Krakovec

březen - duben: So, Ne 10-12, 13 - 16
květen: So,Ne 9-12, 13 - 17
červen - srpen: Út - Ne 9-12, 13 - 18
září: So, Ne 9-12, 13 - 17
říjen: So, Ne 10-12, 13 – 16
Objekt je přístupný v době od 1.3. do 31.5.2011 a od 1.9. do 31.10.2011 o víkendech a o svátcích.

Vstupné

plné       40 Kč
snížené   30 Kč
děti do 6 let v org. skupinách      10 Kč

Hrad Krakovec

Krakovec představuje vrchol hradní architektury 14. století a mistrné umění stavební huti Václava IV. Není nedobytnou pevností, naopak dokládá nároky šlechty na vysokou kulturu bydlení a jeho stavba obsahuje řadu zcela mimořádných prvků, jako je například bohatě vypravená kaple s arkýřovým presbytářem. Před odjezdem na kostnický koncil tu působil Jan Hus. Za pozornost stojí tesaný most zbudovaný v dobách nedávných, avšak skvěle doplňující působivost historické architektury.

Historie

Hrad krakovec byl založen na nízké skalnaté ostrožně v letech 1381 – 1383 křivoklátským purkrabím a milcem Václava IV. Jírou z Roztok, kterému bylo Krakovec">Krakovecké panství uděleno v léno. Jíra měl blízko ke dvorské pražské stavební huti, jejíž vliv se projevil ve stavbě hradu. Krátké časové období, za které byl hrad vystaven, svědčí o dobře promyšlené výstavbě této panské rezidence. Dne 16. října 1383, byla vysvěcena litomyšlským biskupem Janem III. zvaným Soběslávek, hradní královská kaple. Na zbytcích hradu se můžeme dodnes přesvědčit o tom, že Jíra z Roztok byl vskutku bohatý a vlivný muž. Hrad jím zbudovaný byla velkolepá výtvarně vyspělá luxusní stavba, směle konkurující obytným komfortem hradům královským. Vnitřní hrad byl dvojdílný, přední díl obsahoval vstupní bránu a hradbu obklopující poloválcovou věž, připojenou k hradbě vymezující zadní obytnou část hradu, tvořenou trojkřídlou obvodovou palácovou zástavbou. Nejlépe vybaveny byly reprezentační prostory prvního patra s velkým sálem, krbem a náročně ztvárněnou kaplí s arkýřově vysunutým presbyteriem. Obranná funkce byla značně potlačena, což dokládají i velká okna v přízemí palácové části. Krakovec plnil především funkce reprezentace a pohodlného bydlení.
Jírova obliba u krále časem klesla, s čímž souvisel i nedostatek financí a roku 1410 byl přinucen hrad i s panstvím odprodat Jinřichu Leflovi z Lažan. Ten v roce 1414 hostil na Krakovci Mistra Jana Husa, který kázal ve zdejší kapli. 11. října 1414 se Mistr Jan Hus vypravil z hradu, údajně vozem přímo na cestu do Kostnice.
Po smrti Jindřicha Lefla z Lažan vystřídal Krakovec několik majitelů, až se dostal do držení Albrechta z Kolovrat, který se roku 1446 na hradě usadil a stal se předkem pánů z Krakovských z Kolovrat.
Po Krakovských z Kolovrat byl majetek roku 1548 zcela odprodán rodu Lobkoviců. Patrně Lobkovicové mezi léty 1548 – 1565 hrad opravili a opatřili jej renesančními štíty. Současně rozšířili také hospodářské budovy v předhradí.
Po Lobkovicích se majitelé střídali v nebývalém tempu. Koncem října 1620 vydrancovala Krakovec">Krakovec bavorská armáda postupující od Plzně k Rakovníku a roku 1651 se Krakovec uvádí „vytlučen a ohněm poškozen“ saskými vojsky.
Ota Jiří Helversen z Helversheimu, v letech 1662 až 1665 hejtman Rakovnického kraje, nechal hrad opravit. Šindelovou krytinu vystřídaly červené prejzy. K roku 1700 se Krakovec uvádí jako plně obyvatelný.
Po roce 1741 byla správa panství převedena do nového zámku ve Slabcích. Skvostně upraven, obydlen zůstává Krakovec">Krakovec až do roku 1783, kdy do něho udeřil blesk a velká část hradu podlehla požáru. Krakovec po požáru už nebyl opraven a dále pustl. Okolo roku 1855 sesula se velká část pamětihodné gotické kaple, nejskvělejšího prostoru kdysi velkolepého hradu a záhy nato hrozilo sesutí celého východního křídla paláce. To nakonec bylo v roce 1883 strženo dynamitovou náloží.
Počátek 20. století Krakovci naštěstí předznamenal lepší časy a větší úsilí pro záchranu zbytků vrcholného díla gotické architektury. V roce 1914 byl zde ustaven Komitét pro záchranu zřícenin hradu Krakovce, jenž poté podnikl nejdůležitější zajišťovací práce. Poslední šlechtický držitel Max princ z Croy Dülmen předal za symbolickou korunu v roce 1924 hrad Klubu českých turistů. Od roku 1954 je správa hradu Krakovce pod státem.
Přístup do hradu přes šíjový příkop umožňuje unikátní dřevěný most z let 200-2005 od Petra Růžičky a Víta Mlázovského postaveného jako volná inspirace dřevěnými konstrukcemi pozdního středověku.

Dostupnost

Autem: R6 (Praha - Karlovy Vary) exit 32 (Nové Strašecí), směr Rakovník. Z Rakovníka po sílnici II.tř 229 přes Lubnou, Petrovice, Zavidov, Krakov do Krakovce. Autobusem: Z Hradčanské nebo Zličína do Rakovníka a dále přestoupit na autobus do Krakovce Vlakem: do Rakovníka a poté do statnice Zavidov a dále po žluté turistické značce cca 6 Km Pěšky: Z Rakovníka po červené turistické značce cca 15Km, Z Čisté cca 6 Km

Kulturní akce na hradě Krakovec

V rámci Letních hodin na hradě Krakovci se konají koncerty a divadelní představení zaměřené na i na alternativní kulturu.

V okolí hradu

Židovský hřbitov za Rousínovem - hradisko Deliba - zaniklý hrad Angerbach - zřícenina Týřov - muzeum Barranda ve Skryjích - kostel Petra a Pavla v Dolanech – rodný dům Edvarda Beneše v Kožlanech – bývalý klášter Mariánská Týnice u Kralovic.