Křivoklátu — hradní kapli, sály rytířský a velký královský, Furstenberskou knihovnu a obrazárnu a hradní muzeum. Na závěr Vás průvodce zavede do hradních sklepení, užívaných nejčastěji jako vězení, a do přízemí Velké věže - do hladomorny. Seznámíte se nejen s historií hradu a českých zemí od středověku až po dvacáté století, ale také s vývojem uměleckých slohů u nás, především pak od románského slohu přes ranou gotiku až po pozdní gotiku Vladislavskou.

II. Prohlídkový okruh - Expozice lovectví, Velká věž a ochozy. Obranný systém hradu Křivoklátu (Velká věž)

Výběrová prohlídková trasa. Odhalíte důmyslně propracovaný středověký fortifikační systém, tedy jižní hradbu horního hradu, východní hradební břit, "pruhovanou" baštu a křivoklátský donjon, tedy obrannou a obytnou velkou věž (první, druhé a třetí patro).

Kontakt

Správa státního hradu Křivoklátu
Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát tel: +420 313 558 440 www.krivoklat.cz, krivoklat@stc.npu.cz

Dostupnost

Autem: R6 (Praha - Kralovy Vary) exit 25 (Tuchlovice) dále silnice II. tř. č. 236 přes Lány na Křivoklát D5 (Praha-Plzeň) exit 14 (Beroun-východ, Křivoklát), dále z Berouna silnice II. tř. přes Nižbor Vlakem: stanice Křivoklát na trati Beroun - Rakovník GPS: Loc: 50°2'16.36"N, 13°52'18.59"

V okolí hradu Křivoklát

Muzeum motocyklů Křivoklát - kaplička Nejsvětější Trojice – přívoz na Branově – hrad Týřov ">Týřov - Koněpruské jeskyně – hrad Krakovec">Krakovec - keltské opidum Stradonice – Skryjská jezírka – Kamenné řady u Kounova – Železniční muzeum Lužná – Lánská obora – Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko