Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Historie Blatné

Město ležící na řece Lomnici bylo osídleno již v době laténské ve 4. století př. n. l. Od té doby docházelo k souvislému osídlování a postupné kolo¬nizaci zdejší krajiny. Okolní archeologické nálezy posledních let potvrdily také keltské a slovanské osídlení.
První písemné zmínky o Blatné se objevují na listině Václava I. z roku 1235, kdy se připomíná jako zemanské sídlo. Je více než  pravděpodobné, že tehdejší základy města tvořila vodní tvrz s přilehlou osadou. O další rozkvět se zasloužili Bavorové ze Strakonic, kteří zde sídlili do konce 14. století.
K největšímu rozmachu došlo za Lvů z Rožmitála. Jaroslav Lev vedl v letech 1465 – 1467 poselstvo české šlechty, které vyjelo z nádvoří blatenského hradu s cílem propagovat na evropských panovnických dvorech mírovou politiku krále Jiřího z Poděbrad. Jeho nástupce Zdeněk Lev, který byl v letech 1507 – 1535 nejvyšším purkrabím Království českého, potvrdil v r. 1489 blatenským měšťanům předešlá privilegia a udělil právo na vaření a šenkování piva ve vlastních domech. V důsledku  rozmnožení dalších práv a privilegií se Blatná v průběhu 16. století zařadila mezi nejproduktivnější poddanská městečka v jižních Čechách. Do jisté míry k tomu přispívalo prosperující hospodaření blatenského dominia, zejména zakládání rybníků a chov ryb. Období vlády pánů z Rožmitála je také charakterizováno pře¬vážně rozvojem řemesel, cechů a obchodních cest. Kromě toho Blatná dostávala výraznější charakter středověkého městečka, kde se formovala společnost měšťanů, obchodníků a řemeslníků.  V roce 1601 byla Blatná povýšena císařem Rudolfem II. na město.
Třicetiletá válka zanechala ve městě mnoho škod, které byly způsobeny převážně požáry, morovými epidemiemi a nájezdy stavovských či císařských vojsk. V letech 1622 - 1624 vyhořelo 59 domů, několik stodol a chlévů. Stěhování obyvatelstva, pokles zemědělské výroby a ohro¬mení místního hospodářství vedlo k ekonomické stagnaci a k ne¬utěšenému stavu města.
V roce 1695 získal Blatnou uherský  rod Serenyi de Kis Serényi. Významnou představitelkou rodu byla hraběnka Alžběta Serenyiová, která jako zbožná donátorka výrazně podporovala církevní život na Blatensku. Dokladem jejího působení je unikátní barokní kostel  v blízkých Paštikách, který nechala vystavět v roce 1747– 1753 podle plánů K.I.Dienzenhofera. Jinou památkou z tohoto období je morový sloup na zdejším náměstí. Koncem 18. století měla Blatná  164 domů, z nichž 20 bylo právovárečných a 14 čísel zámeckých.
V roce 1798 koupili Blatnou svobodní páni Hildprandtové z Ottenhausenu. Šlechta, která přišla z Tyrol, přinesla s sebou nové hospodářské podnikání. Začátkem 19. století byly provedeny další stavební úpravy blatenského zám¬ku, byl zřízen anglický park a postavena řada hospodářských budov.
V roce 1834 vypukl v Blatné velký požár, který zachvá¬til téměř celé město. Na jeho následky vyhořelo celkem 118 do¬mů, radní dům, děkanství, škola, špitál a kostelní věž. Město se z této pohromy velice těžce vzpamatovávalo.
Po ničivém požáru  na náměstí Míru a v Koubkově uli¬ci vyrostly nové měšťanské domy čp. 101, 103 a 104, zájezdní hostinec U bílého lva, hotel Bílá růže čp. 109,  zatímco ve čtvrti na Topiči a poblíž zámku zůstávaly prosté zemědělské usedlosti.  Od kostelní věže směrem dolů  pokračovala stavba dalších měšťanských domů. Na třídě J.P. Koubka lze považovat za nejvýstavnější budovy bývalé občanské a hospodářské záložny čp.  10 a 99.
V souvislosti se stavbou lokální dráhy Březnice - Blatná  - Strakonice v letech 1870 -  1899  se veškerý stavitelský, dopravní, obchodní, výrobní a společenský ruch přenesl směrem k řece Lomnici. Roku 1904 byla poblíž centra dokončena budova školy, která svou velikostí a i architekturou důstojně reprezentovala místní školství.
Původní cechovní systém vystřídala v druhé polovině 19. století živnostenská společenstva. V Blatné byly zastoupeny tři typy - Společenstvo živností staveb¬ních, z kovu, dřeva a hlíny pracujících, Společenstvo živností ošacujících a z kůže pracujících a Společenstvo živností potravních. Zemědělství si uchovalo malovýrobní charakter.Slibně se také rozvíjel kulturní život, což dokládá vznik několika spolků zejména ochotnického, pěveckého, hasičského a tělocvičného. 
V průběhu 20. století doznala Blatná výrazných stavebních a ekonomických změn. Zásluhou zdejšího pěstitele Jana Böhma bylo město dlouhá léta známé jako město růží.  K dlouhodobé tradici patří také zpracování kamene a rybářství. Pozdější výstavba a rozvoj místních průmyslových podniků Tesla, DURA, Vishay, BTF jsou v současné době zárukou dlouhodobé prosperity jihočeského města.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Blatná je také rodištěm několika desítek významných osobností, zejména jazykovědce a obrozeneckého básníka J.P. Koubka, prvního pěvce naší národní hymny Karla Strakatého a malíře Jana Hály, který působil v podtatranském Važci.

