V Aši bývalo velké množství pomníků. Z pomníku G.Geipela v Okružní ulici byl po válce sejmut jeho kamenný portrét a jméno a na pomník byla umístěna deska s názvem Sady prvního MNV, která ta je tam dodnes. U restaurace Střelnice (Schießhaus), v místě dnešního parkoviště, stávala škola U Palouku (Anger Schule). Škola již dnes neexistuje, zachoval se jen velký městský znak z průčelí školy, který dnes můžeme vidět v parku muzea. V roce 1883 byl před školou slavnostně odhalen pomník věnovaný rakouskému císaři Josefu II. V noci z 18. na 19. listopadu 1920 byl ale českými vojáky svržen. Někteří obyvatelé se tomu snažili zabránit a došlo i ke střelbě, při které zůstali 3 mrtví a 30 zraněných. Pomníky postavené na památku padlým vojákům ve válkách stály v parčíku na rohu ulic Chebské a Nádražní. První pomník byl zbudován na počest padlým vojákům ašského kraje a byl odhalen roku 1893. Uctívá památku vojáků padlých v bitvách u Hradce Králové roku 1866 mezi Prusy a Rakušany, ve válce v roce 1849 a v letech 1859 a 1869 proti Itálii. Hned za ním byl roku 1927 odhalen nový rozsáhlý pomník o šířce 16ti metrů pro 754 obětí 1. světové války jejichž jména byla vysekána na 10ti tabulích. Bohužel ani tyto dva pomníky se zde nedochovaly. Po roce 1945 byl pomník 1.sv.války zničen a ten starší dnes stojí na hlavním hřbitově. Na místě pomníků byl po 2.sv.válce postavena socha rudoarmějce, která byla ještě v roce 1972 nahrazena jinou sochou a ta zde zůstala až do revoluce 1989. Nyní stojí v zahradě Ašského muzea. Místo, kde pomníky stály, je dnes prázdné, osazené jen lavičkami. Další z ašských pomníků, pomník E.Beneše stojí před budovou 3.ZŠ (původně gymnazia) v Okružní ulici. Byl znovu odhalen v roce 1995 a připomíná jeho odchod přes Aš do zahraničí v roce 1915. U letního kina vedle Masarykova náměstí stojí památník osvobození Aše americkou armádou v dubnu 1945. Asi nejznámější ašský pomník je Goethova kašna. Byla odhalena na tehdejším Tržním náměstí v roce 1932, sto let od úmrtí básníka Johanna Wolfganga von Goethe. Tvůrcem pomníku byl profesor Johannes Watzal. Nedaleko u vyhořelého kostela stávala socha Martina Luthera, kterou poškodil na konci roku 2006 padající strom. Nyní socha čeká na opravu a sokl zůstal zatím prázdný. Pokud chceme vidět ještě další ašské pomníčky, můžeme se vydat po modré turistické značce od muzea na vrchol Háje (sjízdná je na horském, příp. crossovém kole). Byla to dříve hlavní turistická cesta na Háj a proto se kolem této cesty v minulosti stavěly pomníčky významným osobnostem. Dnes z těchto pomníků zůstala bohužel jen torza. Když na konci Jungmannovy ulice vyjdeme po starých schodech a pokračujeme po pěšině, uvidíme po levé straně upravené prostranství s lavičkami. Za nimi je několik schodů a pak podstava z kamenů, na které bývala busta Jahna, zakladatele tělovýchovného spolku v Aši. Pomník Jahna byl postaven v roce 1909 k 60. výročí založení spolku. Vpravo dole na pomníku zůstal věnovací nápis. Když budeme pokračovat dále na Háj, přijedeme k dalšímu pomníku. V srpnu roku 1913 byl zde slavnostně odhalen na počest německého básníka Theodora Körnera (1791-1813) k jeho stému výročí úmrtí. Jeho busta, dolní reliéf a obě desky na bočních sloupech byly z pomníku vytrženy a zřejmě zničeny. Dnes jsou zde již jen prázdné podstavce. Na skále u rozhledny zůstalo prázdné místo po pamětní desce básníka Friedricha von Schillera, kterou městu věnoval ašský průmyslník Ernst Adler v květnu 1905. A to už jsme u rozhledny na vrchu Háj.