Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Starobylé moravské město, ležící v regionu střední Moravy na úpatí pohoří nízkého Jeseníku. Zastavte se s námi v čase a nechte se zlákat nabídkou na cestu městem s mimořádným historickým jádrem a unikátní dochovanou architekturou. Představí se vám nejen širokou paletou památek, ale také jako místo s velkou nabídkou moderních služeb. Jeho výhodná poloha v regionu střední Moravy, nedaleko hanácké metropole Olomouc, nabízí ideální podmínky k pěšímu poznávání okolních míst, k cykloturistice, či k delším výletům. Neztrácejte proto čas a přijměte pozvání do města nabízejícího kvalitní služby, milé přijetí, pohostinnou atmosféru a spoustu možností k poznávání a aktivnímu odpočinku.

Něco z historie

Nejstarší zmínka o Šternberku jako městu pochází z r. 1296. Budovatelé města pravděpodobně navázali na starší podhradní osídlení gotického hradu, založeného někdy mezi lety 1253 – 1269 pány ze Šternberka. Se vznikem hradu je spjata pověst o Jaroslavu ze Šternberka, který měl v r. 1241 porazit před Olomoucí tatarské nájezdníky a zachránit tak nejen svou zemi, ale vlastně i celou západní křesťanskou civilizaci před nebezpečím z východu. Historickým jádrem této pověsti je obrana Olomouce před Kumány v r. 1253. Kumáni bojovali ve službách uherského krále Bély, válčícího s moravským markrabětem Přemyslem, pozdějším českým králem Přemyslem Otakarem II., o území vymřelých rakouských Babenberků. Obranu Olomouce tehdy skutečně řídil pan Zdeslav ze Šternberka, nazývající se podle rodového hradu v Čechách, který se v pověsti stal předlohou legendárního Jaroslava. Výsady hrazeného poddanského města obdržel Šternberk ve 2. polovině 14. století od Alberta ze Šternberka, arcibiskupa magdeburského. Městské právo a z něho vyplývající soudní a správní autonomii získal Šternberk od své vrchnosti až v r. 1409. Výhodná poloha znamenala pro Šternberk nejen prosperitu, ale i ohrožení. Sloužil jako opěrný bod různým vojskům, jak za válek husitských v 15. století, tak i za války třicetileté v 17. století. V r. 1627 došlo k nejničivějšímu požáru v dějinách Šternberka při dobývání města, obsazeného dánskými oddíly, císařským vojskem. Pro válečné útrapy a mory docházelo postupně ke snižování počtu obyvatel české národnosti. Město bylo v 16. a 17. století dosídleno přistěhovalci z Německa a Slezska, kteří mu vtiskli německý ráz. V r. 1805, v době válek s císařem Napoleonem, se ve Šternberku, který byl dějištěm přesunů hlavních sil zúčastněných armád, sešel car Alexandr s rakouským císařem Františkem. V první polovině 19. století se ve městě rozvíjel textilní průmysl. Prosperita byla spjata s výrobou bavlněných látek. Když v letech 1861 – 1865 občanská válka v USA způsobila přerušení dovozu bavlny, došlo ke krizi výroby. Ve druhé polovině 19. století se Šternberk stal okresním městem. Po pokusu o ustavení nezávislé provincie Sudetenland, vojensky zmařeném československou správou v r. 1918, následovalo v r. 1919 povstání německých obyvatel. Oboustranné oběti na životech demonstrantů i armády, zasáhnuvší proti nim, neblaze ovlivnily národnostní klima ve Šternberku a předznamenaly nadšený souhlas převážné části německého obyvatelstva s připojením Šternberka k říši r. 1938. Národnostní složení obyvatelstva se změnilo v r. 1945 po porážce nacismu a vysídlení německého obyvatelstva.

Ecce Homo Šternberk

Pro mnohé je synonymem pro město Šternberk právě automobilový závod. V roce 2005 již uplynulo neuvěřitelných sto let od doby, kdy první automobily zdolávaly téměř osmikilometrovou trať nad městem. Přestože existují stovky podobných závodů, je ten šternberský jedním z nejznámějších.  Láká vás napětí, silné motory a řidičské umění závodníků? Potom jste každoročně v červnu zváni na jediné mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu na našem území. Krása automobilových veteránů a motoristické nadšení potěší každého návštěvníka v září, kdy probíhá Ecce Homo Historic