Kultura

Pozadu nezůstává ani společenská a kulturní činnost, k níž patří zejména pořádání Blatenského hudebního festivalu, Blatenského festu, Countryfestu a Tradiční blatenské pouti. Od roku 2002 město Blatná pořádá Mezinárodní kontrabasovou soutěž blatenského rodáka Františka Simandla. V roce 2011  se uskuteční již druhý ročník Rybářských slavností. Popularitu mezi amatérskými fotografy si získaly soutěže Blatenská růže. Na vysoké úrovni je klubem KAMFO pořádán Blatenský fotofestival. Na staré spolkové tradice navazuje Spolek divadelních ochotníků a Tělocvičná jednota Sokol.  Na dvou obnovených stadionech a tenisových kurtech zajišťuje Tělovýchovná jednota sportovní činnost.  Každoroční výstavy pořádané městským muzeem přibližují návštěvníkům nejen tvorbu současných umělců, ale i historii města a okolí.
Program Blatenského léta 2011 ke stažení.

Okolí Blatné

Procházku městem je možno spojit s prohlídkou vodního zámku, přilehlého anglického parku či nově vybudovanou  naučnou stezkou podél Závišínského potoka   Také výlety  do okolí Blatenska patří  k vyhledávaným. Doporučujeme navštívit Paštiky s unikátním barokním kostelíkem, Kadovsko, jehož Kadovský viklan patří k přírodním zvláštnostem zdejšího kraje. Cestou přes Pole se dostaneme do obce Lnáře, kde můžeme spatřit  renesanční tvrz a zámek. Odtud směrem na Bělčice  není daleko do obce Újezdec, kde stojí vzácný románsko – gotický kostelík sv. Voršily. Na východ od Blatné lze podniknout zajímavou cestu do obce Buzice. V pravé polovině cesty se nachází vršek, kde stávala šibenice. Místo bylo nově upravena a obnoveno.

Buzice

Východním směrem od Blatné se nachází svérázná obec Buzice. Kromě rozlehlé návsi s kapličkou nás zaujme bývalá vodní tvrz , která se připomíná poprvé v r. 1342. Ve 14. století byla přestavěna na hrad. Její nejstarší částí je třípatrová , hranolová, původně obytná věž ze 14. století. Odtud také vyšel vladycký rod Buziců, který byl spřízněný s pozdějšími majiteli Blatné Lvy z Rožmitálu. R. 1527 se již píše o pusté tvrzi, která byla koncem 16. století, za Václava z Rozdražova, přeměněna na sýpku.
V r. 1968 byly exteriéry hradu využity pro historický film režiséra Hynka Bočana Čest a sláva.

Paštiky

Na přání zbožné donátorky hraběnky Alžběty Serenyiové byl do Blatné povolán geniální  stavitel K.I. Dienzenhofer, který na místě původního gotického kostela vystavěl v letech 1747 – 1753 jeden ze skvostů jihočeské architektury. Barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož jednotné vnitřní zařízení je také z 2. poloviny 18. století, tvoří dominantu celého Blatenska .

Bělčice

Při vjezdu na obnovené bělčické náměstí ve směru od Blatné dominuje kostel sv. Petra a Pavla s majestátní gotickou zvonicí. Původní románsko – gotický kostel byl v průběhu 14. a 15. století přestavován. Na jižní straně se dochoval pozdně románský portál s profilovaným ostěním. Presbytář je z 1. poloviny 14. století.
Některé domy si uchovaly svéráznou architekturu bývalého městyse. Před kostelem se nachází kamenná kašna a socha sv. J. Nepomuckého. Obě památky jsou zřejmě z 2. poloviny 18. století podobně jako socha sv. Barbory umístěná nedaleko radnice. Bělčice jsou rodištěm významného českého básníka a spisovatele Ladislava Stehlíka.

