Údolí Manětínského potoka z Manětína k soutoku se Střelou je naprosto úžasné. Putování je to nenáročné a dalo by se nazvat - podél mlýnů. Na trase potkáme tři. Ten první Vuršův je hned za městem. Je takový hodně neudržovaný, ale má ke vchodu nádhernou alej starých stromů. Venku pod přístřeškem pak starý zemědělský stroj, který stojí za pořízení fotografie. Takových už asi moc není. Mám strach, že ho někdo brzy asi ukradne. Proč tak vzácná věc není radějí zapůjčená některému muzeu? Možná, že by se dobře vyjímal i v zámeckém parku. Zanedlouho budeme kráčet podél mládežnické turistické základny. Pěkné místo. Indiánské stany, další pak na podsadách, opodál chatová základna. Zde bych chtěl prožít tábornické mládí. Jdeme stále po červené turistické značce. Procházíme přes louky a všude jsou lávky přes potok. Nemusíme tedy brodit. A už jsme za okamžik u Frantova mlýna. Nádhera, ale bohužel nepřístupná. Můžeme však náhlédnou přes vrata a udělat několik snímků. Je vidět, že majitel tohoto areálu se pomalu, ale jistě stará o návrat mlýna do dnešních časů. Máme se na co těšit. Pak už nás čeká Kocanda a Čoubův mlýn a u něj několik nádherných stromů a most přes Střelu. Je zde ještě sice ne letité, ale ještě \"původní\" mlýnské kolo. Zde uvidíme, jak mlýn asi fungoval. Když přejdeme most, tak po cestičce vlevo, několik desítek metrů, je bunkr ze třicátých let. Proč a kdo ho vyhodil do luftu nevím. Snad nám to tady někdo napíše. Pak můžeme pokračovat po Střele přes Strážiště do Mladotic, nebo až na železniční zastávku Mladotice. Někteří se jistě vydají až do Plas. Nejkrásnější a nejpůvabnější cesta však vede na druhou stranu do Rabštejna nad Střelou. Jít se dá po Mladotickém potoce ze všech stran. Pouze musíme vědět jak, a čím se dostaneme k domovu. Doprava v této oblasti téměř neexistuje. Nejlépe je se spolehnout na železnici, nebo na několik autobusů z Manětína, Mladotic....

K zámku je potřeba dojít pěšky. Čekáte nějakou velkolepou budovu, ale ono je to takové divné, utopené, pod hlavní silnicí. Uvnitř je to ale velkolepé, fantastické. Vše opravené, zkrášlené. Milovníky starých stromů zaujme park, kterým protéká Manětinský potok. Právě zde je to správné místo odkud si zámek lze vyfotografovat. Rozlohou malý, ale významem velký. Nejkrásněji je zde v sobotu. To jsou tady svatby. Jedna nevěsta krásnější než ty druhé. Procházejí parkem v nádherných šatech, vymydlené, učesané. Jsou takové jiné, než ve veřejných dopravních prostředcích. Jsou krásné. Fotografové se snaží je v parku zvěčnit, a vy jen koukáte a koukáte. Ale koukat nemusíte, když zde potkáte toho trempa. Hned vám řekne, že už vás volají. Vy budete hloupě koukat co že se to děje. On vám začne vysvětlovat, že právě mají na zámku volné šaty a oddají vás úplně zdarma. Můžete si vybrat šaty bílé, růžové, oranžové, ale i černé. Je zajímavé pozorovat, jak jejich přítel začíná koktat, než pochopí co se děje. Tremp zatím ještě neuspěl, asi to bude tím, že chce za jeden tisíc eur dělat svědka. Součástí parku je i jezírko. Další důvod proč Manětín navštívit. Je to zde terno pro fotografy a kameramany. Ve vodě je plno ryb. Kapři, potěr, zlaté ryby i rybky. Když je začnete krmit -prosím nepřehánět- můžete si je z jednoho metrů vyfotografovat, jak nad hladinou otevírají huby a berou si sousto. Najednou se o vaše pamlsky s rybou perou kachny a kachničky. Ty malé jsou kouzelné. Bohužel ve vodě uvidíte i stovky mrtvých pulců. Důvod jejich smrti neznám. Jezírko je obloženo kameny. Je to úplně stejný problém, jak na zámku v Petrohradě. Obojživelníci při rozmnožování do vody naskáčou, ale již se nedostanou ven. Nemělo by zde být nějaké plato, aby žáby mohly vylézt? Až se všeho nabažíte, tak navštivte zámeckou restauraci. Nejlépe ve všedních dnech, neboť zde mají velký výběr českých jídel. O víkendech pouze minutky. Vaří zde dobře, ale ty knedlíky. Proč ve všech hospodách a restauracích stále dávají přednost těm z fabriky. Dnešní kuchaři totiž již neumějí pravý český knedlík udělat. Proč před rokem 1989 všude byl knedlík králem a dnes je pouze ten hnusný z velkovýroby? Ptejte se na český, maminkovský knedlík. Pak se snad něco změní!