Potěšte se minulostí - Hrad Šternberk

Dominantou města je bezpochyby šternberský hrad, založený v polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka. Původně obranné středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce láká návštěvníky nevšední atmosférou. Půvabné kulisy hradu potom tvoří okolní lesopark a dnešní podhradí. Zdeslav ze Šternberka, který založil ve 13. století hrad Šternberk v Čechách, dostal za své služby králi Václavovi I. zdejší území na úpatí Jeseníků. Tak i zde vznikl stejnojmenný hrad s městem. O rozšíření Zdeslavova hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Po jeho synovi Petrovi získali majetek páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad silně poškozen.  Obnova měla několik etap. Koncem 15. a začátkem 16. století si zdokonalení vojenské techniky vynutilo změny v opevnění. Vyrostlo také nové předhradí s hospodářskými a správními budovami. Roku 1538 hrad i město vyhořely. Jejich obnova a přestavba už nesla renesanční prvky. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Hrad utrpěl švédskými vpády za třicetileté války. Pozdější barokní zásahy, prováděné Lichtenštejny, už tvářnost hradu neovlivnily.  Konečnou podobu mu dal až Jan II. z Lichtenštejna (1858 - 1929), který po prusko-rakouských válkách pozdvihl hrad z trosek. Poslední zhoubné zásahy způsobila 2. světová válka. Z nejstarší stavby se kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce zachovala mohutná okrouhlá věž z hrubého lomového zdiva. Původní hradní palác s ní spojovaly padací dveře v 1. patře, dnes tady vede úzká visutá chodba. Palác se skládá ze dvou částí. Starší obdélné křídlo od sv. k jz. zakončoval kdysi mohutný šikmý nárožní pilíř, dnes pohlcený vnější nepravidelnou renesanční přístavbou sledující půdorys hradeb.  Na palác, prodloužený do tvaru L a opatřený renesančními pravoúhlými okny, arkýři a sedlovou střechou, navazuje kolmo gotická kaple s převýšeným štítem, věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem. Dodatečně přistavěná chodba s nástupním schodištěm na straně do nádvoří proniká až do nejstarších zbytků gotického hradu.  Horní budova předhradí s mostem, která tvoří vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Pozoruhodný je zejména tzv. Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly převážně obnoveny v 19. století. Kaple má téměř čtvercovou loď a užší kněžiště s křížovými klenbami. Na stěnách se zachovaly zbytky maleb ze 14. století, původní vybavení však pouze částečně. Vzácný je soubor kamenných detailů, dále četné dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle a sbírka loveckých trofejí. Celek doplňují kožené tapety.

Chrám Zvěstování páně a bývalý augustiniánský klášter

Původní gotický kostel i klášter velmi utrpěly v husitských bojích roku 1430. Později kostel dvakrát vyhořel, byl proto roku 1775 zbořen a započalo se stavbou nynějšího kostela. Nový chrám byl stavebně dokončen v roce 1783 a probošt Ondřej Tempes jej 17.11. téhož roku posvětil. Kostel byl postaven ve slohu klasicistickém. Stavitelem byl brněnský architekt František Antonín Grimm, přední osobnost soudobé architektonické tvorby v moravském prostředí. V 18. století císař Josef II. zrušil augustiniány ve Šternberku a kostel se stává farním. Ve šternberské kapli je obnovena vzácná stropní malba Kryštofa Handkeho, zachycující historii Šternberka. Chrámový prostor je jednolodní, mohutná klenba je vyzdobena nástropní malbou od moravského malíře Antonína Sebastiniho Šebesty z Prostějova. Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m. Věže jsou vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby, která spojuje kostel s klášterem. Vzácnou památkou šternberského kostela je tzv. Šternberská madona, kamenná socha z konce 14. st., patřící do okruhu krásných madon. Je trvale umístěna v kapli státního hradu Šternberk.
Bývalý augustiniánský klášter a kostel Zvěstování Panny Marie tvoří unikátní barokní architektonický soubor. Při prohlídce rozsáhlých interiérů i venkovního areálu vás jistě překvapí velikost celého kláštera. Na klášterní výzdobě se podílel i malíř Jan Kryštof Handke. Řád augustiniánů vytvořil z kláštera duchovní, vzdělávací a hospodářské centrum a žije kulturou a vzdělaností dodnes. V jeho areálu se vystavují studentské práce, pořádají se zde přednášky, koncerty a umělecká setkání. V objektu najdete taky ukázky gotického umění a barokní obrazárnu J.K. Handkeho. V letním období zde probíhá řada akcí v rámci kulturního léta.

Čas na sport

Cítíte, že památek a kulturních zážitků už bylo dost? Nastal nejlepší čas na relaxaci a aktivní odpočinek. Příležitostí máte ve Šternberku hned několik. Procházky, turistické stezky i cyklotrasy v okolí města nabízejí příjemné vyžití nejen místním, ale i návštěvníkům města. Můžete také zajít k prameni, kde vyvěrá Těšíkovská kyselka. Pramen zrekonstruovalo město Šternberk v roce 2004.  V horkém letním období všechny potěší návštěva městského koupaliště se spoustou atrakcí, víceúčelovým hřištěm, tenisovými kurty a restaurací. Vyznavači suchozemského odpočinku mohou využít všechna školní hřiště, která jsou volně zpřístupněna každému milovníkovi her a pohybu. Široká nabídka sportovních aktivit dále pokračuje plážovým volejbalem a v současnosti velmi populárním bowlingem, který nechybí ani ve Šternberku.Dáváte přednost volnějšímu pohybu a koupání v přírodě? Z mnoha zajímavých míst se nabízí přírodní koupaliště v Dolním Žlebu, tvořící v létě příjemné, chladivé útočiště. e-mail: mic@sternberk.cz, www.sternberk.eu