Újezdec

Z Bělčic vede romantická cesta jihočeskou krajinou  směrem na obec Újezdec. V polovině cesty se nachází žulový smírčí kříž, který byl vyorán počátkem 20. století a usazen na původní místo. Je jedním z nejvzácnějších kamenných památek na Blatensku. Za křížem vpravo je návrší, které původně sloužilo jako keltská svatyně. Ve stráni nad Újezdcem dominuje věž románsko – gotického kostelíka sv. Voršily s dvojenými románskými okénky. Kostel pochází přibližně z druhé poloviny 13. století a jeho půdorysné uspořádání  s věží v koutě je příznačné pro jihočeské prostředí.

Kadov

Kadovsko a jeho okolí patří ke svérázným oblastem Blatenska. Remízky uprostřed zoraných polí, lemovaných kameny, vonícími šípkovými keři a zrcadlícími se rybníky jsou typickým obrazem zdejší krajiny Při cestě od Blatné vlevo se na kraji obce nachází přírodní památka – Kadovský viklan. Na návrší stojí kdysi raněgotický kostel sv. Václava. Z té doby se dochoval pouze presbytář sklenutý křížovou žebrovou klenbou a sakristií. V druhé polovině 18. století byl přestavěn v barokním slohu. Do kostelní zdi jsou zvenčí zasazeny náhrobní kameny místní šlechty ze 16. století. Poblíž kostela se nachází renesanční tvrz s volutovými štíty, která byla později přeměněna na sýpku. Památkový objekt je v současné době využíván k výstavním a propagačním účelům.

Sedlice

Poprvé se připomíná v letech 1352 – 1399 jako majetek rodu Bavorů ze Strakonic. Za Adama Řepického ze Sudoměře byla v r. 1539 povýšena na městečko a r. 2006 na město. V obci se nachází renesanční zámek z druhé poloviny 16. století,  který byl původně gotickou vodní tvrzí. Na východní straně stojí barokní kostel sv. Jakuba Většího postavený v letech 1744 – 1754  stavitelem V. A. Jermářem. Na náměstí upoutá svými renesančními sgrafity a mázhausem ze 17. století bývalý šternberský dům čp. 140, nyní hostinec. Roku 1900 byla v Sedlici založena krajkářská škola, která připravovala dívky na výrobu krajek. Ta se stala v mnoha zdejších rodinách jediným zdrojem obživy. Ojedinělá škola s nadregionální působností fungovala až do konce 20. století.

Lnáře

Nejstarší písemná zpráva hovoří o lnářském vladykovi Oldřichu, který doprovázel v roce 1313 krále Jana Lucemburského do Itálie. Další majitelé  Zmrzlíkové ze Svojšína a Volf Novohradský z Kolovrat pozdvihli za pomoci Jakuba Krčína z Jelčan zdejší rybníkářství. V r. 1666  Vedle renesanční tvrze byla za Vratislavů z Mitrovic v r. 1666 zahájena stavba raně- barokního zámku dostavěná v r. 1685 Tomášem Zacheem Černínem z Chudenic. V letech 1972-1985 zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí a sloužil jako rekreační a zasedací sídlo české vlády. V roce 1993 byl restituován a současní majitelé jej zpřístupnili veřejnosti.
Zámek je pravidelná čtyřkřídlá budova. Nejzajímavější součástí expozice je nástropní freska ve velkém sále znázorňující antické božstvo. V parku je skupina soch z řecké mytologie.
Na návrší stojí barokní klášter řádu sv. Augustina založený v r. 1685 Tomášem Černínem z Chudenic. V klášterním kostele  se nachází oltářní obraz P. Brandla zobrazující Svatou Trojici.

Záboří

V obci se nachází románsko – gotický  kostel sv. Petra a Pavla. Z první poloviny  13. století se zachovala pouze obdélná loď zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Z gotického období je pětiboký presbytář a sakristie s portálem. Před vchodem do jižní boční lodi je barokní předsíň. Zvonice u kostela pochází z r. 1713.

Kontakty:

Město Blatná, T.G.Masaryka 322, 388 11 Blatná
Tel.: + 420 383 416 111
E-mail: mesto@mesto-blatna.cz,  www.mesto-blatna.cz

Infocentrum Blatná, J.P.Koubka 4, Blatná 388 01
Tel./ Fax:  + 420 383 323 100
E-mail: infocentrum@mesto-blatna.cz , www.icblatna.cz

Svazek obcí Blatenska, Spálená 727, 388 01 Blatná
Tel.:+ 420 383 420 300
E-mail: blatensko@blatensko.cz, www.blatensko.cz