Vycházíte ze zámku. Jste unaveni? Musíte nakoupit na cestu pitivo, zeleninu a něco k zakousnutí? Naproti zámku v průjezdu historické, bývalé radnice má obchod pan Josef Novák. Zde získáte vše potřebné, čerstvé a vychlazené. Vždyť dům -který si můžete prohlédnout- má metr tlusté zdi, které i v parných dnech dokáží udržet chlad. Nezapomeňte však zaplatit. Součástí této historické památky je totiž i stará šatlava. Tak dejte pozor, aby jste tam neskončili. Pan Novák je známý tím, že v době nouze lidem otevře i mimo pracovní dobu. To se již několikrát vyplatilo turistům, jejichž zásoby byly na dně. Při vstupu do průjezdu uslyšíte pořvávání mladého pokolení vlaštovek. Pan kolonialista s tím měl velké problémy u hygieny. Vždyť kálející ptáci do obchodu nepatří. To je samozřejmě pravda. Pan Josef to vyřešil tak, že vlk se nažral a koza zůstala celá. Pod vlaštovčí hnízdo přidělal záchod. Tedy nainstaloval na provázky malou přepravku, do které dal piliny, kůru. Bohužel má práci navíc. Musí často toaletu vyměňovat... Pan Novák je chodící informační poklad. O Manětínsku ví kdeco. Bohužel o vojenském letišti nevěděl nic! Více na - klikni Manětínsko...

