Dnes Česká televize ukázala na hrad Krasíkov, na jeho jablečné trhy, které se zde již pravidelně konají. Je zde možno ochutnat desítky výrobků z jablek a součástí jsou další akce. Víte prosím někdo něco víc. A budou se konat i v příštím roce???

Každý kdo prochází kolem potoka Hadovka, nebo míří na kouzelnou zříceninu Krasíkov, nesmí opomenout navštívit Dvůr Krasíkov. Nachází se na přístupové cestě ze silnice na hrad, kde je parkoviště. Ve Dvoře otevřeli hospůdku s venkovním posezením. Podávaný Bernard opravdu, ale opravdu nemá chybu. Je to nejlépe ošetřené pivo v této republice. To prosím není reklama, ale pravda! Libuška -majitelka hospůdky-, se převelice snaží. Budete si zde moci dát \"jednoduchá\", ale zdravá jídla staročeské kuchyně. Bramboračka, kulajda, gulášovka, držkovka apod. Zde se vaří, neohřívá z plechovek!!! Součástí je i minizoologická zahrádka. Děti se vyřádí. Jeleni, nefalšované lamy z Ameriky, čuňátka, husy, kachny, ovce, slepice, psi, několik pštrosů atd. Perlou na statku jsou koně. Stáj byla zrekonstruována, prohlídka možná. V současné době se slečna Libuška -páni máte šanci- stará s jezdeckým klubem o třináct koní. Naučí zde rajtovat vaše děti, ale můžete jezdit na koni i vy. Až se naučíte, tak vyjedete do nejkrásnější přírody naší české země. Dvůr Krasíkov není bohužel v tom nejlepším stavu. Majitelé pomalu, ale jistě, bez úvěru, ho přivádějí do dokonalosti. Přijeďte se podívat, utrácejte, ať Libuška může do statku investovat. Vždyť vše budou využívat turisté. Tedy i vy....

Už je to tady... Vycházíme ze zátočiny a krása překrásná. Zřícenina hradu Krasíkov nás zdraví. Jsme utahaní a strašně moc nás bolí prdele. Tedy zadní část těla, včetně stehen. Ty koně nám byl čert dlužen. Dvůr Krasíkov. Přicházíme k bráně a tam úplně nepopsaná hospodská cedule. Všude zavřeno, pouze nějaký řemeslník opravuje u domku fasádu. Vstupujeme do rozbombardovaného statku, kde nás srdečně vítají kozy, kůzlata a dva němečtí ovčáci v kotcích. Nikde nikdo. Jen nové hospodské stoly pod deštníky svatého Bernarda. \"My chceme pivo. My máme hlad. Kde jsou ty zrzohlavé Maud.\" Dovolte takové malé odskočení ze Dvora do civilizace. Trempuji, vandruji, po celý svůj téměř sedmdesátiletý život. Bejvávalo dobře, bejvávalo nás hodně, teď již nikoho nepotkávám. Nepočítám ty taky trempíky, kteří vystoupí z vlaku, vstoupí do hospody, už ani ty kytáry nejsou, pak někde zalehnou, a čekají až hospodský roztočí ranní dávku. Někteří kamarádi již jsou tam někde nahoře. Další se opírají o berle a ti ještě schopní koukají jak to udělat, aby mohli s mojí maličkostí vyrazit na vandr. Ale... \"S Burlíkem nikam nepojedeš. Já vás znám. Budete se vožírat, honit ženský, utrácet peníze a ještě tě někde chytne infarkt. Kdo ti tam pomůže? Ty si myslíš, že von se vo tebe postará, když sloužil u té polní nemocnice? Hovnajs, ten starý vochlasta, děvkař, se na tebe vy....!\" A to prosím já jsem abstinent a nekuřák. Jó žena je žena. \"Na chatě je potřeba natřít plot, vobránit kompost, vopravit komín a ještě jsi nespravil ten altán! Až to uděláš, tak si můžeš zajít do hospody na limonádu!\" Začátek a dokončení včetně fotek na burle.blog.cz