Manětín ze severu kryje úžasné pohoří, které má dva vrcholy. Nás zajímá Chlumská hora /609,1/. Vystoupat lze pouze po zelené turistické značce od zámku. Cesta je to pro starší lidi náročná. Jde se pořád do mírného kopce, ale v závěru je to několik desítek metrů pořádný krpál. Již v sedle nás čeká první odměna. Částečný výhled do krajiny východním směrem. Je zde i přístřešek k posezení. Všude v okolí jsou rámy na informační panely, které však chybí. To je obrovská škoda. Rádi bychom si přečetli něco o této významné lokalitě a především se seznámili s kresbami chráněných rostlin a živočichů. Čí je to asi chyba? Určitě se nejedná o nedostatek peněz, neboť zde obnovu lesa platí Evropská unie. Na vrcholu pak rozhled na jih. Je zde turistická schránka a lavička. Posedíme, pokoukáme a teprve v hospodě se dozvíme co jsme neviděli... Procházíme terénem, kde je více než metr vysoká tráva, kopřivy. Podle manětínských je zde spousta klíšťat, proto sem nechodí. Zvolte příslušné oblečení a nohavice do bot. Brzy budeme pokračovat po zelené dále po hřebenu Chlumské hory. Zde je již slušná, vyjetá, lesní cesta. Myslet si, že najdeme zdejší přírodní rezervaci je mylné. V posledních letech zde bylo několik lesních kalamit, a tak brzo zjistíte, že mapa vůbec neodpovídá skutečnosti. Tam kde byl les, jsou dnes pouze přerostlé traviny a v nich nová výsadba. Když ale budete mít štěstí, tak několik chráněných rostlin potkáte a nouze není ani o srnčí zvěř a dravé ptáky. Po několika kilometrech sejdete do vesnice Chlum. Obchod a hospoda zde již neexistuje, ale nezoufejte. Parta nadšenců, vedena původním hospodským, si zde otevřela lesní pašeráckou, partyzánskou hospůdku. Kouzelné posezení jak uvnitř, tak i venku u ohně. Zde se odehrávají veškeré oslavy sousedů a lufťáků. Bohužel otevřeno je pouze v pátek a v sobotu od 17,00 hodin. Je dojednáno, že se můžete přidat. Řekněte, že vás posílá ten zvědavý tremp. Popravdě řečeno o svém místě žití lidé vůbec nic nevědí. Dřív to tady byly Sudety a všechno je zde náplava. Hospodský však mnoho věděl od své ženy, která pracuje v lese, a pak tam byl takový jeden mladík, jehož otec je náruživý myslivec. Od malička ho vodil do zdejších lesů, a tak mohl vyprávět. Takže ve zkratce a vy zde pak můžete tyto informace rozvést. Na vrcholu Chlumské hory stále ještě existuje uměle vybudované jezírko, které nechala vyrubat tamější šlechta. Byly doby, kdy v něm bylo značné množství vody. Ještě dnes zde rostou modré, tedy chráněné kosatce. Hřeben původně neměl žádné stromy a dokonce za II. světové války zde vojsko mělo letiště. Jsou zde i různá lovecká schodiště a plno dalších záhad. Jest-li něco víš, tak nás zde prosím informuj.... A samozřejmě jsem zapomněl na to nejdůležitější. Roste zde dřevina, která se jmenuje M a n ě t i n s k ý j e ř á b. Je to světová rarita, neboť nikde jinde na zeměkouli neroste. A z vyhlídky na Chlumské hoře si můžete udělat nádherný snímek kvetoucích jedlí. Rostou ve svahu, a tak asi unikly těžbě. A teď se vraťte po silnici do Manětína a navštivte nejdříve hostinec u Eretů. Výborná česká kuchyně, ale bohužel zase knedlíky z fabriky. Nechte si ale v žaludku volno, neboť ještě musíte přepadnout cukrárnu Jednoty. Krásné madam a jejich děti vám připraví zmrzlinové poháry, různé druhy kávy a samozřejmě dorty od Jednoty z Kralovic....

Nevíte někdo jak je průchozí Manětínský potok... Od pramene až po Střelu?

Sedím u internetu a hledám, kde je možné si u Manětína postavit stan a zaparkovat auto. Výsledek nula. Chceme tomuto kraji věnovat týden dovolené. Všechny odpovědné orgány nás zvou do tohoto kraje, ale kde máme přespat? Poradíte prosím...

Jedinou možností jak prozkoumat Manětínsko, je postavit stan na divoko. V celé oblasti totiž není ani jediné tábořiště. Toto je oficiální odpověď obecních a státních úřadů. Rovněž penziónů je zde jen tak do mariáše, Na jedné straně je to moc a moc dobře, ale alespoň jednoduchý plácek by neuškodil... Živnostníci by měli příjem a nezaměstnaní alespoň na několik měsíců práci!

reaguji na zmíněný dotaz, že je v Manětíně ubytování málo. Ano je pravda není toho mnoho, ale přeci vím o jednom a není vůbec špatné, je to relaxační centrum v Manětíně, příjemné prostředí i s posilovnou a možností masáže, je to vedle zámku. Manětínsko je nádherné místo v Čechách.... díky a nashle